Americké volby se blíží: ovlivnit je mohou faktory jako sociální nerovnost, klimatické změny, pandemie a reakce trhů

Sociální nerovnost představuje důležitý pilíř prezidentské předvolební kampaně demokratického tábora Joea Bidena.

Mnozí za jednu z hlavních příčin současné sociální nerovnosti v USA totiž vnímají kroky současného prezidenta Donalda Trumpa týkající se daňové politiky. Trump výrazně snížil daně korporacím a velmi bohatým.

Rozevírání příjmových nůžek v USA

Zdroj: Fed

Příjmové a majetkové poměry se nyní v USA výrazně rozcházejí. Poslední statistiky Fedu poukazují na fakt, že deset procent nejbohatších lidí se podílí na více než 50 procentech národního příjmu.

U této skupiny navíc tvoří spotřeba méně než 65 procent celkového příjmu. Naopak spodních deset procent z nízkopříjmových skupin obyvatelstva dává na spotřebu 99 procent. Tento fakt letos výrazně podněcuje rozevírání sociálních nůžek, kdy bohatší obyvatelé mohli díky přebytkům z příjmů daleko lépe participovat na růstu cen
amerických akcií.

Aktuálně za sociálními nerovnostmi ale stojí především probíhající koronavirová krize. Velká část obyvatelstva z nižších sociálních vrstev musí v zaměstnáních typu práce v restauracích a službách čelit větším
nejistotám. Ty totiž byly zasaženy daleko citelněji.

Vliv na investice

Nikdy v historii nemělo téma postoje ke klimatickým změnám v rámci prezidentských voleb takovou váhu. Podle některých průzkumů se od něj bude odvíjet rozhodování asi čtvrtiny voličů.

V případě návrhů Demokratické strany se přitom jedná o smělý plán, který ambiciózně přebudovává podobu energetického odvětví ve prospěch elektřiny vyráběné v jaderných a vodních elektrárnách. Plán počítá s produkcí elektřiny bez fosilních paliv do konce roku
2035.

V případě vítězství amerického kandidáta Joea Bidena se tak dá očekávat expanze v oblastech obnovitelné energie. Z toho tedy mohou profitovat investiční instrumenty splňující požadavky ESG (environmentálně a sociálně odpovědné chování společností) a instrumenty přímo zaměřené na výrobu obnovitelných zdrojů energie.

Americké trhy ale sledují demokratického kandidáta s nejistotou. Zvlášť nepříjemné by pro ně mohlo být například zvyšování daní z příjmu právnických osob z 21 procent na 28.

Negativně zasaženy by pak mohly být sektory jako komunikační služby a informační technologie, které za uplynulé čtyři roky dokázaly v růstu těžit právě z daňové reformy schválené v roce 2017. Poklesem by si mohly projít i ropný a plynárenský průmysl.

Existují i velice odvážné predikce, podle kterých by pod daňovou zátěží mohly firmy z indexu S&P 500 na výnosech celkem přijít o devět procent. Investiční banka JP Morgan dokonce v případě Bidenova vítězství vyhlíží až pětiprocentní nárůst ceny zlata.

Biden je také velice často spojován s očekáváním umírněnějšího postoje v zahraniční politice. Snižování napětí v mezinárodním obchodu by tak mohlo vést k posilování trhů a měn ostatních zemí na úkor dolaru.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nakažený Trump s manželkou jako předčasné znamení, že vedení Bílého domu neobhájí

Na změnu klimatu musí reagovat i Pentagon, i když ji Trump zesměšňuje

Pod taktovkou algoritmů aneb v prezidentské kampani v USA budou hrát ještě větší roli sociální sítě

Reakce trhu v době voleb

U historických dat nelze obecně mluvit o extrémně přemrštěných reakcích akciových trhů na americké prezidentské volby. Pohledem na konkrétní dny předcházející a následující po volbách jsou trhy pochopitelně o něco více rozkmitané.

Například v roce 2008 index S&P den před volbami vyrostl o čtyři procenta, následující den spadl o pět procent. Nespekulativního investora ovšem zajímá delší časový úsek.

Tři měsíce před volbami a po volbách v průměru neprocházely trhy nijak významně zvýšenou volatilitou, ta se pohybovala kolem jednoho procenta. Nelze tedy hovořit o déletrvajícím efektu následujícím bezprostředně po volbách.

Rozhodující bude až legislativní činnost v průběhu čtyř let. Neméně zajímavý je i pohled na průměrnou roční výkonnost indexu S&P 500 z období vlád demokratů a republikánů. Zde až překvapivě lepší výkonnosti dosahoval trh za vlád demokratů v podobě 13,3 procenta oproti republikánským 7,7 procenta.

Výsledek ale ovlivnily například hospodářské krize, u kterých nelze vždy jednoznačně prokázat spojení s danou vládou.

Boj o voliče

Nejvíce energie v boji o voliče zaměřují kandidáti na státy „SWING“. Jedná se o označení států, kde je podpora Republikánské a Demokratické strany vyrovnaná, a výsledek tak těžko predikovatelný.

Patří sem například Arizona, Nevada, Nové Mexiko, Florida, Pensylvánie a Severní Karolína. Místní preference výrazně ovlivní téma koronaviru. To dokládá i realizovaný průzkum, podle něhož mají někteří voliči pocit, že vláda upustila od opatření příliš brzo.

S uvolněním omezení nesouhlasilo 69 procent obyvatel v Arizoně a 65 procent na Floridě. Nakonec nelehkou výzvou může být obhájení tradiční republikánské bašty v Texasu. Jedná se přitom o stěžejní stát, který je počtem volitelských hlasů druhý nejdůležitější.

Hrát se zde bude i o hispánské voliče, kteří tvoří 39 procent zdejšího obyvatelstva. S brzkým uvolněním opatření zde nesouhlasilo 62 procent lidí.