Ropné šoky už nejsou, co bývaly. Pokles cen ropy může být ještě výraznější

V posledních třech měsících jsme na ropném trhu pozorovali mimořádný vývoj. Největší nabídkový šok v historii tentokrát nevyvolal žádnou hlubokou energetickou krizi. Bez větší nadsázky se dá říct, že ropné šoky už prostě nejsou, co bývaly.

Po dosažení americko-íránské dohody je navíc pravděpodobné, že se situace na ropném trhu začne poměrně rychle normalizovat. Jak rychlý může být návrat do normálu?

Návrat do normálu

Vzhledem k bezprecedentnímu výpadku dodávek se názory výrazně liší, my jsme ale relativně optimističtí. Pokud by byl Hormuz bezpečně průjezdný a doprava nebyla zatížena mimořádnými náklady, ropa z dočasně uzavřených vrtů by se mohla na trh vrátit relativně rychle. Tedy v řádu několika málo týdnů.

Předválečných kapacit by mohlo být dosaženo během několika měsíců. Ani to však nemusí být nutné k vyrovnání tržního deficitu, protože v mezičase došlo k růstu produkce v zemích mimo OPEC a zároveň i k poklesu ropné poptávky.

Dobrou zprávou je, že na rozdíl od předchozích konfliktů na Blízkém východě byla tentokrát ropná infrastruktura zničena jen minimálně – a nehrozí tedy dlouhodobé produkční ztráty.

Hladký návrat to nebude

Návrat k normálu ale budou brzdit minimálně dva faktory. Za prvé, v nejbližších měsících je potřeba počítat s rizikovou přirážkou v cenách. Ta bude reflektovat přetrvávající nejistotu ohledně konkrétní podoby dohody a jejího plnění. Výše přirážky se může pohybovat mezi 5-10 dolary za barel.

Dlouhodobě pak ale zůstane rizikem vydírací potenciál Íránu, který si otestoval, že dokáže poměrně rychle dostat Hormuz pod kontrolu.

Za druhé je pro stabilitu ropného trhu potřeba doplnit zásoby, které byly v posledních třech měsících rekordně rychle čerpány. V největších světových ekonomikách se nyní zásoby blíží nejnižším úrovním minimálně od roku 2003. Než dojde k opětovnému vybudování komerčních i strategických rezerv, ropný trh zůstane zranitelný vůči novým nabídkovým šokům.

Důležité je zároveň zmínit, že z fundamentálního pohledu se toho na ropném trhu příliš nezměnilo. Dlouhodobá cena ropy je poměrně pevně ukotvena kolem 65 dolarů za barel, tedy mezními náklady na těžbu amerických producentů břidlicové ropy.

Navíc konflikt na Blízkém východě vyústil v další oslabení kartelu OPEC, který opustily SAE s jasnou ambicí dodávat na ropný trhy výrazně více ropy. Pokud tedy nastane plná normalizace nabídkové strany trhu, včetně stavu zásob, pak je návrat ropy do pásma 60-70 dolarů za barel realistickým předpokladem.

A to je zásadní zpráva i z pohledu makroekonomických dopadů blízkovýchodních konfliktů. Pokud dojde k rychlému uzavření dohody a zprůchodnění Hormuzu, pak by se z pohledu české ekonomiky jednalo o dočasný šok – ať již jde o inflaci, nebo hospodářský růst. To by zároveň znamenalo, že probíhající zvyšování sazeb ze strany ECB a ve čtvrtek pravděpodobně i ČNB by mohlo být spíše jednorázovým pojišťovacím krokem, nikoli další silnou vlnou zpřísňování měnové politiky jako v letech 2021-2023.