Zkušenosti České republiky s prudkým zvyšováním sazeb spotřební daně na tabák nejsou vůbec dobré. Namísto vyšších příjmů pro státní rozpočet jsme od roku 2018 svědky stagnace daňového výběru pod úrovní 60 miliard korun.
Při nastavování spotřební daně jsme nehleděli na situaci v okolních zemích, proto jsme přišli o nákupy Němců a Rakušanů. Část Čechů dokonce začala jezdit pro cigarety do Polska. To však může unijní legislativa změnit.
„Do pěti let by Češi měli platit za krabičku cigaret minimálně 200 korun. Takový je alespoň aktuální plán Evropské unie, který výrazně zvyšuje nejnižší možné sazby spotřební daně,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, který je autorem studie ke spotřební dani představené na půdě Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.
| Kouří až 1,6 milionu Čechů |
| Denně či skoro denně kouří cigarety až 1,6 milionu osob nad 15 let, vyplývá z výroční zprávy o závislostech za rok 2025, kterou zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS). A e-cigarety užívá 830.000 až 920.000. |
Povinné zvýšení spotřební daně napříč Evropskou unií (EU) sníží rozdíly v cenách na českém a polském trhu. Při optimální implementaci evropských předpisů se navíc mohou vrátit i zákazníci z Německa a Rakouska, kteří k nám pravidelně jezdí tankovat pohonné hmoty.
Ti až do roku 2019 skupovali třetinu všech cigaret prodaných v České republice. Po prudkém zdražování českých cigaret ale pro ně nákupy u nás přestaly být výhodné.
Na minimu sazeb EU
Chceme-li výrazně zvýšit daňový výběr z nikotinových produktů, je nutné, abychom se drželi na absolutním minimu sazeb, které bude požadovat EU.
| Čeká se na revizi směrnice o dani z tabáku |
| Evropská komise by měla už letos dokončit projednávání aktualizace směrnice o dani z tabákových výrobků. Ta mimo jiné nastavuje minimální sazby daně napříč jednotlivými členskými zeměmi. Z posledních zveřejněných informací z průběhu projednávání směrnice vyplývá, že Česká republika je v dobré pozici budoucí požadavky Evropské unie naplňovat. Nyní platný daňový kalendář totiž příští rok vyprší u většiny nikotinových výrobků zhruba na úrovni sazeb požadovaných Evropskou unií. |
K těmto minimům bychom se měli přibližovat postupnými a plynulými kroky. Z minulosti totiž víme, že stagnace sazeb spotřební daně a následné prudké navýšení vedou k distorzi na trhu. A jejím důsledkem je vzestup míry padělků a budování pašeráckých sítí.
Oproti tomu mírné a plynulé navyšování sazeb nevede kuřáky k tomu, aby odcházeli z legálního na nelegální trh.
Plus 20 miliard pro erár?
Spotřební daň z nikotinových výrobků je jedním z nejdůležitějších daňových příjmů. Vloni se na celkových výnosech podílela z 5,6 procenta. Avšak ještě před 10 lety měla v příjmech státu váhu o třetinu vyšší. Ačkoli výběr spotřební daně z tabáku v minulosti meziročně plynule narůstal, její inkaso se v roce dlouhodobě zastavilo pod hranicí 60 miliard korun.
Z publikované studie ke spotřební dani, kterou má redakce Peak k dispozici, na nikotinové produkty přitom vyplývá, že tímto způsobem můžeme do státního rozpočtu získat každoročně 20 miliard korun navíc.
Správně upravit daně však nebude stačit. V posledních pěti letech se nám na poli nikotinových produktů nakupila řada problémů, v jejichž důsledku míra padělků vzrostla více než šestinásobně.
Navíc kolem nelegálního trhu s tabákem vznikly zločinecké skupiny, které inkasují minimálně 3 miliardy korun ročně. Proti těm je třeba zasáhnout silovými složkami státu.
„Země, kde skokovým způsobem výrazně zvýšili spotřební daně, ukazují, kam až celá situace může zajít. Ve Francii nezvládají vybírat spotřební daň už z každé druhé vykouřené cigarety, přičemž každá pátá krabička je padělaná. Podobná je i situace v Irsku a v Belgii. Na těchto trzích vedly špatně nastavené spotřební daně k situaci, kdy minimálně třetinu trhu obsluhuje organizovaný zločin. Ten si přitom s kvalitou produktů či zdravotními regulacemi hlavu neláme a cigarety distribuuje i dětem,“ varuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.