Konec naftové modly. Češi prchají před drahým benzinem k elektromobilům

Konec naftové modly. Češi utíkají před drahými pohonnými hmotami k elektromobilům, na obměnu vraků to ale nestačí

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.

Právě ceny paliv dnes fungují jako hlavní ekonomický signál. Podle společnosti Auto ESA zdražení nafty znamená pro běžného řidiče s nájezdem kolem 1 500 kilometrů měsíčně nárůst nákladů asi o 1 000 korun, zatímco u benzínu zhruba o 600 korun. Trh na to zareagoval s rychlostí a podíl poptávky po dieselech se propadl pod čtyřicet procent.

O to zajímavější je pohled na opačný konec trhu. Zájem o ojeté bateriové elektromobily meziročně vyskočil o více než padesát procent. Nejde přitom primárně o ekologii, ale o snahu snížit závislost na kolísajících cenách paliv. Elektromobil se tak pro část domácností stává způsobem, jak si stabilizovat budoucí provozní náklady. Podobný vývoj sledujeme i na Slovensku, kde poptávka po ojetých hybridech a plně elektrických vozech vzrostla o více než šedesát procent.

Vedle krátkodobého vlivu cen paliv se ale projevuje i dlouhodobější změna chování zákazníků. Data společnosti Auto ESA ukazují, že mezi lety 2020 a 2025 vzrostla průměrná cena nejprodávanějšího ojetého vozu o přibližně 95 procent. Typickým příkladem je posun od starší Škoda Octavia II k novější Škoda Octavia III, jejíž prodeje vzrostly o 69 procent, zatímco starší generace klesla o více než 15 procent. Kupující dnes více řeší stáří vozu, výbavu a jeho využitelnost v dalších letech, a jsou ochotni zaplatit více.

Tento posun směrem k novějším ojetinám se však odehrává v prostředí stárnoucího vozového parku. Podle dat Českého statistického úřadu přesahuje průměrné stáří osobních aut v Česku 16,5 roku, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Za neuspokojivým stavem stojí především dozvuky pandemických let a nedostatek čipů i rostoucí dovoz starších aut, z nichž téměř polovina je starší než deset let.

Trh se tak rozděluje. Část domácností reaguje na drahá paliva nákupem novějších a úspornějších vozů, včetně elektromobilů. Zbytek si auta nechává déle nebo sahá po levnějších, často výrazně starších dovozech.

To potvrzuje i fakt, že v roce 2025 se v Česku prodalo téměř 848 tisíc ojetých vozů, tedy více než trojnásobek nových aut. Zároveň je ale patrné, že nový trh je tažen především firmami, které tvoří zhruba 74 procent registrací, zatímco soukromé osoby jen přibližně čtvrtinu.

Je však podstatné, že celková poptávka zatím výrazně neklesá, pouze mění svou strukturu. Jak uvádí Auto ESA, vyšší ceny paliv zatím nevedou k odkládání nákupu, ale ke změně rozhodování.