10 let od Brexitu: britské ekonomice odchod z EU příliš neprospěl. Vrací se do hry unijní návrat?

Uplynulo 10 let od chvíle, kdy Spojené království hlasovalo pro odchod z Evropské unie (EU). Existují důkazy o tom, že britská ekonomika v důsledku Brexitu utrpěla, což potvrzují i finanční trhy. Průzkumy veřejného mínění navíc naznačují otevřenější přístup Britů k Evropské unii.

Burnham místo Starmera?

Další vývoj ve Spojeném království ovlivní politické změny. V půli června drtivě zvítězil v doplňovacích volbách do parlamentu v Makerfieldu labouristický kandidát Andy Burnham. Na to navázala rezignace sira Keira Starmera na post britského premiéra
(bez výraznějšího dopadu na finanční trhy).

Starmerova rezignace zřejmě otevírá cestu Burnhamovi do čela vlády. Zatím však není jasné, zda se premiérem stane po nesporném potvrzení ve funkci již v polovině července, nebo až po stranických volbách Labour Party na konci srpna.

Jedním z potenciálních úskalí Burnhamovy kampaně byl jeho pozitivní postoj k Evropské unii v obvodu, kde 65 procent voličů hlasovalo v referendu před 10 lety pro odchod z EU (podle údajů knihovny Dolní sněmovny). Stejně jako u mnoha jiných témat se mu podařilo působit dojmem, že stojí na obou stranách debaty. Tím se z této otázky nestalo volební téma.

Ironií je, že se Keir Starmer stal natolik nepopulárním částečně proto, že nedokázal vytvořit pozitivní atmosféru v zemi, která si sama zkomplikovala situaci rozhodnutím
opustit Evropskou unii.

Odchod z EU profit nepřinesl

K podobnému závěru dochází i studie Stanford Institute for Economic Policy Research  – The Economic Impact of Brexit z listopadu 2025. (Částečně vychází z podnikových průzkumů Bank of England).

Analýza dochází k závěru, že na začátku roku 2025 byla britská ekonomika o 6–8 % menší, než by byla, kdyby Spojené království v EU zůstalo. Část tohoto rozdílu byla  způsobena nejistotou vyvolanou výsledkem referenda a samotným procesem odchodu. Zbytek pak představovaly promarněné příležitosti v důsledku méně příznivých obchodních vztahů s Evropskou unií.

Ať už je tento odhad správný či nikoli, domnívám se, že lze přinejmenším konstatovat, že britská ekonomika z rozhodnutí opustit unii nijak neprofitovala.

Export se zmenšil

Například graf níže ukazuje, že podíl Spojeného království na světovém exportu poklesl jak po referendu z 23. června 2016, tak po samotném odchodu z Evropské unie dne 31. ledna 2020.

GRAF: Vývoj podílu UK na světovém exportu před a po brexitu
Od roku 1980 do června 2026, v procentech.

Zdroj: Invesco

Je pravda, že podíl Spojeného království na světovém exportu dlouhodobě klesal, nicméně v letech před referendem bylo patrné určité zlepšení. Tento pozitivní vývoj se kolem referenda náhle zastavil a po faktickém odchodu z Evropské unie se znovu zhoršil.

Podíl Spojeného království na světovém exportu nyní činí přibližně 3,5 procenta, oproti 4 procentům ve druhém čtvrtletí roku 2016.

Zdá se, že obchodní příležitosti ztracené v důsledku složitějšího obchodování s Evropskou unií nebyly nahrazeny obchodem s ostatními zeměmi. To není překvapivé, protože  EU byla a nadále zůstává největším obchodním partnerem Britů. Současně se ukázalo, že
vyjednávání obchodních dohod s dalšími zeměmi je obtížné (vztahy se Spojenými státy se podle všeho dokonce zhoršily).

Brexit ovlivnil i růst ekonomiky

Přestože britská ekonomika od referenda vzrostla přibližně stejným tempem jako ekonomika eurozóny (12,9 % od druhého čtvrtletí roku 2016 oproti 13,9 % v eurozóně), graf níže ukazuje, že růst HDP na obyvatele po Brexitu za tempem eurozóny zaostal.

GRAF: Srovnání růstů HDP na obyvatele ve vybraných lokacích před a po brexitu
Jde o dvě období – 2006 – 2015 a 2015-2024, v procentech.

Zdroj: Invesco

Produktivita práce se sice ve Spojeném království zlepšila – z anualizovaného růstu 0,3 procenta během devíti let před referendem na 0,6 procenta během následujících devíti let – avšak v eurozóně bylo toto zlepšení výrazně vyšší, z 0,3 procenta na 1,2 procenta, což se téměř vyrovnalo vývoji ve Spojených státech.

Jde o významný rozdíl, který podle mého názoru částečně souvisí s dopady Brexitu (a možná také se způsobem, jakým Spojené království zvládlo pandemii covidu). Pokud by růst HDP na obyvatele ve Spojeném království odpovídal růstu v eurozóně, odhaduji, že
britská ekonomika by byla v roce 2024 o 4,8 procenta větší, než ve skutečnosti byla (podle nejnovějších dostupných údajů Světové banky o HDP na obyvatele).

Mezera na finančních trzích

Nemusíme hledat daleko, abychom našli obdobu této mezery na finančních trzích.
Graf níže ukazuje vztah mezi měnovým kurzem EUR/GBP a výkonností britských akcií ve srovnání s akciemi eurozóny.

GRAF: Srovnání vývoje měnového kurzu EUR/GBP a výkonnosti britských akcií
Od roku 1988 do roku 2026, v procentech

Zdroj: Invesco

Před referendem platilo, že v obdobích, kdy libra vůči euru oslabovala, britské akcie měly tendenci překonávat výkonnost akcií eurozóny v lokálních měnách (a naopak). To dává ekonomický smysl, protože slabší libra zvyšuje hodnotu exportů i zahraničních zisků britských společností po přepočtu do domácí měny.

Po referendu se však tento vztah změnil. Přestože libra po výsledku referenda oslabila, britské akcie zaostaly za akciemi eurozóny. Tato „brexitová mezera“ přetrvává dodnes a postupem času se ještě prohloubila.

Nálady voličů

Není proto překvapivé, že se nálada britských voličů vůči Brexitu změnila a postoj k EU
je dnes příznivější. Například průzkum společnosti Mandate Research pro European Council on Foreign Relations (ECFR) z května 2026. Ten ukázal, že 65 procent Britů se domnívá, že Brexit měl na tamní ekonomiku velmi nebo spíše negativní dopad. Pouze desetina respondentů si pak myslí, že jeho dopad byl velmi nebo spíš pozitivní.

Podle ECFR od referenda zemřelo přibližně šest milionů lidí, kteří tehdy měli volební právo. Oproti tomu dalších šest milionů lidí dnes volit může, přestože v roce 2016 tuto možnost neměli.

Pokud předpokládáme, že většina zemřelých pocházela ze starších generací a nově oprávnění voliči jsou převážně mladší lidé, kteří bývají Evropské unii nakloněnější, není podle mého názoru nereálné předpokládat, že nové referendum by dnes mohlo dopadnout jinak.

Průzkum ECFR ukazuje, že mezi lidmi, kteří byli v roce 2016 příliš mladí na to, aby mohli hlasovat, by 70 procent hlasovalo pro vstup do EU, zatímco pouze 11 procent by hlasovalo pro setrvání mimo ni.

Většina je pro návrat

Nepřekvapí proto, že podle průzkumu ECFR si 52 procent respondentů přeje, aby se Spojené království do EU vrátilo, zatímco 31 procent chce zůstat mimo EU (17 % neví nebo by nehlasovalo).

Nejde přitom pouze o průzkum ECFR. Nejnovější průzkum společnosti YouGov, se uskutečnil začátkem června 2026. A ukázal, že 55 procent Britů podporuje návrat do unie, zatímco 34 procent je proti.

Domníval jsem se, že se Spojené království za mého života již nikdy do EU nevrátí. Výše uvedená analýza mě však vede k tomu, abych tento názor přehodnotil…