Trhy zařazují zpátečku. Pokles sazeb už nečekají, naopak se čeká růst

Energetický šok kvůli vojenskému konfliktu na Blízkém východě se víc a víc podepisuje na vývoji ve světě financí. Patrné je to na výnosech státních dluhopisů, které rostou napříč trhy.

Spouštěčem jsou proinflační rizika spojená právě s blízkovýchodním konfliktem. Trhy během krátké doby výrazně přecenily i výhled sazeb centrálních bank pro letošní rok.

Podle dat agentury Bloomberg přitom došlo k prudkému obratu: ještě nedávno investoři sázeli na snižování sazeb, nyní naopak zaceňují jejich růst. Tyto výhledy vycházejí z cen finančních nástrojů, které odrážejí očekávání investorů. Podívejme se na reakce centrálních bank:

Fed: Před konfliktem trh očekával snížení úrokových sazeb zhruba o 60 bazických bodů, aktuálně zaceňuje jejich stabilitu.

ECB: Před konfliktem byl zaceněn pokles sazeb o necelých 14 bazických bodů, aktuálně trh zaceňuje jejich zvýšení zhruba o 70 bazických bodů.

Bank of England: Před konfliktem trh očekával snížení úrokových sazeb zhruba o 53 bazických bodů, aktuálně zaceňuje jejich zvýšení o přibližně 78 bazických bodů.

Česká národní banka: Před konfliktem korunové sazby naznačovaly možnost snížení sazeb o čtvrt procentního bodu na horizontu dvanácti měsíců. Aktuálně se posunuly směrem ke zvýšení úrokových sazeb o více než 70 bazických bodů.

Obavy investorů dominují

Jde o mimořádně výrazný posun. Trhy se během několika dní přepnuly ze scénáře uvolňování měnové politiky do scénáře, který počítá s jejím zpřísněním. Důvod je přitom zřejmý: investoři se obávají, že energetický šok nezůstane omezený jen na ceny ropy a plynu, ale přelije se i do širší inflace.

Právě to bude rozhodující. Centrální banky obvykle nereagují na samotný růst cen energií, ale na riziko, že se původní šok promění v trvalejší inflační problém. Takový vývoj by znamenal sekundární efekty. Tedy přelévání vyšších nákladů do cen zboží a služeb, mezd a inflačních očekávání. A právě obava z tohoto scénáře dnes žene tržní sazby vzhůru.

Nelze zatím říct, zda se tento scénář skutečně naplní. Jestřábí vyznění většiny centrálních bank, které v posledních dnech zasedaly, ale ukazuje, že citlivost na inflační rizika zůstává vysoká.

Čtyři roky stará historie varuje

Není to překvapivé. Zkušenost z roku 2022 ukázala, že energetický šok se může do inflace propsat mnohem silněji a déle, než se původně čekalo.

Současná situace se však od roku 2022 v řadě ohledů liší. Ve většině ekonomik jsou celková i jádrová inflace nižší a inflační očekávání zůstávají relativně dobře ukotvená.

Mnohé ekonomiky navíc nejsou tak přehřáté jako tehdy. Jejich citlivost na energetické šoky tak částečně oslabila. U domácností díky častější fixaci cen energií a u firem díky investicím do vyšší energetické efektivity. To ale neznamená, že jsou vůči dražší ropě či plynu imunní.

Čím déle konflikt na Blízkém východě potrvá, čím déle zůstanou ceny ropy a zemního plynu vysoké a čím déle bude přetrvávat riziko narušení dodavatelských řetězců, tím vyšší bude pravděpodobnost sekundárních inflačních efektů.

Do té doby lze čekat, že většina centrálních bank sazby nesníží a bude vyčkávat na další data, především na ta inflační…