Spočítali jsme, kolik stojí státní kasu penzijko

Na první pohled se to zdá jednoduché – spočítat, kolik stojí státní kasu systém penzijního spoření, nemůže trvat dlouho. Jsou tam přece státní příspěvky a daňová úleva, sečíst dvě čísla a výsledek je zde. Realita je ale mnohem složitější.

A protože ve veřejném prostoru zaznívají často velmi různá čísla, od patnácti až po dvacet miliard, rozhodli jsme se k tématu přistoupit seriózně a co nejpodrobněji spočítat konečnou bilanci.

Spoiler: Systém penzijního spoření (dále penzijko) nezatěžuje státní kasu ani osmnácti, ani patnácti, ale jen zhruba deseti miliardami ročně. Pojďte se podívat, jak jsme k tomu dospěli.

Kolik stát dává

Stát podporuje penzijko:

• státním příspěvkem,
• daňovým odpočtem,
• daňovým osvobozením pro příspěvky zaměstnavatele.

Výše podpory ze strany českého státu se podle odhadů ministerstva financí, které má redakce Peak.cz za roky 2020 až 2024 k dispozici, pohybuje mezi 16,7 a 18,2 miliardy korun ročně.

Kolem sedmi miliard korun spolknou státní příspěvky, zhruba 1,4 miliardy korun daňové odpočty účastníků a dalších zhruba osm až jedenáct miliard představuje úlevu na pojistném zaměstnavatelům, respektive jejich daňové osvobození. Vývoj těchto výdajů je přehledně vidět v tabulce níže.

TABULKA: Vývoj odhadované státní podpory penzijního připojištění
V letech 2020 až 2024, v mld. Kč 

Pozn.: Případné součtové rozdíly vyplývají ze zaokrouhlování.

Ministerstvo financí redakci poskytlo data za roky 2020 až 2024, za rok 2025 budou k dispozici až během roku 2026 (stejně tak údaj o daňovém odpočtu za rok 2024).

Zdroj: MF 

Přesná data nejsou

Jak samo ministerstvo financí uvádí, jde pouze o odhady, protože Finanční správa ani ministerstvo nedisponují přesnými daty o uplatňovaných slevách a dalším zvýhodnění.

Navíc v Česku není ani „harmonizovaná metodika pro výpočet daňových úlev“, doplňuje ministerstvo financí s vysvětlením, jak k výše uvedeným číslům došli.

„Pro výpočet daňových úlev v České republice byla zvolena metoda ušlých příjmů. Jejím principem je vyčíslení snížení příjmů, kterého je použitím dané úlevy dosaženo, pokud je poplatníkem daňová úleva využita. Jedná se o statický výpočet ztráty příjmů veřejného sektoru, který nebere v úvahu změnu chování subjektů. Pokud dojde ke zrušení daňové úlevy, mohou subjekty své chování změnit, což může vést k odlišnému dopadu na veřejné rozpočty,“ dodává ministerstvo.

Je zřejmé, že kdyby penzijko přestalo být daňově zvýhodněné, a tedy z hlediska odvodů dražší, zaměstnavatelé by stáli před volbou, zda udržet výši kompenzace zaměstnancům, a mít tedy skokově vyšší náklady, nebo ne. Dá se čekat, že mnozí by tento krok odmítli nebo by si ho nemohli dovolit.

Výše ztráty formou úlev na dani a pojistném pro státní kasu je tak navýsost teoretická. A nelze čekat, že změna zákonných povinností, o které se objevují v médiích zmínky, spočítanou cifru do státního rozpočtu doručí.

Roční průměr za úlevy a daňové osvobození pro zaměstnavatele za uvedené pětileté období je devět miliard korun. Je možné očekávat, že reálné inkaso pro státní rozpočet by v případě zrušení bonifikace pro zaměstnavatele bylo maximálně 50 procent, tedy 4,5 miliardy korun.

Kde stát peníze získává

Na druhou stranu musíme dodat, že stát na penzijku jistý objem financí také získává. Typický výnos pro stát představuje patnáctiprocentní daň z výnosů investování. Ta se inkasuje ze zisku konkrétního klienta, který si penzijko vybírá jednorázově, respektive rentou kratší deseti let.

Těch je dnes valná většina, více než 90 procent, a ročně jde podle výpočtu Asociace penzijních společností (APS) zhruba o dvě miliardy korun (číslo je zaokrouhleným průměrem na základě údajů APS za roky 2024 a 2025, pozn. red.).

Stát těží i z dalších daňových výnosů, které vznikají z vyplacených prostředků, které si lidé na penzi našetřili. Ty totiž představují v převážné většině útraty v rámci české ekonomiky. To znamená daňový výnos prostřednictvím daně z přidané hodnoty (DPH) nebo třeba i spotřební daně.

Nelze vyloučit ani další multiplikační efekty, které by nastaly, kdyby konečná vyplacená částka byla investována například do funkčního podnikatelského modelu.

Zmiňme také daňové inkaso, které státu odvádějí penzijní společnosti, jež v penzijku podnikají. Zde státu vzniká reálné, nikoliv teoretické daňové inkaso ve výši přibližně 1,1 miliardy korun (stejně jako výše je toto číslo zaokrouhleným průměrem na základě údajů APS za roky 2024 a 2025, pozn. red.).

Smyslem penzijka je doplňovat průběžný první pilíř ve snaze zajistit udržitelný penzijní systém. Z tohoto důvodu je produkt státem podporovaný.

Jak jsme ukázali výše, na jedné straně máme průměr částek roční podpory uváděných ministerstvem financí (17,4 mld. Kč). Pokud od nich odečteme reálné příjmy, které má stát díky penzijku (3,1 mld. Kč), a zároveň se vypořádáme s teoretičností domněle ušlých příjmů (4,5 mld. Kč), zjistíme, že reálné náklady na penzijní systém představují pro státní rozpočet zhruba deset miliard korun.