Deficit státního rozpočtu má v roce 2026 dle navrženého rozpočtu vzrůst na 286 miliard korun. Důvod? Především růst výdajů na obranu a státní půjčka v souvislosti s projektem elektrárny v Dukovanech.
Bez růstu těchto výdajů by schodek činil zhruba 237 miliard korun, což je o zhruba 4 miliardy méně ve srovnání s předpokládaným schodkem na letošní rok. Nejvíce si polepší ministerstva průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a obrany. Nejvíce ztratí doprava a školství.
Tempo zadlužení v % na HDP
Při sledování dluhu a tempa jeho růstu je ale vhodnější sledovat procentní ukazatele například ve srovnání s HDP.
Něco jiného je schodek rozpočtu v roce 2020 na úrovni zhruba 367 miliard korun při HDP 5 828 miliard korun a něco jiného je schodek 286 miliard korun při očekávaném HDP 8 832 miliard korun v roce 2026.
Nominálně to vypadá na pokles o 81 miliard, což se nemusí za roky konsolidačního úsilí zdát příliš. Jenže tempo zadlužení v roce 2020 činilo 5,6 procenta HDP. V roce 2026 by se dle plánu rozpočtu mělo pohybovat okolo 2 procent. To je zhruba 2,8krát menší číslo. Zde je konsolidační úsilí patrné.
Stárnutí populace a nové priority
Přesto měla být konsolidace přísnější. Na státní rozpočet se v dalších jednotkách let a dekádách chystá silná výzva hlavně v podobě stárnutí populace. Ta povede ke zvýšenému tlaku na důchodový systém, kdy větší podíl seniorů povede k vyšším výdajům na starobní penze.
Nezapomínejme na zdravotnický systém, kde starší populace bude potřebovat více lékařské péče.
Na rozpočet budou v kratším období vytvářet tlaky také další rozpočtové priority v podobě obrany a dopravní infrastruktury. Ani v jedné oblasti si nemůžeme dovolit zaspat.
Do rozpočtu se odrazí i soustavný tlak EU na ozeleňování ekonomiky. Dlouhodobé financování těchto priorit se v kontextu stárnutí populace pohybuje na hranici možností. Než vstoupíme do nejnáročnějších let potřebujeme rozpočet v nejlepší možné kondici.
Čekání na další vládu
Na plán rozpočtu 2026 musíme nahlížet v kontextu volebního cyklu a to ze dvou zásadních důvodů.
Ten první spočívá v tom, že další složení vlády se bude zřejmě (alespoň částečně) lišit od současného. To povede k jinak postaveným prioritám a rozpočet se stejně přepracuje, což povede k rozpočtovému provizoriu v prvních měsících. Skladba rozpočtu a výše dluhu se tak pravděpodobně změní.
Druhým důvodem je probíhající ostrá část kampaně, v níž by velké škrty mohly vést k rozčílení části voličů a ztrátě hlasů ve volbách.