Mohlo by vás také zajímat
Odchodem Spojených arabských emirátů z kartelu k poklesu ceny ropy nedojde. Alespoň ne hned, shodují se odborníci
Libor Akrman 5. května 2026Spojené arabské emiráty opustily Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi…
OPEC ztrácí odchodem Emirátů těžkou váhu i prestiž. Dopadne to na cenu ropy?
Dominik Rusinko 29. dubna 2026Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila koncem dubna…
Křehký klid v Hormuzském průlivu znamená pokračující napětí
Libor Akrman 27. dubna 2026Očekávání kolem „Islamabad talks 2.0“ postupně rostla, přetrvávající neshody mezi stranami však zabránily jakémukoli smysluplnému pokroku. Tato patová situace pokračovala…
- KOMENTÁŘ
Proč americká blokáda Hormuzského průlivu dává smysl?
Americké blokádě Hormuzu se sice mnozí vysmívají, ale ekonomicky dává velmi dobrý smysl. "Otázkou samozřejmě je, zda ji lze zvládnout z hlediska technického, resp. tedy vojenského," zamýšlí se hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pohled na lodní provoz v Hormuzském průlivu, červenou barvou vyznačují tankery, zelená barva značí nákladní lodě. (Ilustrační foto) Zdroj: Marine Traffic
Blokádu Hormuzského průlivu ze strany USA sice mnozí zesměšňují, ale to spíše svědčí o tom, že ten záměr nepochopili či se v problematice obecněji neorientují. Dosud totiž úžina zcela uzavřená nebyla. Průměrný počet tranzitů průlivem klesl ze 135 denně na jednotky.
Tedy Írán pouštěl plavidla dle své libovůle. Pokud třeba tanker vezl íránskou ropu do Číny, pustil jej ven. Nebo naopak do Perského zálivu nechal proplout supertanker zřejmě jen proto, že plul pod ruskou vlajkou.
Spojené státy nyní usilují zablokovat právě i ten zbytek plavidel, která dosud Írán pouštěl. Připraví tak Teherán o mýto, které hodlal za umožnění proplutí selektivně vybírat až do výše dvou milionů dolarů za tranzit. Zejména ale Írán připraví o příjem z vývozu ropy Hormuzem.
Z asymetrické situace se stává situace symetrická. Nyní je průliv zablokovaný nikoli jen pro jednu stranu války, ale pro obě.
Páka na Írán
Spojené státy jistě počítají s tím, že to může dále zvednout cenu ropy na světovém trhu. Ale pro svět už by to neměla být zdaleka taková rána jako prvotní, zhruba tedy 90procentní zablokování úžiny v podání Teheránu.
Když se zablokuje 90 procent vývozu ropy z Perského zálivu, má to samozřejmě na světovou cenu ropy násobně výraznější dopad, než když se zablokuje jen zbývajících 10 procent.
USA přitom získávají „páku“ na Írán. Mohou nyní říci: „Když vy odblokujete, my odblokujeme“.
Uvažme, že pro Írán představuje 10procentní blokáda zbytku úžiny v podání USA ještě závažnějším zdrojem ekonomické tísně, než jakou představuje jeho předchozí 90procentní zablokování úžiny pro světové hospodářství. Z tohoto úhlu pohledu tak USA blokádou zbylých 10 procent tranzitů úžinou získávají, slovy prezidenta Donalda Trumpa, do rukou ještě silnější kartu, než jakou třímá díky blokádě 90 procent úžiny sám Írán.
Otázkou samozřejmě je, zda a jak lze blokádu zvládnout z hlediska technického, resp. tedy vojenského. O tom lze vést diskusi. Z ekonomického hlediska ale dává velmi dobrý smysl…