Nejsledovanější tržní proměnná posledních týdnů – severomořská ropa Brent – konsoliduje pozice na úrovni 100 dolarů za barel.
Děje se tak však bez známek deeskalace napětí na Blízkém východě a při narůstajícím omezení těžby a narušení dodávek ropy na světové trhy skrze Hormuzský průliv. Ropa za sto dolarů je tak v dané situaci spíše dolní hranicí, od které se může v dalších dnech a týdnech odrazit k vyšším cenovým úrovním.
GRAF: Vývoj ceny ropy Brent
Za posledních 12 měsíců, v USD za barel.

Zdroj: tradingeconomics.com
Kritickým škrtícím bodem globálního ropného trhu, ale i trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) nebo hnojivy zůstává Hormuzský průliv. Ten nyní fakticky kontroluje Írán, což znamená, že teokratický režim má do značné míry pod kontrolou i cenu ropy.
A v jeho zájmu rozhodně není její zlevňování – jednak protože skrze vyšší cenu zvyšuje tlak na amerického prezidenta Trumpa, a jednak protože je sám nadále schopný vyvážet o poznání dražší ropu.
Úleva jen psychologická?
Příslib částečného zprůchodnění Hormuzu ze strany Íránu přinesl na trh lehkou úlevu, v datech ale zatím významnější nárůst počtu tankerů nevidíme. Během posledních 24 hodin činil „průtok“ pouhých 15 procent předválečného stavu.
A to rozhodně nestačí ke zklidnění napětí na trzích s ropnými produkty, kde došlo oproti surové ropě k razantnějšímu růstu cen. Například cena leteckého paliva na evropském trhu od začátku konfliktu vzrostla více než dvojnásobně. A není divu, že dělá vrásky leteckým dopravcům a potenciálně i spotřebitelům před blížící se letní sezónou.
Celkově se ropa v posledních dnech obchoduje s až překvapivým klidem. Podle našeho názoru to rozhodně neodpovídá závažnosti situace. Výpadek těžby na Blízkém východě je již nyní největším nabídkovým šokem v historii v rozsahu přibližně 8 milionů barelů denně.
Čím déle bude zároveň trvat faktická uzávěra Hormuzského průlivu, tím výraznější bude tlak na růst cen ropy. A to by byl nepříjemný scénář, jak z hlediska dopadů do inflace, tak i hospodářského růstu…