Ekonomové varují: Geopolitika může znovu roztočit inflaci

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) uspořádala odbornou panelovou diskuzi zaměřenou na aktuální makroekonomické trendy a jejich dopad na realitní sektor. Diskuze se zúčastnili hlavní ekonomové předních finančních institucí – Jan Bureš (ČSOB), Petr Dufek (Banka CREDITAS) a Jaromír Šindel (Česká bankovní asociace).

Debata potvrdila, že realitní trh i celá ekonomika vstupují do období zvýšené volatility, ve kterém budou hrát zásadní roli geopolitická rizika, vývoj inflace a dostupnost financování.

Geopolitika jako nový zdroj inflace

Jedním z hlavních témat byla rostoucí role geopolitiky. Konflikty v oblasti Perského zálivu podle ekonomů představují významné riziko pro globální ekonomiku, a to především skrze ceny energií a narušení dodavatelských řetězců.

Analýzy ukazují, že potenciální inflační šok může do české ekonomiky přinést dodatečný tlak ve výši několika procentních bodů, a to především díky ceně ropy, potravin a logistiky.

„Geopolitické napětí může fungovat jako spouštěč nové inflační vlny. Nejde jen o ceny ropy, ale o celý řetězec dopadů – od výroby přes dopravu až po finální ceny pro spotřebitele,“ upozornil Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.

Rizikem je i stagflace

Podle ekonomů sice inflace v posledních měsících zpomalila, ale její návrat nad cílové hodnoty zůstává reálným scénářem.

V základním výhledu může inflace v Česku v příštím roce přesáhnout 3 procenta. Rizikem je přitom kombinace slabšího ekonomického růstu a vyšších cen – tedy scénář blížící se stagflaci.

„Geopolitické šoky mají typicky stagflační charakter – tlačí ceny nahoru, ale zároveň brzdí ekonomickou aktivitu. To je pro hospodářskou politiku velmi nepříjemná kombinace,“ doplnil Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB.

Bydlení se vzdaluje střední třídě

Zásadním tématem diskuze byla dostupnost bydlení. Ta se podle prezentovaných dat dlouhodobě zhoršuje. Vlastnické bydlení se tak stává pro velkou část domácností stále méně dosažitelné.

Ukazatele dostupnosti naznačují, že mediánový příjem domácností již často nedostačuje na financování standardního bytu bez výrazného finančního zatížení. Zároveň se dále rozevírají „nůžky“ mezi růstem cen nemovitostí a příjmů domácností.

„Ceny nemovitostí dlouhodobě rostou rychleji než příjmy. To je strukturální problém, který se bez zásadních změn na straně nabídky bude dál prohlubovat,“ vysvětlil Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Hypoteční trh ožívá, ale nerovnováhy zůstávají

Pozitivním signálem je postupné oživení hypotečního trhu. Data ukazují sílící hypoteční impuls a rostoucí objemy nových úvěrů. To však zatím nevede k zásadnímu zlepšení dostupnosti bydlení.

Nemovitosti zůstávají drahé a podle ekonomů se stále více profilují jako investiční aktivum.

„Oživení hypoték samo o sobě problém dostupnosti neřeší. Pokud se nezvýší nabídka bydlení, tlak na růst cen bude pokračovat,“ dodal Šindel.

Drahé energie zdražují výstavbu

Dalším významným tématem byly náklady ve stavebnictví. Ekonomové upozornili, že ceny energií se se zpožděním promítají do cen stavebních materiálů, což následně zdražuje výstavbu a omezuje nové projekty.

Energeticky náročná odvětví navíc vykazují zhoršující se výkonnost, což může mít dopad na celý dodavatelský řetězec stavebnictví.

„Drahé energie se do cen stavebních materiálů promítají s odstupem, ale o to déle pak jejich dopad v ekonomice přetrvává,“ podotknul Jan Bureš.

Evropa čelí strukturálním problémům

Diskuze se dotkla také širšího kontextu evropské ekonomiky. Mezi hlavní výzvy patří energetická závislost, nutnost vyšších investic do obrany, závislost na dovozu strategických surovin nebo rostoucí obchodní nerovnováha.

Tyto faktory podle ekonomů ovlivní nejen celkový ekonomický růst, ale i vývoj realitního trhu v následujících letech. „Evropa bude muset řešit vlastní strukturální slabiny. Bez toho se bude jen obtížně vracet k dynamickému růstu,“ uzavřel Petr Dufek.