„Jestřábí“ režim v ČNB nehrozí. Alespoň guvernér Michl si ho zatím nepřipouští

Centrální bankéři vstupovali do roku 2026 v relativně komfortní pozici a netlačil je žádný vyloženě „ostrý kámen v botě“. Zvýšená jádrová inflace spíše odeznívala a celková inflace díky levnějším energiím a potravinám propadla hluboko pod 2,0 procenta.

Z pohledu bankovní rady šlo zjednodušeně jen o to, kdy a jak moc eventuálně sazby lehce snížit.

Konflikt v Íránu však otočil svět vzhůru nohama. Jak ale ukázalo květnové zasedání ČNB, minimálně guvernér Aleš Michl si to zatím moc nepřipouští. Prudký mentální obrat z úvah nad poklesem sazeb k jejich růstu u něj zatím neproběhl.

Rizika tu jsou, ale prognóza je nezahrnuje

Guvernér Michl sice mluvil o tom, že bankovní rada vnímá rizika plnění inflačního cíle jako pro-inflační a další hlasování bude buď o stabilitě nebo růstu sazeb.

Současně však představil základní scénář prognózy s až překvapivě nízkou trajektorií inflace. Nejde tolik o rok 2026 – odhad ČNB 2,2 procenta versus náš odhad 2,3 procenta a odhad Ministerstva financí na 2,5 procenta – jako spíše o rok příští.

Tam už by se měly projevit vyšší ceny plynu pro domácnosti. A také sekundární efekty dražších pohonných hmot, energií a nedostatku některých vstupů, například v cenách potravin.

Tržní odhady inflace se proto pohybují v blízkosti 3 procent (náš odhad je lehce výše). Oproti tomu ČNB odhaduje inflaci 2,4 procenta.

To vypadá relativně optimisticky. A je to bezesporu jeden z hlavních důvodů (vedle snížení odhadů růstu), proč byla trochu paradoxně revidována trajektorie úrokových sazeb pro příští rok v základním scénáři prognózy směrem dolů.

Budeme určitě zvědaví na detaily hlavního i alternativních scénářů, které na setkání s analytiky představí viceguvernérka Eva Zamrazilová.

Z pohledu „mentálního nastavení“ guvernéra je však zajímavé, že cítil potřebu zvlášť upozornit na jeden scénář, který ukazoval bankéřům dokonce na pokles úrokových sazeb.

To podle nás jen dokresluje, jak „těžce“ se v guvernérových úvahách vrací na stůl možnost eventuálního růstu sazeb. A v debatě s novináři se možná i proto cítil nekomfortně při dotazech na „masivní rozvolňování rozpočtové politiky“ (v souvislosti s vládní reformou rozpočtových pravidel). To by se totiž dalo vnímat jako nové pro-inflační riziko.

Čeká se volání po růstu sazeb

Jak situaci vidíme my? I podle předešlých vyjádření členů bankovní rady je jasné, že ČNB pro nejbližší měsíce nechce „preventivně“ hasit nový inflační požár úrokovými sazbami, když si není jistá „mírou nebezpečí“.

Jedním z „rozumných“ důvodů může být skutečnost, že sazby tentokrát opravdu skončily v o poznání „vyšší letové hladině“ (než například v roce 2022). Pokud však ropné a energetické napětí v nejbližších několika týdnech nepoleví, inflační odhady ČNB budou pravděpodobně výrazně nižší než tržní odhady a nebudou příliš kredibilní.

Pak i uvnitř centrální banky začnou hlasy volající po vyšších sazbách sílit. A to zvlášť, pokud by se během léta nakonec k pohybu sazeb směrem vzhůru odhodlala i Evropská centrální banka.