Jaké dopady bude mít dění v Íránu? Čeká se růst cen ropy a plynu, větší inflační dopad ale ne

Donald Trump potvrdil, že armáda USA podniká zásadní vojenské kroky proti Íránu. K vojenské intervenci na Írán se přidala i armáda Izraele. Oficiální důvod údajně představuje neochota Íránu zastavit program obohacování uranu, který by v kombinaci s vývojem raket středního doletu mohl vést k vyrobení jaderné zbraně s dostřelem stovek kilometrů.

V době psaní textu je extrémně těžké odhadnout, jak silné budou dopady na světovou ekonomiku a finanční trhy. Dopady budou záviset na síle útoku, jeho rozsahu a době trvání.

V současné době navíc ještě nejsou známy konkrétní škody a všechny zasažené cíle. Nicméně už nyní lze identifikovat oblasti reagující na útok na Írán.

Ropa na prvním místě

Kanál číslo jedna, kterým eskalace geopolitického napětí v Íránu ovlivní světovou ekonomiku, je ropa. Na trzích už se projevovala nervozita v posledních týdnech, takže cena ropy rostla pod tlakem zvýšených rizik zásahu.

Přesto lze předpokládat, že cena ropy minimálně krátkodobě poroste. Lze očekávat překročení hranice 75 dolarů za barel ropy Brent v prvních obchodních dnech. V případě intenzivního konfliktu a uzavření Hormuzského průlivu, kterým proudí ekvivalent 20 až 25 procent světové spotřeby ropy, je ve hře i pokoření hranice 80 dolarů.

Vyšší cena ropy se propíše i do silnějších inflačních tlaků. Růst cen ropy se běžně obratem odráží v cenách pohonných hmot. Cena benzinu i nafty v České republice tak bude zdražovat. Lze čekat růst průměrných cen benzinu nad 34,5 Kč za litr a u nafty nad 34 korun za litr.

Nejedná se pouze o přímý dopad do cen pohonných hmot, ale i nepřímé dopady v podobě růstu přepravních nákladů, které se postupně propíší i do růstu cen přepravovaného zboží.

Inflační dopad jen slabý

Na výraznější růst inflace v ČR by ale došlo jen v případě výrazné eskalace konfliktu. S růstem cen ropy přijde pravděpodobně i růst cen dalších energetických komodit. Ceny energetických komodit jsou totiž vzájemně provázané. Vyšší napětí na Blízkém východě se projeví i v cenách plynu, který se v tamním regionu ve velkých objemech těží a následně dováží do Evropy.

Vyšší inflační tlaky mohou vést k přecenění výhledu úrokových sazeb, což se negativně projevuje primárně v růstových akciích například v technologickém sektoru. Americké akcie v pátek zavíraly s mírnou ztrátou. Lze očekávat pokračování této ztráty kvůli zvýšení risk off sentimentu, tedy nižší ochoty investorů riskovat.

Ochladne poptávka po rizikových aktivech a naopak poroste poptávka po bezpečí. Lze tedy čekat růst cen zlata a dalších bezpečných přístavů. Zvýšená rizika na světových trzích pak běžně tlačí na oslabování rizikovějších měn, kam patří i česká koruna. Lze proto očekávat oslabení měn v našem regionu…