Proč máslo nebude navždy levné aneb o neudržitelnosti nízkých cen potravin v Česku

Ceny českých potravin letos pokračují v jízdě plné překvapení. Společně s nápoji a tabákem v červnu meziročně klesaly o více než 1 procento. Samotné potraviny přitom zlevnily o více než 3 procenta.

Právě tento vývoj byl jedním z hlavních důvodů, proč celková inflace zpomalila z 2,1 procenta na 1,5 procenta.

GRAF: Vývoj inflace v Česku (v procentech)

Zdroj: tradingeconomics.com

Pro nás to představovalo důvod k mírnému snížení odhadu inflace pro rok 2026. Z pohledu roku 2027 však nadále zůstáváme spíše pesimističtí.

Jídlo levnější spíš nebude

Další zlevňování potravin považujeme za neudržitelné a nízké ceny v letošním roce podle nás pouze vytvářejí prostor pro výraznější meziroční zdražování v roce příštím. Proč?

Za prvé, za letošním poklesem cen stojí především mléčné výrobky, tuky a některé vybrané masné produkty.

Jednoznačným premiantem jsou mléko a máslo, kde Česko s určitým zpožděním kopíruje vývoj v Německu a cenové výkyvy navíc často ještě zesiluje. Mléko i máslo totiž bývají v českých obchodech pravidelně součástí slevových akcí.

GRAF: Vývoj cen u mléka, mléčných výrobků a vejce
Od roku 2017 do června 2026, v procentech.

Zdroj: KBC Economics/ Eurostat

Jejich letošní zlevnění však nemá strukturální charakter. Jde především o důsledek předchozího výrazného růstu cen v letech 2024–2025, na který reagovala vyšší produkce, podpořená zároveň levnějšími krmivy. Nic z toho však není trvalého charakteru.

Faktor Hormuz

Za druhé, situaci zásadně mění i stále uzavřený Hormuzský průliv. Inflační šok spojený s Hormuzem by se časem měl promítnout také do cen potravin.

Jednak prostřednictvím dražších hnojiv a vyšších nákladů rostlinné výroby. A za druhé skrze růst cen krmiv, který se následně přenese do cen masa a mléčných výrobků.

K tomu je třeba připočíst i ceny plynu a elektřiny, které v posledních týdnech v návaznosti na novou eskalaci konfliktu na Blízkém východě začaly citelně růst. Cena zemního plynu se již pohybuje kolem 60 eur/MWh. Procesy, jako je pasterace nebo sušení mléka, jsou přitom energeticky náročné a vyžadují dodávky plynu za rozumnou cenu

I proto v příštím roce předpokládáme růst cen potravin minimálně kolem 4 procent, tedy mírně nad historickým průměrem. Pokud k tomu připočteme dražší energie, které letos naopak stále zlevňují, a přetrvávající zvýšenou inflaci ve službách, dostáváme se na začátku příštího roku k celkové inflaci v pásmu 3–4 procenta.

Možná i proto finanční trhy současnou nízkou inflaci v zásadě přehlížejí a poslední eskalace napětí na Blízkém východě je vedla ke zvýšení sázek na další růst úrokových sazeb.