Mohlo by vás také zajímat
Ceny bytů rostou, bitcoin padá a mír pro Ukrajinu aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne
Jan Strouhal 23. listopadu 2025Francie vyrazila proti AI; bitcoin zažívá nejhorší měsíc za pět let; ceny nových bytů stále rostou, vydražil se nejdražší komiks;…
ChatGPT povolí erotiku; zlato opět posunulo cenu výše a Nobelovka za ekonomii udělena aneb souhrn ekonomických událostí 42. týdne 2025
Libor Akrman 20. října 2025Agrofert patří opět jen Babišovi; po dluhopisech Novy se jen zaprášilo; Křetínský kupuje od PPD vlastníka Planeo; nové rychlejší produkty…
Cena zlata nad 4000 dolarů. Čeká nás změna finančního řádu?
Ole Hansen 9. října 2025Navzdory oživení dolaru a obnovené opatrnosti Fedu ohledně tempa budoucích snižování úrokových sazeb se cena zlata poprvé v historii podívala…
- ANALÝZA
Státy budou špehovat držitele zlata a stříbra? Cui bono
V zemích Evropské unie vstoupí v roce 2027 v účinnost nová regulace proti praní špinavých peněz (AML), která mimo jiné výrazně omezí možnost anonymního nákupu drahých kovů. Nově bude povinnost detailně ověřovat zákazníky. Investor a podnikatel Vladimír Brůna to považuje státní monitoring za nebezpečný, mj. třeba kvůli zneužití údajů.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum a dosáhla více než 4300 amerických dolarů za trojskou unci. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Zlato se odjakživa spojuje se svobodou. Investice do zlata a stříbra jsou mimo finanční systém a nemají evidenci. To se však brzy změní, současný finanční systém je totiž neudržitelný.
Evropské státy a USA jsou předlužené a nepříznivý vývoj demografie ještě prohloubí problémy státních rozpočtů. Je jasné, že se něco musí změnit. Experimenty s omezením držby zlata se tu objevovaly už v minulosti. Nakonec zlato vždy zvítězilo.
Už staří Židé říkali, že na stříbře se bohatne a se zlatem se dobře utíká. Stříbro bylo v minulosti používané pro výrobu mincí a bylo každodenním platidlem umožňujícím rozvoj obchodu. Bohatství se díky stříbru hromadilo postupně a systematicky z obchodní činnosti.
Historicky výhodné drahé kovy
Investiční zlato je v České republice i v celé Evropské unii (EU) osvobozeno od placení daně z přidané hodnoty. Pokud investiční zlato nakupuje občan, tak při jeho zpětném odprodeji neplatí ani daň z příjmů.
Stříbro bylo v minulosti používané pro výrobu mincí a bylo každodenním platidlem umožňujícím rozvoj obchodu. Bohatství se díky stříbru hromadilo postupně a systematicky z obchodní činnosti.
Zlato se nevyužívalo k běžnému obchodování, ale spíše jako uchovatel hodnoty. V malém množství se koncentruje velká hodnota (kilo zlata stojí téměř tři miliony korun). Bylo ideální pro případ útěku, kdy se snadno přeneslo velké bohatství.
Dozor nad převozem
V Evropské unii se od června 2021 zpřísnila pravidla pro převoz cenností. Šperky, zlato, předplacené platební karty a hotovost nad 10 tisíc eur se musí nahlašovat na celní správu. Nová evropská regulace měla pomoci předejít praní špinavých peněz a finanční podpoře terorismu.
Je naivní si myslet, že teroristi vozí kufry s hotovostí a zlatem přes hranice. Šlo jen o další krok k tomu, jak omezit hotovostní peníze a osobní svobody lidí. Teroristi a gauneři si vždy najdou cestu, jak nařízení obejít. To pak dopadne na obyčejné lidi, kteří nemají tolik možností hledat kreativní řešení.
Teď je v Evropě omezený převoz zlata a stříbra, ale pořád jdou drahé kovy koupit anonymně.
Změna již za necelé 2 roky
To se ale od 10. července 2027 změní. V zemích EU vstoupí v účinnost nová regulace proti praní špinavých peněz (AML). Ta mimo jiné výrazně omezí možnost anonymního nákupu drahých kovů. Nově přibude povinnost detailně ověřovat zákazníky.
Obchodníci s drahými kovy a šperky budou mít povinnost shromažďovat a ověřovat mnohem víc údajů o zákaznicích. Obchodník bude muset požadovat identifikaci, potvrzení o původu peněz, účelu transakce a případně také údaje o zaměstnání nebo profesní činnosti.
Nově vzniklé veřejné registry skutečných vlastníků budou dostupné i dalším subjektům, nejen úřadům. Nákupy drahých kovů tak mohou být za určitých podmínek viditelné dalším obchodníkům, protistranám nebo orgánům s oprávněným zájmem.
U drahých kovů se tak ztratí jedna velká výhoda – anonymita. Údaje o tom, že si člověk koupí drahé kovy, považuji za velmi choulostivé a můžou být snadno zneužitelné.
Americká regulace stará skoro 100 let
V USA došlo k omezení vlastnictví zlata pro soukromé osoby v roce 1933. Prezident Franklin D. Roosevelt podepsal zákon, který zakazoval občanům USA vlastnit zlaté mince, zlaté pruty a zlaté certifikáty. Byly povolené pouze šperky a sběratelské mince. Cílem bylo zabránit hromadění zlata během Velké hospodářské krize a umožnit vládě kontrolovat měnovou zásobu.
Po krachu na burze v roce 1929 se USA propadly do hluboké deflace a nezaměstnanosti. Lidé začali hromadit zlato, aby chránili své peníze před kolapsem bank a dolarové měny. To vedlo k odlivu zlata z bank a zmenšení peněžní zásoby, protože tehdejší dolar byl stále kryt zlatem (tzv. zlatý standard). Proto vláda zakázala držbu zlata, aby mohla zvýšit zásobu dolarů bez zlatého omezení.
Občané museli do 1. května 1933 odevzdat své zlato Federálním rezervám výměnou za 20,67 USD za unci. Soukromé vlastnictví zlata zůstalo nelegální až do roku 1974. Tento zákon měl převést vlastnictví veškerého zlata na vládu USA.
Zákaz a krádež
Po převzetí zlata stát zvýšil oficiální cenu zlata z 20,67 na 35 USD za unci. Tím okradl své občany. Do oběhu se dostalo více peněz a z nich se financoval New Deal – obrovský program veřejných prací a sociální pomoci. To pomohlo oživit ekonomiku a snížit nezaměstnanost.
Pro mnoho Američanů to byl šok a ztráta důvěry ve stát. Lidé, kteří si spořili zlato desítky let, ho museli odevzdat za pevně stanovenou cenu. Krátce poté, co ho vláda vykoupila, zvýšila cenu o 69 procent – takže občané přišli o hodnotu svého majetku. Zvýšila se inflace.
Porušení mohlo vynést trest až 10 let vězení a pokutu 10 tisíc dolarů (v dnešních cenách stovky tisíc). Zákaz sice vymáhala hrozba vězení a vysoké pokuty – přesto mnoho lidí zlato neodevzdalo a uchovalo ho načerno. Dobře udělali, na sekundárním trhu dosáhli lepších cen.
Poučení z historie
Neříkám, že si státy EU připravují půdu pro to, aby lidem zlato znárodnily. Zároveň se mi ale nelíbí, že stát čím dál více monitoruje investiční aktivity lidí. Údaje můžou být zneužity.
Jsem ale přesvědčený, že současný finanční systém není zdravý a musí se změnit. To jde několika způsoby: vyššími daněmi, snížením výdajů státního rozpočtu (nepopulární krok), inflací, měnovou reformou nebo znárodňováním.
Fyzikální zákony fungují i v ekonomice. Energie spontánně proudí z místa s vyšším energetickým potenciálem do místa s nižším energetickým potenciálem, dokud se systém nedostane do rovnováhy.
Současný finanční systém moc energie nemá, proto tolik peněz teče do kryptoměn a do drahých kovů. Regulace ani přání politiků tomu nezabrání.
Sekundární trh
Už teď existuje v Česku sekundární trh s investičním stříbrem. Je výhodný pro prodávající i kupující. Zatímco rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou stříbra je u obchodníků s drahými kovy okolo 40 procent, na sekundárním trhu je to jen 10 procent ceny.
Pokud se bude stát snažit regulovat prodejce drahých kovů, sekundární systém se více rozšíří i na investiční zlato.
Článek, jehož autorem je Vladimír Brůna, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org. Autor byl v minulosti předsedou představenstva a spolumajitelem firem Golden Gate CZ a.s. a STEP Finance, a.s. V současnosti ovládá většinu trhu s fyzickým stříbrem v Česku.