Přehlížený a nepříjemný důsledek devastace přírody: omezí vývoj nových léků

Vymírání živočišných a rostlinných druhů v přírodě není jen obsedantním tématem pro ekology a aktivisty všeho druhu. Ztráta biodiverzity má velmi konkrétní dopady na celé lidstvo kvůli snížení dostupnosti léků. Zejména se jedná o různé rostliny a houby, ze kterých se řada preparátů vyrábí.

Jedním z druhů, který je ohrožen, jsou stromy hagenie habešské v Etiopii, kterým se také říká africké sekvoje. Místní ji nazývají kosso a používají kůru, listy i kořeny jako lék proti tasemnici a léčbě úplavice v zemi, kde nemá téměř polovina populace přístup k čisté vodě.

Botanik Ermias Lolekal Molla z Addis Abeby varuje před tím, že tyto stromy zmizí z volné přírody úplně.

Léčivé rostliny v číslech

Zdroj: traffic.org

Aby je našel ve volné přírodě, musí hledat stále na nových místech. Výskyt se značně zmenšuje kvůli odlesňování.

„Tyto stromy naléhavě potřebují, aby byly chráněné,“ zdůraznil. Kromě léčivých účinků zabraňují také korozi půdy.

Vyhynutí hrozí dvěma pětinám rostlin

Kosso je tak jen jedním z 60 tisíc zástupců rostlin a hub, u kterých byly prokázány léčivé účinky. Přitom podle nedávné zprávy vědců ze 42 zemí hrozí dvěma pětinám druhů rostlin a hub vyhynutí.

Za poslední čtyři roky se tento počet zdvojnásobil. Botanici navíc upozorňují, že to jsou případy druhů, které jsou popsány.

Ve skutečnosti je jich v přírodě ohroženo více.

Základ moderní farmakologie

Léčivé rostliny a houby nejsou jen výsadou šamanů, ale jsou základem moderní farmakologie, zdůraznil João Calixto, jenž je ředitelem Centra pro inovaci a preklinické testování v Brazílii (CIEnP).

Právě v Brazílii roste přes 50 tisíc druhů vyšších rostlin. Tento jihoamerický stát tak patří mezi země s největší biodiverzitou na světě.

„Pokud se podíváme na historii moderní medicíny, je téměř výhradně postavena na studiu léčivých rostlin a mikroorganismů, zejména pro výrobu protiinfekčních látek,“ vysvětlil Calixto.

V případě analgetik to je z velké části morfin a kodein, které pocházejí ze setého máku. Nebo látka paklitaxel se používá jako cytostatikum, zabraňuje rakovinnému bujení a používá se během chemoterapie. Izoluje se z tisu západoamerického. Léky snižující hladinu cholesterolu zase pocházejí z různých druhů plísní.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Devastace přírody zvyšuje riziko pandemií, varují odborníci. Že budou přicházet, je jisté

Ekologický DiCaprio protestuje proti budování vodních elektráren v Bosně

Kostarika našla recept na šťastné obyvatele. Vsadila na vzdělání a přírodu

Neudržitelná těžba

Danna Leamanová, jež se podílí na aktualizaci Červeného seznamu ohrožených druhů léčivých rostlin, který vytváří Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), už dlouhodobě poukazuje na problémy spojené s ubýváním divoké přírody a přirozených stanovišť pro zvířata i rostliny.

Zejména jde o neudržitelnou těžbu dřevin. Je to problém zejména v zemích, jako je Brazílie, Etiopie, Indie nebo v Severní Americe, kde mizí divoká příroda na úkor zemědělské půdy nebo rozšiřování měst.

„Existuje velmi malé povědomí o skutečné hrozbě pro získávání těchto druhů, na které se farmaceutické firmy i producenti léčivých bylin spoléhají,“ zdůraznila kanadská bioložka a botanička. Vysvětlila, že 80 procent veškerých léčivých rostlin, které farmaceutické firmy používají, se sbírá ve volné přírodě.

Nejde vše pěstovat uměle

I když část si již firmy dokážou i pěstovat, není podle ní reálné, aby všechny rostly v umělých podmínkách. Je to možné jen pro malé procento z nich. Navíc po léčivých bylinách celosvětově roste poptávka a současná pandemie tento trend zesiluje.

GRAF: Největší firmy podle prodeje léků na předpis
V roce 2019, v mld. USD

Zdroj: Statista.com

Umělá kultivace léčivých rostlin by dále zvýšila tlak na mizející divoká stanoviště. „Nese v sobě také riziko, že lidstvo bude odkázané na omezený genetický vzorek jednotlivých druhů,“ varovala Leamanová.

Kromě toho, že řada rostlin má léčivé účinky, ještě mají druhotný pozitivní účinek a uchování biodiverzity. Pokud zmizí, bude to mít citelný vliv na lidské zdraví obecně.

Například africká slivoň (Prunus africana), jež se vyskytuje v horských oblastech Afriky a Madagaskaru, je zároveň základním kamenem tamních ekosystémů. Pomáhá přežít i ostatním druhům. Přitom je ve volné přírodě ohrožená kvůli vysoké poptávce po kůře, jež se používá v tradiční africké medicíně, ale i při léčbě prostaty.

Organizace spojených národů také nedávno upozornila na to, že státy nedokázaly naplnit ani jeden z 20 cílů o ochraně biodiverzity, ke kterým se zavázaly v roce 2010 v japonské Nagoji.

Lidstvo je přímo závislé na fungujících ekosystémech, které mu poskytují například pitnou vodu. Ničení přírody může vést rovněž k vytvoření podmínek pro přenos virové nákazy ze zvířat na lidi. Také pro objevy nových léků je příroda naprosto zásadní. „Odkud bude pocházet další léčba leukemie nebo léčba covidu-19?“ ptá se Leamanová.