Mohlo by vás také zajímat
Doba levných peněz skončila, ale ne každá miliarda do AI je stejně riskantní
Marek Pokorný 2. listopadu 2026V poslední době si celá řada investorů pokládá otázku: „nejsou technologie moc drahé?“. Lepší je ale ptát se, kdo za…
Rodeo zlatého býka se zastavilo, proč?
Kryštof Míšek 28. října 2026Začátek roku přinesl nebývalý růst ceny zlata. Na svém vrcholu dosahovalo cen až přes 5 400 dolarů za troyskou unci.…
Fed a Big Tech rozhodnou o osudu AI akcií
Jakub Rochlitz 27. října 2026Tato středa, kdy je u nás státní svátek, může být pro akciové trhy nejdůležitějším dnem za dlouhou dobu. Americká centrální…
- ČLÁNEK
Zdražuje ČNB, i když své úroky zvedla naposledy v červnu? Ano, odpovídá letošní nobelista Woodford
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Jak se jejich výzkum projevuje v české realitě?
Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí ekonomové Robert Hall a Michael Woodford. Zdroj: Niklas Elmehed/Nobel Prize Outreach
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Jenže mu přišla nečekaná pomoc. A rovnou ze Stockholmu. Letošní Nobelova cena za ekonomii totiž připomíná, že centrální banka může zdražovat hypotéky, aniž by vůbec pohnula úrokovou sazbou. Stačí, když promluví.
Důležitá budoucí očekávání
Nobelovu cenu za ekonomii letos získali američtí ekonomové Robert Hall a Michael Woodford. Jejich výzkum zásadně proměnil chápání toho, jak funguje hospodářství a jak je ovlivňují vlády či centrální banky. Ukázal mimo jiné, že ekonomiku neřídí jen dnešní rozhodnutí, nýbrž také očekávání těch budoucích.
Pro české domácnosti, které si chtějí pořídit vlastní bydlení, má toto zdánlivě akademické zjištění praktický význam. Představme si, že Česká národní banka ponechá svoji základní úrokovou sazbu beze změny. Mohlo by se zdát, že tedy neudělala nic, co by hypotéky zdražilo.
| Nobelova cena za ekonomii 2026 |
| Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Na základě těchto modelů mohou včasná opatření fiskální a měnové politiky zmírnit výkyvy ekonomiky – tedy její vrcholy i propady. Hall je profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě, Woodford působí jako profesor na Kolumbijské univerzitě. |
Jenže pak vystoupí některý z jejích představitelů a upozorní, že kvůli inflaci možná bude nutné držet úroky vysoko podstatně déle, než se dosud předpokládalo. Nebo je dokonce dále zvýšit. Finanční trhy zpozorní. Obchodníci přehodnotí očekávání a dlouhodobější tržní úrokové sazby mohou okamžitě vzrůst. S nimi pak mohou zdražit i hypotéky.
Stačí slova
Tento mechanismus pomohl vysvětlit letošní nobelista Woodford. Odborně se mu říká působení měnové politiky prostřednictvím očekávání. Zjednodušeně: centrální banka nemusí zdražit peníze jen svým rozhodnutím. Někdy postačí její slova.
V Česku to není pouze teorie. ČNB naposledy zvýšila základní sazbu v červnu, z 3,5 na 3,75 procenta. Hypotéky však zdražují i následně. A jedním z důvodů je právě změna očekávání, kterou přiživují jestřábí výroky členů bankovní rady. Ti upozorňují na přetrvávající inflační rizika, mimo jiné spojená s válkou v Íránu, dražšími energiemi či domácími cenovými tlaky.
Trh tak musí počítat s tím, že peníze zůstanou drahé déle. To se promítá například do tříletých úrokových swapů, podle nichž banky mimo jiné oceňují hypotéky s tříletou fixací. Ta je nyní v Česku nejběžnější.
Samozřejmě, úročení hypoték neurčuje pouze ČNB. Roli hrají také marže bank, jejich konkurence, náklady financování nebo vývoj světových finančních trhů. Babiš tedy nemá automaticky pravdu v tom, že ČNB vede nesmyslnou měnovou politiku. Má však pravdu v tom, že její politika je jednou z příčin drahých hypoték. A to dokonce i tehdy, když zrovna sazby nezvyšuje.
Porozumět obyčejným lidem
Je v tom jistá ironie. Premiér kritizoval centrální bankéře jako teoretiky, kteří prý nerozumějí životu obyčejných lidí. Jenže právě špičková ekonomická teorie nyní pomáhá vysvětlit, proč má jeho výtka racionální jádro.
Letošní Nobelova cena tak přináší i zásadní praktické poučení: Chceme-li pochopit, proč nám zdražují hypotéky, nestačí sledovat, co ČNB dělá. Musíme také poslouchat, co říká.
Protože i slova centrálních bankéřů mohou mít svoji cenu.
A tu pak Češi platí každý měsíc ve splátkách hypoték…