Devastace přírody zvyšuje riziko pandemií, varují odborníci. Že budou přicházet, je jisté

Vesnička Mayibout 2 v africkém Gabonu se nechvalně proslavila tím, že se stala jedním z ohnisek šíření viru ebola. V roce 1996 tam na smrtící virus zemřelo 21 z 31 vesničanů, kteří se nakazili. Jednou z příčin nákazy byl fakt, že několik dětí v nedalekém pralese se psy ulovilo volně žijícího šimpanze. Toho přinesli domů, kde ho snědli.

Osm let od této tragické události panovala mezi místními obyvateli stále obava, že se nebezpečný virus vrátí. „Milovali jsme ten les, teď se ho bojíme,“ prohlásil v roce 2004 Nesto Bematsick.

Sám byl dva měsíce hospitalizován, trpěl vysokými horečkami, ale vyléčil se. Po propuštění z nemocnice měl zdravotní potíže další čtyři roky. Většina členů jeho rodiny takové štěstí neměla, na virus ebola zemřeli.

Nebezpečná místa planety

Případ zapadlé vesnice v Gabonu nedaleko hranic s Kamerunem ukazuje potenciální nebezpečí oblastí deštných pralesů v Africe. Stejně tak jsou rizikem i trhy s živými či ulovenými zvířaty, jež jsou rozšířené zejména v Asii, ale nejen tam.

Mohou být totiž zdrojem, odkud se může rozšířit dosud neznámý virus, který způsobuje onemocnění člověka a může přerůst v pandemii, jako je tomu v případě současné koronavirové krize.

Vědci se v posledních letech přiklánějí k názoru, že největším rizikem šíření nových typů virů je ničení původních pralesů a ztráta biodiverzity.

Tímto fenoménem se zabývá nový obor, takzvaná planetární medicína (planetary health). Ta zkoumá vztahy mezi veřejným zdravím lidí a celých ekosystémů.

Ničíme přírodu, která ukrývá řadu virů

„Ničíme tropické pralesy i ostatní divokou přírodu, jež ukrývá mnoho druhů zvířat a rostlin. V nich se skrývá velké množství neznámých virů,“ poukázal na stoupající riziko novinář David Quammen, jenž napsal knihu Spillover: Animal Infections and the Next Pandemic.

Lidé kácí vzácné dřeviny, chytají zvířata a často je ilegálně prodávají na trzích. To vše je potenciálním rizikem přenosu neznámých onemocnění.

„Narušujeme stávající ekosystémy a s tím také uvolňujeme viry z jejich přirozených hostitelů. Když k tomu dojde, potřebují nového hostitele. Často jsme to my,“ vysvětlil Quammen v deníku New York Times, proč se zvyšuje riziko šíření nových pandemií způsobených virovou nákazou.

Roste počet nebezpečných infekcí

Výskyt nových infekčních onemocnění v posledních dekádách roste. V letech 1980 až 2013 vypuklo 12 tisíc ohnisek 215 druhů nemocí, které postihly 44 milionů lidí v 219 zemích světa.

Patogeny se často přenášejí ze zvířat na lidi a zvyšuje se jejich schopnost rychle se šířit. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhadlo, že tři čtvrtiny nových infekčních onemocnění se dostaly k člověku od zvířat.

Některá onemocnění, jako je mor nebo vzteklina, ohrožují člověka po několik staletí, jiná jsou méně rozšířená. Například virová hemoragická horečka marburg, kterou přenášejí netopýři. Objevila se v roce 1967 v německých městech Marburgu a Frankfurtu nad Mohanem a také v srbském Bělehradě.

Smrtnost (podíl zemřelých na počet nakažených, pozn. red.) jejího viru, který je příbuzný s ebolou, dosahuje až 88 procent. Nemoc se rozšířila z krve laboratorních opic, které byly dovezeny z Ugandy.

V této zemi se objevilo několik případů v roce 2007 a v letech 2005 a 2015 v Angole. Mezi další viry, které se ze zvířat přenesly na člověka v poslední době, patří například zika, lassa, nipah, SARS.

Zdravotní i ekonomická hrozba pro civilizaci

Kate Jonesová z University College London, jež přednáší ekologii a biodiverzitu se zaměřením na studium netopýrů, tvrdí, že nové viry, které se přenášejí ze zvířat na člověka, jsou stále rostoucí hrozbou pro současnou civilizaci.

Nejen zdravotní, ale i ekonomickou. To ostatně podle ní ukazuje i současná pandemie viru SARS-CoV-2,tedy koronaviru způsobujícího onemocnění COVID-19.

Jonesová potvrdila, že zvýšený výskyt virových onemocnění, která se přenesla ze zvířat na člověka, souvisí s mizející divokou přírodou a lidskou činností.

Právě civilizace postupující do odlehlých pralesů, výstavba nových silnic, těžba dřeva i nerostných surovin a rychlá urbanizace zvyšují rizika šíření nových pandemií. Lidé se dostávají častěji do kontaktu se zvířaty a viry, které dříve nemohli potkat.

Skryté náklady ekonomického růstu

Ekonomický rozvoj planety posledních dekád s sebou nese „skryté náklady“ rizika šíření nových virových onemocnění. „Vytváříme nová místa, kde se viry přenášejí snadněji, a pak jsme překvapeni, že máme nové,“ prohlásila Jonesová.

Ztráta biodiverzity ukazuje, že zůstávají druhy, které mohou být pro člověka více nebezpečné, a efekt přenosu virů ze zvířat na člověka se může zesilovat.

Veterinář a odborník na infekční nemoci Eric Fevre z University of Liverpool upozornil na rizika hustě obydlených měst, kde se na jednom místě vyskytují netopýři, ptáci, hlodavci, domácí zvířata a lidi. To zvyšuje pravděpodobnost, že virus může přeskočit z jednoho živočišného druhu na další.

Patogeny nerespektují hranice živočišných druhů

Thomas Gillespie z Emory University v americké Atlantě, který se zabývá nemocemi a ekologií, tvrdí, že šířením pandemie nového typu koronaviru není překvapen.

Úbytek divoké přírody podle něj jednoznačně zvyšuje riziko přenosu nových virů z volně žijících zvířat na člověka. „Patogeny nerespektují hranice jednotlivých druhů. Vypuknutí pandemie koronaviru mě proto vůbec nepřekvapuje,“ zdůraznil.

Přitom se domnívá, že současné šíření nemoci je pouhou špičkou ledovce, většina patogenů, jež mohou mít i vážnější dopady na člověka, nebyla ještě objevena a popsána. Pro populaci by bylo katastrofální, kdyby se virus jako spalničky se smrtností eboly rozšířil po celém světě.

Výzkum pokulhává

Richard Ostfeld z Cary Institute of Ecosystem Studies v Millbrooku ve státě New York varoval před tím, že mnoho vědců opomíná studovat vztahy mezi medicínou a okolní přírodou.

Příroda je nebezpečná i sama sobě, natož když do ní stále intenzivněji vstupuje člověk. Ten pak zvyšuje zdravotní rizika v celém systému. Mezičlánkem jsou často hlodavci a netopýři.

Samozřejmě v Asii pak zvyšují riziko přenosu virů na člověka takzvané vlhké trhy, kde se prodávají živá i usmrcená zvířata.

Nulová hygiena a žádné chladicí boxy. Živá zvířata naštosovaná v klecích – hned u masa a krve z už déle poražených dalších zvířat. To je realita asijských „mokrých trhů“. Zdroj: wikimedia.org

Veterinární noční můra: vlčata, krokodýli, krysy a lišky na jednom trhu

Ve Wu-chanu se na jednom trhu vedle sebe prodávali velemloci, krokodýli, štíři, vlčí mláďata, krysy, veverky, lišky, cibetky, želvy, pávi. To samo o sobě znamená obrovské hygienické a veterinární riziko.

Podobné trhy jsou běžné nejen v Číně, ale v celém regionu jihovýchodní Asie nebo v zemích Afriky a Jižní Ameriky. „Trh se zvířaty v Lagosu v Nigérii je notoricky známý. Je to jako časovaná bomba,“ varovala Jonesová.

Na druhou stranu jsou trhy místem prodeje masa pro často nejchudší obyvatelstvo v Asii a Africe a jejich globální zákaz je nerealizovatelný.

„Čím více zákazů bude, tím více se budou zvířata prodávat ještě v horších hygienických podmínkách,“ je přesvědčena Delia Graceová, epidemioložka a veterinářka institutu pro výzkum hospodářských zvířat v keňském Nairobi.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Proč je koronavirová krize spíš podobná španělské chřipce z roku 1918 než finanční krizi v roce 2008?

Algoritmy vs. bacily. Jak umělá inteligence pomáhá v boji proti koronaviru?

Posílit globální biologickou bezpečnost

Odborníci navrhují, že by se měla posílit globální biologická bezpečnost. K tomu musí přispět bohaté i chudé země. Najít slabá místa a na ta se zaměřit.

Bohaté země by měly přestat využívat nerostného bohatství chudých zemí, chudé země i s přispěním mezinárodní pomoci by zase měly zlepšit vlastní hygienické a zdravotnické poměry.

Virolog Brian Bird z kalifornské univerzity, který zkoumal šíření viru ebola v Sieře Leone, upozornil na to, že se lidstvo nyní nachází v rizikové době, kdy se zkracují vzdálenosti a lidé stále více cestují letecky po celé planetě.

I proto se nemoci mohou rozšířit po světě mnohem rychleji, než tomu bylo ještě před deseti nebo dvaceti lety.

Rychlé šíření, rychlejší odpovědi

To znamená, že je třeba mít připraveny rychlejší odpovědi a opatření na šíření nových typů infekčních nemocí. „Bude to znamenat investice a změnu lidského chování,“ řekl Bird.

Zkušenosti ze Sierry Leone ukazují, že i chudí lidé se chtějí učit, znát souvislosti o nemocích a rizicích přenosu nových virových infekcí a vědět, co mají dělat, pokud infekce opět vypukne.

„Nevíme, odkud přijde nová pandemie. Ale můžeme si být jistí, že přijde,“ varoval Bird.