Kdy už jsme dost bohatí? A kolik musíme mít, abychom se tak cítili?

Nedávno jsem si na sociálních sítích udělal anketu, na čem zbohatli lidi z okolí mých sledujících. Z ní vyplynulo, že přes 70 procent hlasujících zbohatlo v podnikání a 15 procent v nemovitostech.

Devětkrát více lidí z mého okolí zbohatlo z podnikání než ze zaměstnání a pětkrát více jich vydělalo investicemi do nemovitostí oproti akciím. Dobré je mít více zdrojů a peníze rozdělovat na více cest.

Můj kamarád Jarda je finanční ředitel ve skupině, která se zabývá investicemi do energetických firem po celém světě. Vidí, jak jsou jejich akvizice úspěšné. Ale má rád nemovitosti.

Mohl by jednoduše více investovat do akcií. Koupil si ale v krušnohorské Přebuzi dům, který bude pronajímat. Se zařízením domu, se zahradou a s pronájmy bude dost starostí, přesto radši volí nemovitost než akcie.

Byt je jistota

Další známý šéfuje pražské pobočce německé nadnárodní společnosti ve finančních službách. Má blízko kapitálovým trhům a akciím. Přesto si teď koupil v Holešovicích už druhý investiční byt.

Nebyl ale spokojený s realitkou, která mu hledala nájemníka. Tak to vyvěsil na Bezrealitky a je spokojený, že mu byt nese 4 procenta ročně. Na kapitálových trzích by přitom možná vydělával více a s méně starostmi.

Když jsem před 20 lety pracoval jako zaměstnanec, přišlo mi to jednoduché. Pracuješ, koupíš byt, pronajmeš, koupíš další byt a znovu pronajmeš. Byly možné 100procentní hypotéky, kdo měl odvahu riskovat, slušné příjmy a dokázal brzdit spotřebu, mohl koupit více bytů. Bylo to jako hrát Monopoly.

Těžší pozice pro mladé

Dnešní mladí investoři to mají těžší. Nemovitostní hra je rozehraná, kvalitní políčka nemovitostí už obsazená. A to, co je volné, tak již stojí dost peněz a je i těžší dostat hypotéku. Jsou potřeba větší příjmy a peníze jsou dražší. Mladí lidé mají dnes sice slušné příjmy, ale jak se hrací plán už dost obsadil, mají také velké výdaje.

Lidé jsou jako průtokový ohřívač, z výplaty tolik nezbude. Je to jako hrát Monopoly a nemít šanci vyhrát. Chodíte po herním plánu a nenakupujete nemovitosti, jen platíte.

Dostali jsme se do situace, kterou jsem viděl ve Velké Británii před 20 lety. Pokud lidé nebudou měnit svůj aktivní příjem na příjem z investic, tak budou pořád dokola chodit na START a platit.

Nemovitosti jsou teď méně dostupné. I proto je rozumné něco z příjmu odkládat do jiných aktiv, třeba akcií nebo drahých kovů. Pravidelné investování je cesta, jak bohatnout. To, co se měsíčně investuje, to se neutratí. Tak může vzniknout slušný základ na to, aby měl člověk své vlastní zdroje a snadněji dosáhl na hypotéku.

Kolik je dost, abyste byli bohatí?

Nabízí se otázka, kolik peněz je vlastně dost? U jaké cifry už se začnete cítit bohatí? Tuto velmi individuální hranici bohatství předloni zkoumal průzkum, který si v několika zemích zadala loterijní společnost Sazka.

Vyšlo najevo, že k pocitu bohatství Češi potřebují mít měsíční čistý příjem alespoň 120 tisíc korun. To je výrazný nárůst oproti roku 2017, kdy se u nás bohatým cítil člověk pobírající 50 tisíc korun za měsíc.

Jelikož průzkum probíhal v Česku, Slovensku, Itálii, Německu a Finsku, nabízí se mezinárodní srovnání. I Finové označili částku 120 tisíc korun jakožto dělicí hranici – jenže zatímco pro Čecha byla hranice bohatství zhruba čtyřnásobkem průměrné čisté mzdy, u Finů šlo jen o dvojnásobek. Polovina Italů by zase pro pocit bohatství potřebovala příjem nad 500 tisíc korun měsíčně.

Z průzkumu Sazky vyplynulo, že na rozdíl od příjmu se představa o celkové hodnotě majetku bohatého člověka v porovnání s předchozími lety nezměnila. Pro šest z deseti Čechů platí, že hranice bohatství začíná na 10 milionech korun, ostatní země ji měly posunutou výrazně výš, na 100 milionů korun.

Článek, jehož autorem je investor Vladimír Brůna, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.