Případ Dukovany: dva se perou, třetí se směje

Kdo jsou ti dva, co se perou je jasné. Do finále soutěže na stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany (s opcí na další bloky v Temelíně) zůstali jen dva uchazeči: korejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a francouzská Électrité de France (EdF). Úspěch nakonec slavili Korejci.

Ten třetí, kdo by se měl smát, jak se mu podařilo v tendru stlačit cenu, by měla být česká vláda. Vskutku, vysoutěžená částka 200 miliard korun na blok (ceny v čase nabídky a nezahrnující finanční náklady) byla až nečekaně nízká. A pokud by se ji podařilo dodržet, tak by to byl určitě důvod k oslavě.

Zatím to ale spíše vypadá, že ten třetí, který se směje, je americko-kanadský Westinghouse.

Westinghouse do hry?

Přestože podmínky soutěže nesplnil a byl proto jako přímý uchazeč o výstavbu z tendru vyřazen, podařilo se mu v lednu 2025 urovnat s KHNP dlouhodobý spor o duševním vlastnictví ke korejské jaderné technologii.

Což může indikovat, že v době podání nabídky neměla společnost KHNP v pořádku plná vlastnická práva k navrhovanému řešení. Toto možné porušení zadávacích podmínek tendru raději přejděme. Podrobnosti dohody Westinghouse/KHNP nebyly a určitě ani nebudou zveřejněny. Podstatnější jsou fakta.

Společnost KHNP uvedla, že se Westinghouse může podílet na projektu Dukovany. Nutnost nějakým způsobem zahojit pohledávky společnosti Westinghouse vyvolává i v samotné Koreji obavy.

Minimálně kvůli tomu, zda projekt Dukovany nebude pro KHNP, jejíž mateřská státní společnost KEPCO je vysoce zadlužená, ztrátový.

To by v důsledku mohlo vést buď ke zvýšení ceny nové elektrárny pro Česko, a tedy k porušení kritérií výběrového řízení, nebo k finanční ztrátě KHNP na tomto projektu.

Půjdou tedy Korejci kvůli Dukovanům „do mínusu“? Právě tím by se měla zabývat Evropská komise, která prostřednictvím nařízení o zahraničních subvencích provádí dozor, zda evropský trh nenarušují dotované firmy z ciziny.

Jaderné parcelování Evropy

Existují oprávněné spekulace, že součástí dohody mezi společnostmi Westinghouse a KHNP je rozdělení evropského trhu. Korejci se nedávno stáhli ze soutěží na nové jaderné bloky ve Švédsku a Slovinsku.

Tím se však jejich český projekt APR1000 stává v Evropě ojedinělým a mizí výhody plynoucí z opakované výroby. A také možnost, že by se tuzemské firmy mohly uplatnit na korejském projektu v dalších evropských zemích.

Možná rizika vyplývající z rozdělení lukrativního evropského jaderného trhu mezi dvě spolupracující mimoevropské firmy budou zřejmě dalším bolehlavem pro úředníky z Bruselu.

České firmy však děsí spíše skutečnost, že čím více si z omezeného rozpočtu na Dukovany ukousnou korejské firmy a Westinghouse, tím méně zbude pro ně.

Čas se neúprosně krátí a čeští dodavatelé zatím nemají závazně podepsáno nic. Že to do předpokládaného březnového podpisu smlouvy mezi ČEZ a KHNP nebude ten slibovaný 60% podíl, je myslím už jasné.

Považoval bych za úspěch a malý zázrak, pokud by se podařilo před podpisem závazně dojednat aspoň 30 procent. Vzdávat to předčasně ale není cestou, a právě Američané nám názorně ukázali, jak lze hájit své zájmy. Dokud není závazný kontrakt s KHNP  podepsán, není uzavřeno nic….