V posledních letech jsme svědky rozmachu umělé inteligence, který se logicky nevyhnul ani finančnímu sektoru. Mluví se o tom, že by se AI mohla stát revolučním nástrojem, který změní pravidla hry na kapitálových trzích.
Jak ukazuje nedávná studie GLS University, stále více investorů důvěřuje algoritmům při rozhodování o svých financích. AI s sebou nicméně přináší nejen nové příležitosti a možnosti, ale i výzvy a hrozby, které bude potřeba důkladně analyzovat.
Rychlost zpracování dat
Nepopiratelné výhody AI (nejen ve finančním sektoru) představují rychlost a preciznost zpracování dat, cena a schopnost neustálé činnosti. Umělá inteligence dokáže zanalyzovat obrovské objemy dat v reálném čase, identifikovat vzory, které by člověk snadno mohl přehlédnout.
Z již zmíněné studie vyplývá, že více než 60 procent dotázaných používá jazykové modely (např. Chat GPT) k investičním radám a rozhodnutím. AI také pomáhá automatizovat správu portfolia pomocí návrhů na jeho rebalancování, což investorům umožňuje optimalizovat výnosy a minimalizovat ztráty.
Další AI modely dokážou predikovat vliv makroekonomických událostí na jednotlivé sektory nebo identifikovat příležitosti pro arbitráž. I přes tyto výhody se AI se stále potýká s mnoha překážkami, se kterými je nutné počítat.
Pandořina skříňka
Největší překážkou představují nedůvěra a nedostatečná transparentnost AI algoritmů. Mnoho AI modelů funguje jako „černá skříňka“, ze které není jasné, jak přesně dochází k rozhodovacím procesům. To vyvolává obavy z možných skrytých zkreslení a potenciálních rizik, která mohou vést k neefektivním či dokonce manipulativním výsledkům na finančních trzích.
Pokud se například většina investorů začne spoléhat na stejné AI modely, může dojít k narušení přirozené tržní rovnováhy. AI algoritmy mohou vytvářet „samoposilující“ trendy – pokud většina modelů na základě stejných historických dat vyhodnotí určitou investici jako výhodnou, dojde k jejímu hromadnému nakupování, což může vyvolat umělý růst cen.
Stejně tak může AI při náhlých výkyvech trhu způsobit řetězovou reakci prodejů. A to přispívá k nepředvídatelné volatilitě a tržním otřesům. Automatizované obchodování založené na těchto algoritmech by mohlo vést k synchronizovaným reakcím, které by způsobily prudké výkyvy cen aktiv.
Otázka tedy neleží, zda v budoucnu bude v tomto ohledu AI využívána, ale jak moc jí můžeme důvěřovat a necháme ji ovlivnit naše investiční rozhodnutí. Stejně jako v jiných oborech AI nenahradí roli portfolio manažera, ale může dramaticky rozšířit jeho schopnost řídit portfolio.
Umělá inteligence či jiné nástroje mohou provádět repetitivní činnosti a pomáhat tak například s analýzou dat a predikcí. Finální rozhodnutí by však mělo vždy zůstat v rukou investorů. Největší potenciál tak představuje kombinace AI a lidského faktoru. Protože jestli existuje něco, co AI nikdy nedokáže nahradit, pak je to lidská intuice.