Dochází rezervy VZP? Hoďte to na další vládu

Už jsme si nějak zvykli, že podstatné problémy domácí ekonomiky řešíme většinou, až když je tak 15 minut po 12. S tím, že situace současného zdravotnictví, které „požírá“ rekordní množství prostředků, v tomto směru nijak nevybočuje.

Důkazem toho je tristní stav rezerv předních veřejných zdravotních pojišťoven. I přes rapidní navyšování prostředků totiž rychle dochází pojišťovnám rezervy. Příští vláda bude tedy nucena nejspíš tyto ústavy finančně sanovat. Jaký je současný stav? A co u nás zdravotnictví tíží?

Nedobrý trend hospodaření zdravotek

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni podle předběžných výsledků hospodařila s deficitem 5 miliard korun. Tuto ztrátu uhradila skrze rezervy, v roce 2023 se však rovněž propadla do ztráty, ale pouze marginálních 41 milionů korun.

V letošním roce by již deficit měl dosáhnout hrozivých 7,8 miliardy korun. Ostatní veřejné zdravotní pojišťovny na tom jsou podobně. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV) odhaduje deficit 1,8 miliardy korun, podobně je na tom Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP).

V období posledních pěti let se zůstatky na účtech sedmi zdravotních pojišťoven snížily z 36 miliard na současných 15 miliard korun. To je rapidní pokles.

Trend dobrý rozhodně není a dramatické roky teprve přijdou. Na vině je demografický vývoj, který spíš nahrává dalšímu růstu výdajů ve zdravotnictví, které je u nás stále mimořádně štědré.

Pro nápravu se nic nedělá

Výdaje na zdravotní péči se mezi lety 2010 a 2022 téměř zdvojnásobily, když vezmeme nominální částku. Avšak v případě, že odečteme inflaci, jedná se stejně asi o 30procentní růst výdajů. I v poměru k HDP prostředky ve zdravotnictví převážně rychle rostou, v roce 2019 činily 7,8 procenta a v roce 2022 8,5 procenta HDP.

Samozřejmě důsledky leží částečně v následcích pandemie COVID 19, kdy na zdravotnictví dopadají negativně odkládání neakutních zákroků, léčby následků COVID 19, nebo častější problémy s imunitou či post covidovými syndromy. To se logicky ve finále negativně podepisuje na hospodaření zdravotních pojišťoven.

Pro výraznější nápravu bohužel současná vláda neudělala prakticky nic, s přístupem „po nás potopa“. Vláda totiž rezignovala např. na zavedení cenové konkurence mezi pojišťovnami či možnost dobrovolného doplňkového připojištění. O posílení veřejné kontroly nad financováním zdravotní péče ani nemluvě, přitom to měla ve svém programovém prohlášení.

O nějakém dramatickém snížení nadužívání systému domácího zdravotnictví ani nemluvě. Vzhledem k tomu, že příští vláda se bude již dále potýkat s negativním demografickým vývojem, lze očekávat další propady hospodaření veřejných zdravotních pojišťoven a nedostatek prostředků, který může postupně vést i ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče…