Mohlo by vás také zajímat
10 let od Brexitu: britské ekonomice odchod z EU příliš neprospěl. Vrací se do hry unijní návrat?
Paul Jackson 2. července 2026Uplynulo deset let od chvíle, kdy Spojené království hlasovalo pro odchod z Evropské unie. Existují důkazy o tom, že britská…
EU sází na jádro včetně SMR. Fantasmagorie nebo geniální tah, a vyplatí se to?
Jan Palaščák 23. dubna 2026Zatímco v 90. letech pocházela až třetina evropské elektřiny z jádra, nyní je to okolo 15 procent. Brusel i proto…
Červený hadr pro Trumpa: Česko na obranu víc nevydá. Kdy se naštve pán Bílého domu?
Dominik Rusinko 6. března 2026Před pár dny americký prezident Donald Trump pohrozil Španělsku zrušením obchodním spolupráce, jelikož Madrid USA nepovolil použít své základny v…
- KOMENTÁŘ
Těžká rána globální ekonomice. Trump zahájil „zlatý věk Ameriky“ a otevřel další frontu obchodní války
AMerický prezident Donald Trump oznámil uvalení cel sazbou 10 % plošně na všechny země a jejich vývozy do Spojených států. Následně sazbou ve výši 20 % zatížil EU, 24 % uvalil na Japonsko nebo 34 % na Čínu. Ještě předtím potvrdil 25% cla na dovoz automobilů do USA.
Americký prezident Trump v Bílém domě při projevu, kdy oznámil zavedení recipročních cel na více než 180 zemí celého světa. Zdroj: Getty Images
Americký prezident Donald Trump zasadil tvrdý direkt volnému obchodu, když skokově zvýšil obchodní cla vůči zbytku světa. Oproti očekávání jde o významně horší scénář, který zvyšuje americkou míru protekcionismu. Ta je nyní nejvyšší od začátku dvacátého století, měřeno průměrnou celní sazbou.
Základem nové obchodní politiky jsou reciproční cla, které ale pouze nevrovnávají disbalanci celních sazeb mezi zeměmi, ale ze strany USA jdou významně výše.
| Jaká je výše cel na vybrané jednotlivé země (celý Trumpův seznam čítá přes 180 zemí) |
||
| USA uvalí na země celého světa reciproční cla, která reagují na údajná celková cla uvalená každou zemí na americké zboží. Minimální sazba je 10 procent. | ||
| Země | Údajné clo na americké zboží včetně měnových manipulací a obchodních bariér. | Reciproční clo |
| Čína | 67% | 34% |
| Evropská unie | 39% | 20% |
| Vietnam | 90% | 46% |
| Tchajwan | 64% | 32% |
| Japonsko | 46% | 24% |
| Indie | 52% | 26% |
| Jižní Korea | 50% | 25% |
| Thajsko | 72% | 36% |
| Švýcarsko | 61% | 31% |
| Indonésie | 64% | 32% |
| Malajsie | 47% | 24% |
| Kambodža | 97% | 49% |
| Velká Británie | 10% | 10% |
| Jižní Afrika | 60% | 30% |
| Brazílie | 10% | 10% |
| Bangladéš | 74% | 37% |
| Singapur | 10% | 10% |
| Izrael | 33% | 17% |
| Filipíny | 34% | 17% |
| Chile | 10% | 10% |
| Austrálie | 10% | 10% |
| Pákistán | 58% | 29% |
| Turecko | 10% | 10% |
| Srí Lanka | 88% | 44% |
| Kolumbie | 10% | 10% |
| Peru | 10% | 10% |
| Nikaragua | 36% | 18% |
| Norsko | 30% | 15% |
| Kostarika | 17% | 10% |
| Jordánsko | 40% | 20% |
| Dominikánská republika | 10% | 10% |
| Spojené arabské emiráty | 10% | 10% |
| Nový Zéland | 20% | 10% |
| Argentina | 10% | 10% |
| Ekvádor | 12% | 10% |
| Guatemala | 10% | 10% |
| Honduras | 10% | 10% |
| Madagaskar | 93% | 47% |
| Myanmar | 88% | 44% |
| Tunisko | 55% | 28% |
| Kazachstán | 54% | 27% |
| Srbsko | 74% | 37% |
| Egypt | 10% | 10% |
| Saúdská Arábie | 10% | 10% |
| Salvádor | 10% | 10% |
| Pobřeží Slonoviny | 41% | 21% |
| Laos | 95% | 48% |
| Botswana | 74% | 37% |
| Trinidad a Tobago | 12% | 10% |
| Maroko | 10% | 10% |
| Alžírsko | 59% | 30% |
| Omán | 10% | 10% |
| Uruguay | 10% | 10% |
| Bahamy | 10% | 10% |
| Lesotho | 99% | 50% |
| Ukrajina | 10% | 10% |
| Bahrajn | 10% | 10% |
| Katar | 10% | 10% |
| Mauricius | 80% | 40% |
| Fidži | 63% | 32% |
| Island | 10% | 10% |
| Keňa | 10% | 10% |
| Lichtenštejnsko | 73% | 37% |
| Guyana | 76% | 38% |
| Haiti | 10% | 10% |
| Bosna a Hercegovina | 70% | 35% |
| Nigérie | 27% | 14% |
| Namibie | 42% | 21% |
| Brunej | 47% | 24% |
| Bolívie | 20% | 10% |
| Panama | 10% | 10% |
| Venezuela | 29% | 15% |
| Severní Makedonie | 65% | 33% |
| Etiopie | 10% | 10% |
| Ghana | 17% | 10% |
| Moldavsko | 61% | 31% |
| Angola | 63% | 32% |
| Demokr. republika Kongo | 22% | 11% |
| Jamajka | 10% | 10% |
| Mosambik | 31% | 16% |
| Paraguay | 10% | 10% |
| Zambie | 33% | 17% |
| Libanon | 10% | 10% |
| Tanzanie | 10% | 10% |
| Irák | 78% | 39% |
| Gruzie | 10% | 10% |
| Senegal | 10% | 10% |
| Ázerbájdžán | 10% | 10% |
| Kamerun | 22% | 11% |
Od soboty (5. dubna 2025, pozn. red.) začne platit 10procentní clo na veškeré dovozy zboží do USA, ale za údajné neférové obchodní praktiky (bariéry obchodu a manipulace s kurzem) dostala většina států naloženo podstatně více.
Na dovoz zboží z EU to budou cla 20 procent, Japonsko si vysloužilo 24 procent a takový Vietnam 46 procent. Čína již kumulativně čelí clu ve výši 54 procent. Donald Trump zároveň potvrdil, že platí 25procentní cla na dovozy automobilů.
Generátor náhodných čísel?
Jak výši těchto cel Trump vypočítal? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí děleno vývozy dané země do USA. Z toho se vezme z nejasného důvodu polovina a celní sazba je na světě.
To je opravdu bizardní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální. Je zároveň zarážející, že americká administrativa nedokázala přijít s ničím sofistikovanějším po mnoha týdnech plánování.
Na trzích v reakci na Trumpovu obchodní válku prudce narostly obavy a celková averze k riziku. Ta se projevila jak na výplachu akciového trhu v USA, tak i na nižší tržních úrokových sazbách. Ty reflektují zhoršené růstové vyhlídky americké ekonomiky.
Zatím se tedy trhy až tak neobávají inflačních dopadů nových cel, které z nemalé části zaplatí americký spotřebitel, ale spíše z ochlazení americké ekonomiky, které by působilo desinflačně.
Jaká bude reakce?
Očekávám, že trh bude bezprostředně dále vstřebávat Trumpova cla a prostor pro výraznější korekce přetrvává. A to i z toho důvodu, že nyní jsou na řadě obchodní partneři Spojených států a je otázkou, jak razantně budou na agresivní americká cla reagovat.
Pokud by platila daná výše cel i v příštích měsících, což u Donalda Trumpa není vůbec jisté, jednalo by se o tvrdý zásah pro evropskou, stejně tak českou ekonomiku.
Razantní zvýšení míry protekcionismu výrazně přibrzdí mezinárodní obchod, na který jsme kriticky navázaní skrze silnou integraci do dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Zároveň čekáme negativní dopad do spotřebitelské i podnikatelské důvěry, které se v posledních měsících spíše zlepšovaly. Negativní dopad do růstu HDP lze v tuto chvíli těžko vyčíslit. Je ale zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo 2 procent budeme významně přepisovat směrem dolů…