Náš kamarád Vladimir? Proč se Trump a Musk staví na Putinovu stranu?

Válka na Ukrajině již pokračuje třetím rokem a americká strategie ve vztahu k ní se s vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách extrémně změnila.

Jeho předchůdce Joe Biden se v čele s demokraty postavil jasně na stranu Ukrajiny a potažmo Evropy a vystupoval proti ruské agresi. Oproti tomu dva z nyní nejvlivnějších mužů světa – Donald Trump a Elon Musk zaujímají postoje, které nápadně vyhovují ruským zájmům.

Trump dokonce nedávno označil řádně zvoleného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ (protože Ukrajina během války odložila volby). Na adresu jeho ruského protějšku Vladimira Putina se ale kriticky vůbec nevyjadřuje. To nutí mnohé Evropany a také Američany k zamyšlení, zda Trump opravdu nepřeběhl na stranu Ruska.

Co ale za tím stojí? Ať už je motivace za tím jakákoli, výsledek je jasný: alespoň dočasné oslabení západní jednoty a posílení Putinovy pozice.

Trumpova kalkulace: anti-establishment a politický zisk

„Přístup Trumpa ke konfliktu na Ukrajině se dá shrnout jako pragmatický a oportunistický. Ve světle událostí v posledních týdnech se zdá, že Trump přeběhl na stranu Putina a na místo morálního stanoviska zaujal chladně kalkulující oportunistické stanovisko, ze kterého mají těžit především Spojené státy,“ doplňuje analytik BHS Timur Barotov.

Například podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, Trump často upřednostňoval osobní nebo politické cíle před konfrontací s Putinem. Ztráta území na Ukrajině, vztahy s evropskými státy a podpoření expanzivní autoritářské politiky Putina jsou pro něj přijatelnými náklady.

Donald Trump má dlouhodobě sklony k autoritářskému stylu vládnutí. Ani proto příliš  neskrývá svůj obdiv například právě k Putinovi a jeho stylu vládnutí. Už v roce 2022 označil ruskou invazi na Ukrajinu za „geniální“ a „prozíravou“, což zapadá do jeho širšího vzorce chvály autoritářských vůdců.

Zároveň opakovaně kritizuje NATO a západní podporu Ukrajiny, což slouží nejen jeho politice „America First“, ale také jako nástroj k útoku na jeho předchůdce Joea Bidena a vládu demokratů.

Mír za Trumpa bude

Trump se opakovaně nechal slyšet, že za jeho vlády by „k válce na Ukrajině nikdy nedošlo“. Podstatná část amerických voličů je proti finanční podpoře Ukrajiny. Mimo jiné i v důsledku „nezodpovědné“ fiskální politiky Spojených států za vlády Trumpova předchůdce Joea Bidena.

Šéf Bílého domu se tak nyní stylizuje do role vyjednavače, který díky osobnímu vztahu s Putinem dokáže uzavřít mír především ve prospěch Spojených států i kdyby takový mír měl trvat pouze po dobu jeho vládnutí. Pro Trumpa je tedy Ukrajina spíše vyjednávací figurkou než strategickým spojencem.

Zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině naznačuje, že Trump chce Kyjev dotlačit k ústupkům, aby mohl svým voličům prezentovat „rychlé vítězství“ a podílet se na nerostném bohatství Ukrajiny.

Muskova pragmatika: Tesla, Starlink a strach z eskalace

Elon Musk sice zpočátku pomáhal Ukrajině především prostřednictvím satelitní internetové sítě Starlink. Postupem času ale stále častěji vystupuje s názory, které kopírují kremelskou rétoriku.

Jeho návrhy na „mír“, spočívající v ukrajinských územních ústupcích, byly na Ukrajině i na Západě ostře odmítnuty. Musk tvrdí, že Ukrajina i se západní pomocí nemá šanci na to, získat svá dobytá území zpět a že Putin by takovou ztrátu nikdy nedovolil.

Mnozí proto i jeho označují za podpůrce Putina, což Musk odmítá a podle něj pouze na situaci hledí realisticky. Zároveň Musk často říká, že se obává jaderné eskalace, která by mohla „zdevastovat Ukrajinu a celý svět.“

Podle něj je kompromis s Ruskem tím menším zlem. To ladí s jeho snahou kolonizovat Mars, která je, jak opakovaně zmiňuje hnána touhou po zachování lidské rasy v případě apokalyptických scénářů na Zemi.

Geopolitickou stabilitu Musk potřebuje

Muskovy zájmy ale sahají mnohem dál. Jeho společnost Tesla je závislá na globálních dodavatelských řetězcích. Čína je přitom pro Teslu klíčovým trhem i výrobním centrem a zároveň nejvýznamnějším spojencem Ruska. Pro Teslu je geopolitická stabilita (tedy konec války) naprosto klíčová.

Udržení dobrých vztahů s Pekingem tak pro Muska znamená i nepřímé udržování alespoň neutrálního vztahu s Moskvou. Také jeho projekt Starlink je velmi zranitelný v případě konfrontace s ruským režimem.

V duchu této filosofie Musk využívá své nástroje jako je právě Starlink nebo svůj vliv na sociální síti X. A celkově se vyjadřuje na internetu k tomu, aby v souladu s Trumpem zatlačil na Kyjev, který se ocitá ve velmi zranitelné pozici bez vší americké podpory.

Ukrajina bez silné a jednotné podpory Evropy bude nucena válku ukončit. Trump sází právě na to, že Evropa je příliš fragmentovaná a slabá na to, aby mohla Kyjevu kompenzovat ztrátu americké vojenské pomoci.

Evropa jako americký vazal?

„Přestože Trump a Musk působí v odlišných světech, v klíčové otázce vztahu k Rusku se jejich zájmy protínají. Oba mají společnou skepsi vůči „establishmentu“, což zahrnuje i kritiku dlouhodobé západní podpory Ukrajiny,“ tvrdí Barotov.

Oba se podle něj snaží stylizovat do role „pragmatiků“, kteří odmítají oficiální narativ a nabízejí konzervativní přístup. Pro Trumpa je proruský postoj způsob, jak se vymezit proti Bidenovi a upevnit podporu mezi svými voliči. Pro Muska jde o kombinaci osobního strachu z války a ekonomické kalkulace.

„Výsledkem je shodná pozice, která objektivně hraje do karet právě Moskvě. Oba ovšem riskují, že jejich proruské postoje poškodí vztahy s evropskými spojenci. Trump se zřejmě domnívá, že Evropu lze k poslušnosti donutit. Ať už obchodními válkami nebo manipulací se zárukami bezpečnosti v rámci NATO,“ dodává analytik BHS.

V obou případech Trump i Musk sledují primárně svůj vlastní prospěch. Ať už jde o Trumpovu snahu získat politické body rychlým „mírem“, nebo Muskovo pragmatické manévrování mezi byznysem a geopolitikou.

Žádný z nich se pravděpodobně nevidí jako Putinův spojenec. Jejich kroky ale objektivně vyhovují Putinovým cílům: oslabit západní jednotu, podkopat ukrajinskou morálku a vnutit Kyjevu mír za ruských podmínek…