Volby za dveřmi: O vedení měst a obcí rozhodne daleko více aktivních občanů

Podíl lidí, kteří ve městech komunální dění aktivně sledují a zapojují se do něj, vzrostl od roku 2022 z 2 na 7 procent. V malých obcích se zvýšil z 5 na 6 procent.

Podle aktuální analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS) tak postupně dozrává nová generace aktivních voličů, pro kterou je vlastní zkušenost s komunikací radnice a její reakcí na zpětnou vazbu důležitou součástí volebního rozhodování.

Lidé se více zajímají

Aktivní zájem přitom neznamená pouze sledování politiky před volbami. Jde o voliče, kteří průběžně čtou aktuality města, sledují zastupitelstva nebo komunální politiky na sociálních sítích. Zároveň také používají městské aplikace, komunikují s radnicí, dávají podněty k řešení problémů nebo se zapojují do participativních projektů.

Právě ve městech je změna za poslední volební období nejvýraznější a roste přímo úměrně možnostem zapojení, které nabízí samotné radnice. Ještě v roce 2022 bylo možné mezi takto aktivně zapojené zařadit přibližně dvě procenta obyvatel, dnes je to 7 procent.

„Především ve městech tak vznikla početnější skupina lidí, která má s komunální politikou průběžný vztah, místo aby se o ni začala zajímat až několik týdnů před volbami,“ říká Ondřej Švrček, zakladatel komunikační sítě Munipolis.

Komunikace v obcích roste

Rozdíl mezi městy a menšími obcemi, kde byl tradičně vztah občana s radnicí bezprostřednější, se tak prakticky vytratil.

„Otevřenější komunikace začíná nést ovoce. Když si lidé zvyknou, že mohou dostávat informace přímo, položit otázku, upozornit na problém a vidět, co se s jejich podnětem stalo, jejich zájem zpravidla nekončí u jedné zprávy. Začnou mnohem více sledovat, co se v jejich okolí děje,“ dodává Švrček.

Zásadně pomáhá rozvoj přímé komunikace v obcích. Tu používá už většina měst nad 50 tisíc obyvatel a skoro 65 procent všech českých samospráv. Podle odhadů se do ní zapojuje přes milion Čechů. Umožňuje jim důležité zprávy z obce získávat přímo do telefonu – ať už formou obecních aplikací nebo pomocí e-mailů či SMS.

Z participace běžná součást vztahu s obcí

Komunikací s občany ale jejich zapojování nekončí, jak potvrzuje vývoj u participativních rozpočtů. V roce 2024 v nich české obce nechaly občany rozhodovat o více než 150 milionech korun. Letos už celková částka podle analýzy AMKOS překračuje 200 milionů.

Participativní rozpočty přitom v Česku začaly výrazněji růst teprve v posledních letech; už v roce 2024 se jich konala zhruba stovka. Obce, které s participací pracují, se podle aktuální analýzy shodují také na jejím praktickém přínosu.

Lidé, kteří dostávají možnost přímo ovlivnit část investic nebo rozhodnout o podobě svého okolí, jsou s fungováním obce spokojenější. Navíc mají větší motivaci zajímat se o její další rozvoj. A více vnímají politickou práci svého zastupitelstva.

Nejde přitom o nový efekt. Už starší data AMKOS spojovala realizaci participativního rozpočtu s více než 2,5násobně vyšším zájmem o dění v obci. V místech, kde má participace delší tradici, se navíc dařilo do rozhodování zapojovat až polovinu aktivních občanů.

„Participace ukazuje, proč dává otevřenější přístup samospráv smysl. Občan, kterého obec pustí k rozhodování, není jen příjemcem informací. Dostává konkrétní zkušenost, že má cenu se ozvat a že jeho aktivita může něco změnit. Obce samy přitom vidí, že výsledkem není jen více podnětů nebo hlasujících, ale také spokojenější vztah lidí k místu, kde žijí,“ uvádí Ondřej Švrček.

S aktivnějším voličem roste význam autenticity

Samotné základní požadavky na komunální politiky se oproti minulým volbám dramaticky nemění. Už před čtyřmi lety patřila mezi hlavní očekávání srozumitelná komunikace, možnost diskutovat s vedením obce i mimo zastupitelstvo nebo pravidelný zájem o názory a náladu obyvatel.

Proměňuje se však prostředí, ve kterém voliči tyto vlastnosti posuzují. Čím více lidí komunální politiku průběžně sleduje a čím více má vlastní zkušenost s komunikací radnice, tím snáze může porovnávat slova politiků s jejich skutečným jednáním.

Do letošní analýzy se tak výrazněji promítá například únava z opakovaného svádění problémů na předchozí vedení. Lidé více očekávají, že politici přijmou odpovědnost za současnou situaci a vysvětlí, jak ji chtějí řešit. Navazuje to na dlouhodobě silnou poptávku po sebereflexi, schopnosti přiznat chybu a stavět se problémům čelem.

Nárůst AI voliče štve

Roste také citlivost na komunikaci, která autenticitu pouze napodobuje. Týká se například politických příspěvků na sociálních sítích, v nichž kandidát nebo jeho podporovatel vystupuje zdánlivě jen jako běžný nezávislý soused, přestože jde fakticky o součást kampaně.

Rostoucí důraz na autenticitu se však projevuje i v postoji k textům a vizuálům, které působí strojově, zaměnitelně nebo postrádají jasnou vazbu na konkrétního člověka a místo.

„Komunikaci s občany zásadně proměnila umělá inteligence. Lidé se shodují, že příspěvky, které jsou na první pohled tvořené AI, důvěru v politiky spíše podkopávají. Kvalita v tomto ohledu vyhrává nad kvantitou – zvláště v momentu, kdy podle naší analýzy vzrostl počet AI příspěvků týkajících se politiky v sousedských skupinách více než sedminásobně,“ doplňuje Ondřej Švrček.