Mohlo by vás také zajímat
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center
Libor Akrman 4. prosince 2024Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další…
Svět se připravuje na Trumpova cla a obchodní válku s Čínou
František Novák 15. listopadu 2024Donald Trump se po čtyřech letech vrací do Bílého domu a spolu s ním se na scénu globální ekonomiky dostávají…
Německá budoucnost? V únoru předčasné volby a přetrvávající ekonomická mizérie
Dominik Rusinko 13. listopadu 2024Jako první věc na seznamu priorit bude muset nová německá vláda řešit, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a nakopnout hospodářský růst.
- ČLÁNEK
Čínský Marshallův plán: Z Pekingu se stal největší vymahač dluhů na světě
Iniciativa Pekingu známá ve formě Belt and Road Initiative (BRI) neboli Nová Hedvábná stezka oslavila deset let. Čína půjčila 1,3 bilionu dolarů na infrastrukturní projekty od Asie po Latinskou Ameriku, aby podpořila obchod a svůj vliv. Většina půjček připadá ale na země, které mají problémy s řádným splácením dluhů.
Ekonomická pomoc největší asijské ekonomiky řízené komunisty v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem se někdy přirovnává k ekonomické pomoci Spojených států Evropě po druhé světové válce, jež se proslavila jako Marschallův plán (viz box).
Jedná se celkově o 21 tisíc infrastrukturních projektů po celém světě. Čína půjčila, hlavně chudším zemím, celkově 1,3 bilionu dolarů, aby si zajistila ekonomický i geopolitický vliv mimo své území.
Co byl Marschallův plán? |
Marshallův plán, oficiálně Plán evropské obnovy (European Recovery Program), byl přijat Kongresem USA 3. dubna 1948 s cílem organizovaně zabezpečit americkou pomoc poválečné Evropě. Protože SSSR a země východního bloku nabídku odmítly, byl plán omezen na západní Evropu. Vyhlásil jej ministr zahraničí USA George Marshall v roce 1947. V letech 1948–1952 poskytly Spojené státy západní Evropě pomoc ve výši 13 miliard dolarů (zhruba 173 miliard USD v cenách roku 2023). Finanční injekce přispěla k hospodářské rekonstrukci západní Evropy. USA si tím zajistily ekonomický i vojenský vliv v Evropě. Kontinent ale zůstal rozdělen na Západ a Východ, který začal postupem let ekonomicky zaostávat. Generál Marshall byl v roce 1953 oceněn Nobelovou cenou za mír. Zdroj: Wikipedia |
Po 10 letech od vyhlášení projektu nové Hedvábné stezky (známý také jako Belt and Road Initiative – BRI, pozn. red.) od prezidenta Si přichází vhodný čas k rekapitulaci, v jakém stavu se nachází celý projekt, kterou čínská hlava státu představila v září 2013.
Kupování vlivu v chudých zemích
Z celkové obří částky totiž většina finančních prostředků skončila v zemích, které už nyní mají zásadní problémy své závazky splácet. Jedním z nejhorších příkladů je Srí Lanka, která v podstatě ekonomicky zbankrotovala.
Naopak Filipíny jsou jednou z mála zemí, které z BRI odstoupily. Financování tamní železniční infrastruktury slíbilo převzít Japonsko a Spojené státy.
Za jakých podmínek tedy mohou chudé státy splácet obrovské půjčky od čínského režimu, které měly za cíl financovat stavbu mostů, přístavů, železnic a dálnic? A jak tyto peníze vymáhá přímo Peking?
Kritici tvrdí, že „čínský rudý drak“ záměrně vsadil na země, které nejsou schopny velké finanční závazky splácet. Touto strategií posiluje svůj vliv v dotčených zemích. Navíc nedbá na obrovskou ekologickou zátěž, kterou výstavba v mnoha lokalitách působí.
Zakázky pro čínské firmy
Další výtkou je také to, že si Čína fakticky přihrává „malou domů“. Výstavba většiny projektů totiž připadla čínských firmám, které si na práci vozí rovněž dělníky z Číny. Neprůhledný systém zakázek navíc vede k nárůstu nákladů, stěžují si hostitelské země, které se nechaly ukolébat čínskými sliby.
Co je Nová Hedvábná stezka? |
Nová Hedvábná stezka nebo Novodobá Hedvábná stezka (anglicky Belt and Road Initiative) je hospodářská iniciativa, která byla představena prezidentem Číny Si Ťin-pchingem v roce 2013.Jedná se o finanční a obchodní strategii, která má zvýšit globální politický a ekonomický vliv komunistické velmoci. Projekt obsahoval vizi obnovení dvou hlavních obchodních cest. První po souši, jež kopíruje starověkou Hedvábnou stezku a vede z Číny přes Střední Asii do Evropy. Druhá, námořní cesta, má vést přes indický subkontinent a poté přes Indický oceán k východním břehům Afriky a dále skrz Suezský průplav do Evropy. Zdroj: Wikipedia |
Po deseti letech je řada půjček splatná a z Číny se stává obrovský vymahač dluhů, napsal web Deutsche Welle.
Agentura AidData odhadla, že 80 procent všech půjček poskytnutých Čínou v rozvojovém světě je splatná v zemích, které jsou zároveň ve finančních problémech. Nesplacený dluh bez úroků podle agentury činí minimálně 1,1 bilionu dolarů.
Splátky po původní době splatnosti rychle narůstají. Problém pro většinu států je v tom, že prudce vyrostly také základní úrokové míry, což znamená prodražení dluhů.
Čína zvyšuje úrokové sazby
Čína v některých případech zdvojnásobila úrokovou sazbu u sankcí za pozdní platby ze 3 procent na 8,7 procenta.
Navíc Světová banka upozornila na to, že Peking musí poskytovat další miliardy dolarů na záchranné finanční programy v nejhůře dotčených zemích. Takže se finanční závislost na říši středu u dlužníků dále prohlubuje.
MAPA: Kudy má vést nová Hedvábná stezka
Zdroj: Lommes/ CC BY-SA 4.0
Autoři zprávy americké univerzitní služby AidData, jež mapuje cesty finanční pomoci rozvojovému světu, navíc varovali, že Čína každým rokem poskytne třetím zemím (tedy těm nejchudším) půjčky ve výši 80 miliard dolarů.
Západ ale v pomoci chudým zemím zaostává a ztrácí tím vliv i renomé. Amerika je na úrovni 60 miliard dolarů, z velké části má na tom zásluhu soukromý sektor. Země G7 sice spustily před dvěma lety iniciativu Build Back Better World neboli B3W, jež má hedvábné iniciativě z Číny konkurovat. Projekt ale zůstává zatím hlavně na papíře.
EU zase uspořádala summit k programu Global Gateway, jež prosazuje šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Celkový rozpočet na podporu infrastruktury v chudých zemích je naplánován až na 300 miliard eur. Má za cíl posílit vliv Evropy na takzvaném globálním jihu, který zahrnuje země Jižní Ameriky, Afriky a Asie.