Mohlo by vás také zajímat
Ekonomové varují: Geopolitika může znovu roztočit inflaci
Libor Akrman 11. května 2026Geopolitické napětí, hrozba nové inflační vlny i zhoršující se dostupnost bydlení patřily mezi hlavní témata panelové diskuze „Makroekonomické trendy očima…
Konec naftové modly. Češi prchají před drahým benzinem k elektromobilům
Lukáš Kovanda 22. dubna 2026Podle dat Českého statistického úřadu přesahuje průměrné stáří osobních aut v Česku 16,5 roku, což je jedno z nejvyšších čísel…
Znamenají soudem zrušená americká cla návrat obchodního chaosu?
Jan Bureš, Dominik Rusinko 23. února 2026Podstatný nárůst nejistoty v obchodní politice je zpět. Nejvyšší soud v pátek zrušil Trumpova reciproční cla, americká celní politika tak…
- KOMENTÁŘ
Méně Číny: protekcionismus se tlačí do globální ekonomiky. Co na to Evropa?
Rostoucí vlna protekcionismu v obchodě mezi Čínou a USA a také Evropskou unií se propisuje do globální ekonomiky. Na rozdíl od USA má však Evropa vůči Pekingu slabší pozici, všímá si analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Evropská unie se obává, že Čína zaplaví unijní trh subvencovanými elektromobily. Na snímku montážní linka čínské automobilky Geely. Zdroj: Shutterstock
Americká administrativa Joea Bidena otevřela v minulém týdnu novou frontu obchodní války s Čínou. Skokově zvýšila cla na dovoz čínských elektromobilů z 25 procent na 100 procent. Stejné opatření zamířilo i na celou řadu dalších zelených technologií a kovů.
To vše lze vnímat jako součást zostřujícího se souboje o vítězství v listopadových prezidentských volbách. Neméně podstatný je však i širší ekonomicko-geopolitický rozměr.
Méně Číny
Nová cla ovlivní asi jen čtyři procenta celkových čínských dovozů do Ameriky, proto není třeba jejich bezprostřední dopad přeceňovat. V případě elektromobilů tvoří dovozy z Číny dokonce pouze dvě procenta.
Jiným příběhem jsou například baterie a kritické minerály, u kterých ale došlo k odkladu platnosti cel o dva roky. Důležitý je však směr, kterým se obchodní politika Spojených států ubírá.
Ve zkratce řečeno – méně Číny. Zvláště to má platit při probíhajícím zelenání americké ekonomiky a u vybraných strategických komodit, u kterých bude cílem razantní snížení závislosti na čínských dodavatelských řetězcích.
Jak razantní může být Evropa?
Co z toho vyplývá pro Evropu? V případě evropského sektoru automotive hrozí ještě agresivnější ofenziva levných čínských elektromobilů, které jsou vehementně subvencovány ze strany vlády (do EU míří 36 procent exportů čínských elektromobilů).
Vzhledem k nefér obchodním praktikám Číny je proto na stole zvýšení celních tarifů, nicméně Evropa je vůči Číně v mnohem slabším postavení než USA.
Evropské automobilky (zejména německé) jsou totiž vysoce závislé na čínském trhu z hlediska prodejů i zisků. To znamená, že případná odvetná opatření Pekingu by pravděpodobně byla velmi bolestivá.
Německo-francouzský kompromis
Pozice Evropy je v tomto ohledu nezáviděníhodná. Vybírat může mezi špatným (zvýšení cel) a ještě horším (záplava čínských elektromobilů) řešením. A jak to tak v Evropě bývá, výsledek bude někde uprostřed.
To znamená pravděpodobné zvýšení cel na dovoz čínských elektromobilů z aktuálních deseti procent někam do rozmezí 20–30 procent, což se jeví jako schůdný německo-francouzský kompromis.
Nový impulz pro obchodní politiku EU by měla dodat také červnová zpráva bývalého šéfa ECB Maria Draghiho. Ta se zaměří na zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a měla by (podobně jako USA) pracovat s tezí „méně Číny“.