Americká administrativa Joea Bidena otevřela v minulém týdnu novou frontu obchodní války s Čínou. Skokově zvýšila cla na dovoz čínských elektromobilů z 25 procent na 100 procent. Stejné opatření zamířilo i na celou řadu dalších zelených technologií a kovů.
To vše lze vnímat jako součást zostřujícího se souboje o vítězství v listopadových prezidentských volbách. Neméně podstatný je však i širší ekonomicko-geopolitický rozměr.
Méně Číny
Nová cla ovlivní asi jen čtyři procenta celkových čínských dovozů do Ameriky, proto není třeba jejich bezprostřední dopad přeceňovat. V případě elektromobilů tvoří dovozy z Číny dokonce pouze dvě procenta.
Jiným příběhem jsou například baterie a kritické minerály, u kterých ale došlo k odkladu platnosti cel o dva roky. Důležitý je však směr, kterým se obchodní politika Spojených států ubírá.
Ve zkratce řečeno – méně Číny. Zvláště to má platit při probíhajícím zelenání americké ekonomiky a u vybraných strategických komodit, u kterých bude cílem razantní snížení závislosti na čínských dodavatelských řetězcích.
Jak razantní může být Evropa?
Co z toho vyplývá pro Evropu? V případě evropského sektoru automotive hrozí ještě agresivnější ofenziva levných čínských elektromobilů, které jsou vehementně subvencovány ze strany vlády (do EU míří 36 procent exportů čínských elektromobilů).
Vzhledem k nefér obchodním praktikám Číny je proto na stole zvýšení celních tarifů, nicméně Evropa je vůči Číně v mnohem slabším postavení než USA.
Evropské automobilky (zejména německé) jsou totiž vysoce závislé na čínském trhu z hlediska prodejů i zisků. To znamená, že případná odvetná opatření Pekingu by pravděpodobně byla velmi bolestivá.
Německo-francouzský kompromis
Pozice Evropy je v tomto ohledu nezáviděníhodná. Vybírat může mezi špatným (zvýšení cel) a ještě horším (záplava čínských elektromobilů) řešením. A jak to tak v Evropě bývá, výsledek bude někde uprostřed.
To znamená pravděpodobné zvýšení cel na dovoz čínských elektromobilů z aktuálních deseti procent někam do rozmezí 20–30 procent, což se jeví jako schůdný německo-francouzský kompromis.
Nový impulz pro obchodní politiku EU by měla dodat také červnová zpráva bývalého šéfa ECB Maria Draghiho. Ta se zaměří na zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a měla by (podobně jako USA) pracovat s tezí „méně Číny“.