Německé stavebnictví je v krizi a stahuje tak i celé německé hospodářství do ekonomické recese. Koaliční vládě Olafa Scholze se vůbec nedaří plnit sliby o výstavbě nových bytů. Na papíře se mělo postavit 400 tisíc nových bytů ročně v zemi, kde žije přes 80 milionů obyvatel. Realita je podstatně smutnější.
V covidových letech 2020 až 2022 se stavělo jen 300 tisíc bytů, loni to bylo dokonce jen 260 tisíc. Německý kancléř Scholz s ministryní pro stavebnictví Klarou Geywitzovou představili plán, který by měl krizi ve stavebnictví alespoň zmírnit.
Německá vláda chce stavebníkům a developerům nabídnout daňové pobídky, aby se opět zvýšil objem investic do bydlení. Oba politici navíc doufají, že klesající inflace povede ke snižování úrokových sazeb v eurozóně a přinese do oboru lepší investiční klima.
Nálada je ve stavebnictví mizerná
„Situace je vážná, nálada je ještě horší,“ přiznala sociálnědemokratická ministryně na konferenci německého stavebního průmyslu. Zpomalování inflace, která v únoru činila 2,5 procenta, by ale měla situaci ve stavebnictví opět zlepšit.
„Rezidenční výstavba by se mohla nyní stabilizovat. Inflace výrazně klesla a s ní klesají i úrokové sazby ve stavebnictví,“ řekl kancléř Scholz s tím, že začínají zlevňovat i některé stavební materiály.
GRAF: Vývoj německé míry inflace
Za posledních pět let, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Geywitzová tvrdí, že stavebnictví je v Německu odpovědné za 54 procent veškerých investic v zemi. Proto je oživení tohoto sektoru klíčové i pro růst celé ekonomiky, jež je největší v rámci EU.
Německé spolkové země váhají s podporou legislativy
Ministryně chce přesvědčit německé spolkové země, kterých je šestnáct, aby přijaly novou legislativu. Ta bude mimo jiné zahrnovat daňové pobídky pro investice v oboru stavebnictví. Celkově se jedná o podporu ve výši 3,2 miliardy eur.
Zákon ale blokuje sedm spolkových zemí, ve kterých vládne opoziční CDU/CSU. Tyto německé regiony chtějí, aby vláda, kterou kromě sociálních demokratů tvoří Zelení a liberální FDP, zrušila škrty pro zemědělce. Němečtí farmáři také kvůli plánovaným škrtům v minulých týdnech protestovali po celém Německu.
Starosta Berlína z CDU Kai Wegner ale souhlasí s kompromisem, aby byla na dalším zasedání Spolkové rady, která sdružuje šéfy německých zemí, legislativa podporující daňové úlevy pro stavebnictví přijata.
Čekání na levné úvěry
Šéf odborového sdružení ve stavebnictví IG BAU Robert Feiger vysvětlil, že právě nová rezidenční i komerční výstavba je z velké části závislá na úvěrech z bank. Proto je pro další rozvoj sektoru zásadní, jak vysoké úrokové sazby finanční domy nabízejí.
„Pokud se náklady na financování náhle zečtyřnásobí, pak to samozřejmě má dopad,“ zdůraznil, že sazby na půjčky na deset až patnáct let vzrostly v Německu z jednoho procenta v roce 2020 na čtyři procenta v loňském roce.
Letos by mělo ale dojít k poklesu úrokových měr. Snížení se očekává na červnovém zasedání Evropské centrální banky (ECB). Současná základní úroková sazba činí 4,5 procenta.
Německý ekonomický institut DIW nicméně v lednu uvedl, že letos se objem německé výstavby ještě sníží o 3,5 procenta a bude činit 456 miliard eur. V následujícím roce už by mělo ale stavebnictví vykázat nepatrný růst o 0,5 procenta.
Mnichovský institut Ifo zase upozornil, že v tomto sektoru i nadále panuje negativní nálada a více než pětina oslovených firem stavební projekty ruší. Navíc téměř 57 procent oslovených manažerů z tohoto sektoru si stěžuje na příliš nízké marže.
„Aby se stavebnictví opět rozhýbalo, je velmi důležité, aby politici co nejrychleji odstranili jakoukoli nejistotu ohledně poskytování státní podpory,“ uvedli ekonomové z DIW.
Propad hodnoty bytů skupiny Vonovia
Že je situace komplikovaná i pro velké firmy, dokazuje hospodaření skupiny Vonovia, která v Německu spravuje nejvíce bytů. Společnost spravuje 546 tisíc bytových jednotek, jež mají tržní hodnotu 84 miliard eur.
Za loňský rok vykázala ztrátu 6,8 miliardy eur, protože hodnota jejího portfolia nemovitostí padá. Jen za loňský rok hodnota klesla o 11,4 procenta, tedy o 10,7 miliardy eur.
Společnost z Bochumi vykázala ztrátu i v roce 2022 ve výši 669 milionů eur po dlouhých letech zisků. Šéf Vonovie Rolf Buch doufá, že se realitní trh co nejdříve stabilizuje a firma se opět vrátí k růstu.
Akcie pak na tuto zprávu reagovaly poklesem o více než sedm procent. I to dokazuje, že z pohledu investorů není stavební ani realitní krize v Německu stále ani zdaleka zažehnána.