Mohlo by vás také zajímat
Konec rutinní práce? Agenti AI už dnes mění fungování firem
5. února 2025Místo pasivního zpracování informací, bude AI autonomně rozhodovat, plánovat a jednat bez přímého lidského dohledu. Tento posun otevírá nové možnosti…
Důvěra investorů v technologické velikány dostala citelný zásah
Kryštof Míšek 29. ledna 2025Nový čínský model umělé inteligence DeepSeek způsobil paniku na Wall Street. Dopady na firmy mohou být sice různé, avšak dopad…
Bitcoin prolomil hranici 100 tisíc dolarů; Babiš zrušil svěřenský fond a královnou Spotify je Taylor Swift aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 6. prosince 2024MPO zadotuje 700 miliony projekty s AI; průměrná mzda vzrostla; ČEZ koupil elektromontážní EL-ENG; Juchelka bude dál v čele KB;…
- ANALÝZA
Čtyřdenní pracovní týden není utopií. Generace Z s pomocí AI tomu jde naproti
Čtyřdenní pracovní doba se v Evropě stává trendem. Svým zaměstnancům ji nabízejí například firmy na Islandu, v Belgii, Švýcarsku nebo Německu, uvažovat o něm začínají v Polsku. V Česku se ke kratšímu pracovnímu týdnu zatím přiklání jen hrstka firem. Nese s sebou řadu výhod, ale i větší zaměstnaneckou zodpovědnost.

READYCON je největší online událostí pro středoškoláky o budoucnosti trhu práce a trendech ve vybraných odborných oblastech. (Ilustrační foto) Zdroj: PxHere
Oficiálně se v Česku o plošném zavedení čtyřdenního pracovního týdne prozatím neuvažuje. Některé firmy už ho ale svým zaměstnancům nabízejí. A není to v historii poprvé, kdy čeští zaměstnanci zažívají zavádění kratšího pracovního týdne.
„Když v roce 1968 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva práce, která stanovila pětidenní pracovní týden, spousta lidí si neuměla fungování podniků bez pracovních sobot představit. Některé je několikrát ročně vyhlašovaly až do roku 1989,“ říká Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Nyní se podle ní ocitáme v podobné situaci, kdy nástup umělé inteligence, robotizace a automatizace představuje revoluci v pracovním prostředí. Ta se dotýká právě i délky pracovního týdne.
Čtyři dny práce chtějí
Nedávný průzkum společnosti Colliers ukázal, že více než polovina dotazovaných by možnost zkrácení pracovního týdne uvítala. Ideálně na čtyři dny a navíc jako zaměstnanecký benefit, tedy za podmínky zachování stávajícího finančního ohodnocení.
Jeden z pracovních dnů by pak rádi pracovali z domu. To naznačuje, že pro mnoho lidí je klíčová flexibilita a rovnováha mezi prací a osobním životem. Méně než třetina dotazovaných zaměstnanců (27 procenta) dává přednost klasickému pracovnímu týdnu, i když s možností pracovat z domova dvakrát až třikrát týdně.
Nejsilnější vztah ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu má očekávaně nejmladší generace Z. Tuto změnu by si konkrétně přály dvě třetiny z nich (65 procenta). Následují Boomers (58 procenta), což může signalizovat, že starší generace si více cení času stráveného s rodinou nebo cestováním po mnoha letech pracovního procesu.
První vlaštovky
Některé podniky v tuzemsku už čtyřdenní pracovní dobu zkoušejí, prozatím se jedná jen o nízký počet. V minulosti zavedly čtyřdenní pracovní týden firmy jako Sherpas, Cognito nebo Citfin. Nedávno o jeho průběhu hovořila šéfka společnosti Phonexia. V Česku je tento model teprve v počátečních fázích, ale zájem o něj roste, a to zejména mezi inovativními a progresivními firmami.
„Odhady uvádějí, že kratší pracovní dobu prozatím nabízí zhruba procento firem v Česku,“ dodává Hyklová. Z těch, které kratší pracovní týden zavedly, zatím znějí převážně pozitivní ohlasy.
„Mezi hlavní benefity čtyřdenní pracovní doby patří zvýšená produktivita, vyšší úroveň spokojenosti zaměstnanců, lepší skloubení pracovního a osobního života – takzvaný work-life balance a snížení stresu,“ popisuje výhody Marcela Vyskoková, marketingová manažerka Advantage Consulting.
Zaměstnanci díky tomu mají více času na rodinu, koníčky a osobní rozvoj, což může vést k jejich větší loajalitě a motivaci. Kratší setrvání zaměstnanců v kancelářích pak podle Vyskokové představuje i úsporu firemních peněz, jako jsou nižší náklady na energie, úklid kanceláří a celkový provoz.
Testují spíše technologické firmy
V některých oborech je zavedení čtyřdenního pracovního týdne snazší. „Čtyřdenní pracovní doba je ideální pro firmy, které kladou důraz na inovace, flexibilitu a moderní přístup k práci. Patří sem kreativní agentury, marketingové a reklamní firmy a další odvětví, kde je důležitá kreativita a duševní práce. Tento model může být také výhodný pro startupy a menší firmy, které chtějí přilákat talentované pracovníky a nabídnout jim atraktivní pracovní podmínky,“ vyjmenovala Olga Hyklová.
V České republice koncept v upravené podobě (tzv. komprimovaného týdne) testovaly například firmy z oboru IT a podnikových služeb. V rámci komprimovaného pracovního týdne umožnily zaměstnancům rozložit si své pracovní povinnosti na čtyři dny v týdnu.
„Díky tomuto konceptu firmy dokáží posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců, což je zejména dnes, kdy převládá nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce, velmi důležité,“ říká Jonathan Appleton, ředitel oborové asociace ABSL.
Dvě třetiny firem, které komprimovaný pracovní týden testovaly, pak dokonce uvedly, že jim to výrazně pomohlo přilákat nové talenty. Jejich zaměstnanci pak byli šťastnější, méně vystresovaní a efektivnější.
Technologie pomohou
Speciální kategorii tvoří společnosti zaměřující se na informační technologie. Nejvíc firem, které zkrácený pracovní týden nabízejí, je právě ze světa jedniček a nul.
„V současné době odhadujeme, že přibližně pět procent firem v oblasti IT v Česku nabízí čtyřdenní pracovní dobu. V oboru IT je čtyřdenní pracovní týden stále častěji zkoumán jako možnost pro zlepšení pracovního prostředí a zvýšení spokojenosti zaměstnanců,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio – kariérní platformy pro IT komunitu.
A právě IT obory jsou podle ní vhodným kandidátem pro zavedení kratšího pracovního týdne z několika důvodů. Díky technologickému pokroku je možné provádět práci na dálku a flexibilně, což umožňuje efektivnější rozložení pracovního času.
„Uplatnění v IT často klade důraz na výstupy a výsledky práce spíše než na pevně daný čas strávený v kanceláři. Zaměstnanci v IT mají často silně vyvinuté analytické organizační schopnosti, které jim umožňují efektivnější plánování a správu času,“ upozornila.
Zavádění čtyřdenní pracovní doby totiž podle ní vyžaduje pečlivé plánování a přizpůsobení pracovního prostředí, aby byla zajištěna efektivita a produktivita práce. Úspěch tohoto modelu závisí na schopnosti firem, a hlavně managementu přizpůsobit se novým pracovním podmínkám. A také nalezení rovnováhy mezi potřebami zaměstnanců a požadavky podnikání.
Čtyřdenní pracovní týden neznamená méně pracovních úkolů, zaměstnanci je jen musejí stihnout v kratším čase. To vyžaduje lepší organizaci práce, větší zodpovědnost a spolupráci v týmu.
„Když mají zaměstnanci na splnění svých úkolů omezený čas, mají tendenci být produktivnější a soustředěnější. Čtyřdenní pracovní týden nejčastěji vítají zaměstnanci generace Z, kteří díky perfektnímu ovládání moderních technologií najdou často řešení problému rychleji. Zejména generace Z preferuje flexibilitu, která jim umožňuje lépe sladit práci se studiem, osobními zájmy a cestováním,“ popsala Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka Advantage Consulting.
Nástup generace Z
O generaci Z se obvykle tvrdí, že je netrpělivá, roztěkaná, závislá na digitálních technologiích a žije ve virtuálním světě. Narodili se v letech 1997 až 2012, nejstarším z nich je pod třicet a pracovní trh se na jejich hromadný nástup teprve připravuje.
„„Zatímco předchozí generace Y je plná mladých idealistů, kteří touží po tom, aby byli „objeveni“, v generaci Z převažují realisté, kteří chtějí na svém úspěchu pracovat. Zatímco mileniálové tíhnou spíš ke spolupráci a kolektivní zodpovědnosti, zástupci generace Z jsou soutěživí, draví a na rozdíl od svých předchůdců přesně vědí, co od svých zaměstnavatelů požadovat. Nechtějí se vázát na klasickou pracovní dobu, upřednostňují home office a flexibilní pracovní dobu a možnost pracovat odkudkoliv,“ podotýká Hanslíková.
Právě nástup této nové generace na pracovní trh nahrává zavádění kratší pracovní doby. Pro mladou nastupující generaci je práce s technologiemi samozřejmostí, dokáže pracovní proces výrazně zrychlit a usnadnit.
„Díky lidem generace Z a jejich efektivnímu přístupu k práci je pravděpodobné, že po jejich masivnějším nástupu na pracovní trh bude stále větší množství firem čtyřdenní pracovní dobu zavádět. Výhodné to bude pro obě strany – firmy zrychlí své procesy a zaměstnanci naleznou lepší vyváženost mezi osobním a pracovním životem,“ předpokládá Petr Hykel, majitel a ředitel headhunterské společnosti Theones.
Není vše růžové
Vedle výhod spojených s kratším pracovním týdnem upozorňují personalisté i na řadu rizik. Mnohé firmy přistupují k čtyřdennímu pracovnímu týdnu s velkou skepsí.
„Obávají se, že pokud by byl pátek volný, zaměstnanci by čtvrtek začali vnímat jako nový pátek. To by pak vedlo k nižší produktivitě. Nevýhody čtyřdenní pracovní doby zahrnují možné logistické a organizační výzvy. Například nutnost přizpůsobení pracovních procesů a zajištění dostatečné dostupnosti pro klienty,“ vyjmenovala některá negativa Marcela Vyskoková.
Některé firmy navíc mohou mít obavy z poklesu produktivity nebo ztráty kontroly nad pracovním výkonem zaměstnanců. Implementace tohoto modelu může také vyžadovat změny v legislativě a kolektivních smlouvách.
Nicméně lze očekávat, že pro mladou generaci to bude čím dál větší požadavek při jejich zapojení na pracovní trhu.