Německý Bayer chystá restrukturalizaci. Chemický kolos stále tíží akvizice Monsanta

Německý chemický a farmaceutický kolos Bayer musí přistoupit k restrukturalizaci, což mimo jiné znamená i poměrně výrazné propouštění zaměstnanců. Koncern se sídlem v Leverkusenu po celém světě zaměstnává přes sto tisíc lidí, více než pětinu pak v Německu.

Generální ředitel Bill Anderson, který je ve funkci devět měsíců, plánuje rozsáhlou reorganizaci v rámci celé skupiny. I když neoznámil podrobnosti o počtu rušených pracovních míst, ztráty zaměstnání se nyní nemusí bát lidé až do roku 2026, rušené pozice koncern zatím nahrazuje v rámci celé firmy přesunutím na jiné.

Manažeři v ohrožení

Škrty se ale mají zásadně dotknout dobře placených manažerských pozic. Anderson kritizoval zejména to, že korporátní struktura ve farmaceutickém gigantu nabobtnala až na dvanáct úrovní řízení, které stojí mezi ním a zákazníkem. Plánuje také odstranit zbytnělou byrokracii a zefektivnit a urychlit firemní rozhodovací procesy.

Odborník na velké korporace a ředitel asociace Deutsche Schutzvereinigung Wertpapierbesitz (DSW), která sdružuje německé soukromé investory, Marc Tüngler nicméně varuje, že takto velký koncern bude velmi obtížné „překopat“ od základů.

„Tato cesta nemůže být bolestnější a namáhavější. Ale asi to je jediný způsob, aby se Bayer změnil uvnitř i navenek,“ míní Tüngler.

Bayer, který byl jedním z ekonomických motorů německého poválečného hospodářského zázraku, se dostal do velkých finančních problémů rozhodnutím z roku 2016. Management společnosti před osmi lety rozhodl o akvizici amerického konkurenta výrobců pesticidů, společnosti Monsanto za 63 miliard dolarů včetně dluhů. Transakce byla dokončena o dva roky později, v roce 2018.

Kritizované Monsanto

Americká společnost byla přitom už dlouho kritizována za svůj herbicid Roundup, který může být podle soudů karcinogenní. Monsanto čelilo kritice i za vývoj geneticky modifikovaných plodin, jako je řepka, kukuřice, sója nebo bavlník. V minulosti vyrábělo také herbicid Agent Orange, který masově využívala americká armáda ve válce ve Vietnamu.

Tüngler označil amerického výrobce chemie dokonce za „špatnou společnost“, která nemá mezi investory pozitivní image.

V roce 2022 firma vykázala zisk přesahující čtyři miliardy eur při tržbách přes 50 miliard eur. Ale loni ve třetím kvartále Bayer vykázal ztrátu 4,6 miliardy eur a nedaří se zejména divizi, která podniká v sektoru zemědělství.

Ještě v roce 2015 byla německá chemička Bayer stálicí německých akciových indexů a patřila mezi nejhodnotnější německé koncerny. Od té doby ale akcie ztratily 75 procent své hodnoty a nyní se prodávají za 32 eur.

GRAF: Vývoj ceny akcií společnosti Bayer
Od roku 2015, v eurech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Naposledy se akcie propadly o bezmála 20 procent loni na podzim, kdy se ukázalo, že firma selhala ve vývoji nového preparátu proti mrtvici. Lék Asundexian, který měl jít do třetí testovací fáze, se ukázal jako méně účinný, než se předpokládalo. Podle deníku Handelsblatt nová zjištění znamenají konec výzkumného projektu. Ten měl přitom navýšit tržby o zhruba pět miliard eur ročně. S jeho zavedením do výroby se počítalo v roce 2026.

Boj o dobrou pověst

I když akvizicí amerického Monsanta Bayer zvýšil objem svých tržeb, byl zároveň zatížen obrovskými dluhy a zejména nákladnými soudními spory, které dále poškozují pověst celého koncernu.

První odškodné a pokutu ve výši 290 milionů dolarů (pokuta činila 250 milionů) musela firma vyplatit v roce 2018 americkému školníkovi Lee Dewaynemu Johnsonovi, u kterého se kvůli dlouhodobému používání glyfosátu rozvinula rakovina.

Naposledy pak loni v listopadu soud v americkém státě Missouri vyhověl požadavku několika žalobců a nařídil vyplatit odškodnění ve výši 1,56 miliardy dolarů (35 miliard korun) za zdravotní problémy, které vznikly v souvislosti s používáním Roundupu.

Soud dal za pravdu trojici žalobců, kteří trpí rakovinou krve. Ta podle nich vznikla právě kvůli použití přípravku, který využívali při zahradničení.

Bayer tvrdí, že studie realizované v posledních desetiletích ukazují, že Roundup a jeho účinná látka glyfosát jsou pro lidské zdraví bezpečné. U amerických soudů se však pro německou firmu jedná o čtvrtou porážku za sebou v tomto typu kauz. Předtím ovšem devět sporů vyhrála, napsala agentura Reuters.

Další soudní spory přibývaly a stále pokračují. V roce 2020 se německý Bayer snažil všechny spory urovnat a dosud za mimosoudní vyrovnání vyplatil skoro 11 miliard dolarů. V rezervním fondu má koncern na další vyrovnání připraveno přes šest miliard dolarů, je ale otázka, zda to bude stačit. I proto hodnota akcií dlouhodobě klesá.

Licence na Roundup pokračuje

Přitom už v roce 2015 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) Světové zdravotnické organizace označila glyfosát (obchodní značka je Roundup) jako pravděpodobně karcinogenní.

Evropská unie však loni na podzim naopak prodloužila jeho používání o dalších deset let. Zástupci členských států se totiž v této otázce opět neshodli. Jak poznamenává server Politico, hlasování se ale zdržely mimo jiné tři velké země EU, a sice Francie, Německo a Itálie. Hlasování tak skončilo nerozhodným výsledkem.

I další agentury po celém světě, například americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) či unijní agentury, glyfosát označily za nekarcinogenní.

V České republice se o používání rozšířeného herbicidu jednalo aktivně v roce 2018, kdy stát schválil jeho plošný zákaz, ale později od něj ustoupil a zavedl pouze zákaz použití glyfosátu k urychlení dozrávání a vysušování rostlin, které se využívají pro potravinářské účely, tedy u obilovin a řepky.

Zátěž v podobě dluhu

Zpět ale k Bayeru. Zásadním problémem pro finanční zdraví společnosti je vnitřní dluh. Ten činil přes 38 miliard eur a převyšuje i hodnotu firmy na akciovém trhu. Ta se nyní pohybuje na úrovni zhruba 32 miliard eur.

Zaznívají názory od části investorů, že by koncernu prospělo rozdělení na několik společností. Koncern se podle investorů má rozdělit na tři samostatné části podle oborů podnikání. Šéf Bill Anderson to dosud odmítal, nyní ale zřejmě dochází ke změně kurzu.

Na druhou stranu by tohoto kroku mohli využít američtí právníci a spustit nové kolo žalob s požadavkem vysokého odškodnění, varoval Marc Tüngler.