Německo ztrácí ve světě prestiž. Čína už největší evropskou ekonomiku nebere vážně

Německé tradiční exportní ekonomice se nedaří, ztrácí konkurenceschopnost vůči Americe i Asii zejména kvůli drahým energiím. I proto se německý kancléř Olaf Scholz nedávno vypravil do druhé největší ekonomiky světa, aby oživil německo-čínské obchodní vztahy. Výsledek „politicko-ekonomické“ mise ale pro německé firmy prakticky nic hmatatelného nepřinesl.

Německá média si začínají klást otázku, zda s úpadkem prestiže německé ekonomiky nepřichází také geopolitická krize největší evropské ekonomiky, kterou ve světě v souvislosti s osobou kancléře Scholze začínají obchodní a političtí partneři vnímat stále méně vážně.

Týdeník Der Spiegel připomenul, že se čínský premiér Li Čchiang snažil udělat dojem na Scholze během návštěvy Pekingu v polovině dubna. Všude vlály čínské a německé vlajky a čekalo se, že obě země oznámí významnou ekonomickou dohodu.

Peking jedná s Berlínem jako s agrární zemí

Nicméně Li pouze oznámil, že si Čína oblíbila dovoz kvalitních německých produktů, na druhou stranu doufá, že Německo do své ekonomiky pustí více čínských „hi-tech produktů“. Kromě hezkých slov Čína pouze zrušila dovozní cla na německé hovězí maso a německá jablka.

„Hovězí maso a jablka. To hodně vypovídá o významu Německa na světové scéně,“ rýpl si Der Spiegel. Němečtí politici sice objíždějí cizí země, výsledky jsou ale téměř nulové.

A to je podle německého týdeníku velmi slabý výsledek na třídenní státní návštěvu. Peking s Berlínem navíc jedná spíše jako s agrární zemí. Dohoda o palčivém problému dovozu čínských elektromobilů do Evropy, který drtí nejen německé automobilky, se nekonala.

VÍCE K TÉMATU:

Nový výhled MMF: Rusko navzdory sankcím vzkvétá, Německo je naopak jen těsně nad nulou

Stále více německých firem „utíká“ z Číny do Japonska

Zákaz spalovacích motorů v EU oslabuje. Němci začínají otáčet

Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková často kritizuje Putina kvůli agresivní válce, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga kvůli porušování lidských práv a podpoře Kremlu, případně odlétá do Izraele, aby mu vyjádřila podporu.

Její cesty ale nejsou koordinovány s kroky a zahraničními návštěvami Olafa Scholze. I když chce být Německo globálním hráčem, vypadá to, že jej nikdo neposlouchá.

Německému kancléři se nepovedlo ani přesvědčit zástupce Číny, aby jeli do Švýcarska, kde se má v polovině června konat mírová konference o Ukrajině, kam však dosud nebylo pozváno Rusko. Kreml navíc tento formát jednání odmítá. Čínský prezident rovněž nereagoval na německou výtku, že Čína dováží do Ruska zboží dvojího užití, jež následně využívá ruský zbrojní průmysl.

Německo už není globální hráč

„Na Středním východě je nejvíce dopřáno sluchu Spojeným státům. Byli to oni, kdo pomáhal sestřelovat íránské drony a rakety při útoku na Izrael, ne Němci,“ zdůraznil ekonom Guntram Wolff, výzkumný pracovník bruselského think tanku Bruegel a profesor na Willy Brandt School na univerzitě v Erfurtu.

„Německo se mylně považuje za předního geopolitického hráče,“ dodal na adresu častých cest do blízkovýchodního regionu ministryně Baerbockové.

Země podle něj ztrácí ve světě vliv i prestiž a oddává se iluzi, že tomu tak není. „Jedním z důvodů je její obrovská solidarita s Izraelem, který je mnohými vnímán jako neobjektivní. Dalším je slabý růst německé ekonomiky,“ vysvětlil německý ekonom.

Scholz měl mluvit jménem Evropy

Scholz podle něj mohl i v Číně dojednat mnohem víc, kdyby hovořil z ekonomické pozice celé Evropské unie a nehájil jen zájmy německého průmyslu. „Německo přeceňuje svou zahraniční politiku. Zejména v otázkách obchodu nemá poslední slovo kancléř, ale Unie,“ vysvětlil Wolff.

Scholze i v Bruselu často vnímají jako „prokrastinátora“, který raději dlouze hovoří, než činí zásadní rozhodnutí, dodal anonymně jeden z diplomatů EU. A neumí dostatečně mediálně „prodat“ ani podporu Ukrajině, například na rozdíl od Francie. Německo je navíc ve vleku Spojených států v oblasti své bezpečnostní politiky.

Že jsou kroky Scholzovy vlády poněkud bezradné, ukazuje rovněž rozhodnutí přehodnotit tvrdý kurz vůči čínským firmám, které chtějí investovat v Německu. Od přísnější legislativy prověřovat investice čínských firem chce podle deníku Wall Street Journal Scholzův kabinet upustit.

Berlín se totiž obává, že by o investice z říše středu mohl úplně přijít a dále by to oslabilo snahu o nastartování německé ekonomiky. Původně nová legislativa měla dát německé vládě pravomoc zahraniční investice prověřovat z hlediska národní bezpečnosti, zejména v oblastech, jako jsou technologie nebo energetika. Pokud k tomu dojde, bude to další důkaz toho, že si Čína v souboji s Německem o ekonomický vliv může připsat další vítězné body.