Stále více německých firem „utíká“ z Číny do Japonska

Japonsko lepší než Čína, alespoň to je pocit německých firem ve vztahu k hledání tržních příležitostí. Jak ukázal nedávný průzkum, že pro německé firmy se stává Japonsko mnohem lepší volbou pro působení na obrovském asijském trhu než bývalá Říši středu. Komunistická Čína je pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga stále méně čitelnější pro dlouhodobé podnikání zahraničních firem.

Navíc hrozí zhoršování vztahů se Západem, zejména kvůli stále většímu geopolitickému napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Není také jasné, jak se budou nadále vyvíjet obchodní vztahy mezi největší asijskou ekonomikou a zbytkem světa.

I proto podle průzkumu, který provedla Německá obchodní a průmyslová komora v Japonsku ve spolupráci s auditorskou firmou KPMG, dochází k reálným změnám. 38 procent německých firem uvedlo, že už přesouvá výrobní závody z Číny do Japonska. A 23 procent již také přesouvá regionální centrály na japonské ostrovy.

Hlavními důvody jsou ekonomická, politická a sociální stabilita. Průzkumu, který se uskutečnil na konci března, se zúčastnilo 164 firem.

Stabilita a minimální geopolitická rizika

Japonsko se stává v rámci asijského trhu stále atraktivnější destinací pro zahraniční firmy, protože nabízí stabilní ekonomické prostředí.

„Německé společnosti se dlouhodobě silně zaměřovaly na Čínu, a to kvůli nízkým mzdovým nákladům. Také pro ně představovala důležitý a rostoucí trh. To se ale mění,“ řekl Martin Schulz, hlavní ekonom pro politiku Global Market Intelligence Unit společnosti Fujitsu.

VÍCE K TÉMATU:

Peking stahuje dolů prosperitu Hongkongu, západní firmy odcházejí

Boj o ovládnutí těžby vzácného cesia. Další ze „seriálu“ Amerika vs. Čína

Indie se chce stát motorem globální ekonomiky a nahradit Čínu

Manažeři firem totiž musí stále více brát v potaz rostoucí politické a geopolitické problémy. K tomu se přidává riziko, že může být v dalších letech obtížnější vyvážet zboží z Číny do Spojených států. Bílý dům totiž bojuje s Pekingem o ovládnutí a vývoj nejpokročilejších technologií, zejména v oblasti mikročipů.

Navíc republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump slibuje, že v případě výhry uvalí vysoká cla na čínské zboží. To by znamenalo zásadní narušení globálního obchodu. I dosavadní prezident Joe Biden stupňuje protičínskou rétoriku před volbami.

Čína prochází složitým ekonomickým obdobím

Přesunem výroby, případně asijské centrály do země vycházející slunce, všechna tato rizika firmy snižují. Navíc i mzdové náklady začínají Číně růst, přičemž tamní ekonomika prochází složitým obdobím a restrukturalizací, dodal Schulz.

Další obavy německých firem vyplývají z toho, že budou obviněny čínským komunistickým režimem z průmyslové špionáže. Také z tohoto pohledu je Japonsko mnohem bezpečnější zemí.

„Japonsko představuje ekonomicky a politicky stabilní zemi. Společnosti jsou dobře propojeny se zbytkem Asie, což je důležité pro další obchodní partnerství. A celkově je země úzce integrována do globálních dodavatelských řetězců,“ vysvětlil Schulz.

Japonsko jako země pro dlouhodobé podnikání

Rovněž pro německé automobilky a další výrobce dílů pro automotive sektor může být spolupráce s japonskými značkami pozitivní, míní prezident japonské divize společnosti Bosch Klaus Meder.

„Vstoupit na japonský trh není vůbec jednoduché, existuje celá řada překážek, například jazyková bariéra nebo další různé specifikace. Ale jakmile se usadíte a získáte důvěru zákazníků, můžete vybudovat dlouhodobá partnerství,“ vysvětluje Meder. Podle něj japonský trh zajišťuje stabilitu, důvěru a podnikání založené na pravidlech, která se dodržují.

Ředitel Německé obchodní komory v Japonsku Marcus Schuermann zdůraznil, že výsledky studie podtrhují důležitost propojení s „nejstarší industrializovanou zemí v Asii.“ Navíc posilují trend budování manažerských centrál evropských firem na ostrovech pro celou Asii.

Přes 90 procent německých firem totiž uvádí, že hlavní motivací pro přemístění jejich asijského podnikání do Japonska je stabilita – ekonomická, stabilita v obchodních vztazích, ale i sociální.

Nižší mzdy než v Německu

Dalším plusem je také vysoce kvalifikovaná pracovní síla a vyspělá infrastruktura. Mzdy jsou v Japonsku podle Schuermanna o 20 až 30 procent nižší než v Německu. Navíc tu výrobní firmy ve velkém využívají robotiku a automatizaci výroby, která dále snižuje výrobní náklady. Firmy rovněž oceňují právní stát a ochranu duševního vlastnictví.

„Působí zde také mnoho klíčových globálních hráčů. To znamená, že pro společnosti jde o důležitý faktor, když přemýšlejí o místě pro své regionální manažerské centrály,“ řekl Schuermann.

V neposlední řadě i kvalita života je v Japonsku na vyšší úrovni než v Číně. Proto může být snazší přesvědčit zaměstnance, aby se zde usadili. Zejména to platí pro rodiny s dětmi, dodal ředitel Německé obchodní komory v Japonsku.