Turci svádí dvojí boj. Jeden proti covidu a druhý o důvěru investorů

Turecku, které má zhruba 84 milionů obyvatel, se delší dobu nedaří snížit přírůstky nakažených koronavirem. Protiepidemická opatření se však zatím netýkají turistů, neboť tento sektor je pro tureckou ekonomiku důležitý, a proto se úřady snaží ho nepoškodit.

K tomu je nutno přičíst dění kolem měnové politiky a turecké liry. V březnu prezident Recep Tayyip Erdogan odvolal guvernéra Naciho Agbala kvůli nesouhlasu s jeho přísnou měnovou politikou, nahradil ho Şahap Kavcioglu.

Prognóza řízená inflací

Zatím se Turecko s oběma výzvami vypořádává se ctí, i když vyhráno ještě nemá. Začněme měnovou politikou.

Centrální banka ponechala úrokové sazby na 19 procentech. Zároveň přislíbila, že i v budoucnu budou její úrokové sazby přesahovat inflaci a že k jejich snížení nepřistoupí dříve, než dojde k poklesu inflace z aktuálních 17,2 procent na hodnoty odpovídající její poslední prognóze.

GRAF: Vývoj základní úrokové míry v Turecku
Za posledních 10 let, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Ta pracuje s poklesem na 12,2 procent do konce letošního roku a dále až na 7,5 procenta ke konci roku příštího.

GRAF: Vývoj turecké inflace
Za posledních 25 let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Zatímco setrvalému poklesu do pásma jednociferných hodnot věří málokdo, výrazný pokles v druhé polovině roku možný je. Pokud tedy bude pokračovat stabilizace turecké liry a mírné ochlazení úvěrové expanze.

Co ohrožuje vývoj

Rizika vyšší než centrální bankou očekávané inflace však převažují. V prvé řadě se jedná o rychle rostoucí ceny komodit v čele s potravinami a ropou.

Další výrazné proinflační riziko představuje restart odvětví služeb aktuálně postižených pandemií a souvisejícími restrikcemi.

Stejně jako v jiných zemích může dojít k nárůstu cenových tlaků spolu s tím, jak se firmy a podnikatelé budou snažit kompenzovat ztráty a zvýšené náklady vyvolané pandemií, a jak „hladoví“ spotřebitelé mohou být ochotni růst cen tolerovat.

To nabádá k velké opatrnost při případném uvolňování měnové politiky. Unáhlené snížení úrokových sazeb či intervence na trzích by mohly vyplašit investory. A také dostat pod tlak tureckou měnu a ohrozit slibované snížení vysoké inflace.

GRAF: Vývoj kurzu turecké liry vůči euru
Za posledních 12 měsíců.

Zdroj: tradingeconomics.com

Když centrální banka vydrží, mohlo by se „okénko“ pro snížení úrokových sazeb otevřít v závěru roku.

Kromě domácích faktorů však bude muset centrální banka zvážit i situaci na finančních trzích, neboť v té době již může být FED na cestě k částečné redukci svých opatření na podporu ekonomiky, což může mít pro tradičně zranitelnou liru negativní důsledky.

Největší pandemická vlna

Kromě snah o zajištění měnové stability se Turecko nyní potýká s historicky největší vlnou nákazy covid-19. Stejně jako v jiných zemí se v Turecku v průběhu jara začaly šířit nové nakažlivější mutace koronaviru SARS-CoV-2, které vedly k prudkém růstu nakažených i úmrtí na historicky nejvyšší úrovně.

Přitom si Turecko nepočínalo zvlášť neopatrně, i když k určitému uvolnění na začátku roku došlo. Vláda na kritickou situaci zareagovala výrazným zpřísněním protiepidemických opatření.

Dále omezila provoz služeb a obchod, zavřela školy a zredukovala možnost Turků cestovat v rámci Turecka. Zpřísnění opatření bylo důležité i z důvodu právě vrcholícího ramadánu, který je tradičně spojen s nočním společenským životem a návštěvou blízkých a přátel.

Dále se Turecko snaží maximálně urychlit tempo vakcinace obyvatelstva. Počet podaných dávek aktuálně odpovídá necelým 30 procentům obyvatelstva, což je o trochu méně než v České republice.

SOUVISEJÍCÍ:

Kam Erdogan přivede Turecko a tamní měnu: volný trh nefunguje s autoritářskými tendencemi

Už zase varování před krizí. Tentokrát z úst MMF a na adresu rozvíjejících se trhů

V rukou sultána Erdoğana: krize osmanské říše a její dopad na český byznys

Dodávky vakcín budou

Turecko si dalo za cíl otevřít možnost vakcinace pro všechny dospělé nad 40 let a pro celou populaci do konce léta.

Za tímto účelem země podepsala smlouvy o dodávkách 240 milionů vakcín, z nichž 100 milionů připadá na čínský Sinovac, 90 milionů na konsorcium Pfizer/BioNTech a 50 milionů na ruský Sputnik V.  To by mělo bohatě postačovat k proočkování jeho obyvatel.

V sázce je mnoho a zlepšení epidemiologické situace je kritické zejména pro turistický ruch, který se v uplynulém roce téměř zastavil. Odhadujeme, že i návrat počtu návštěvníků na polovinu roku 2019 by mohl přidat k růstu a ke snížení deficitu běžného účtu platební bilance zhruba 1,5-2 procenta HDP.

To by mělo do značné míry vykompenzovat negativní vliv prudce rostoucích cen ropy a komodit na inflaci a bilanci zahraničního obchodu a přinést „tvrdou“ měnu, která je v Turecku tolik potřeba.

Uklidnit investory!

Zvýšení důvěryhodnosti turecké centrální banky a úspěšný restart turismu a ekonomiky jsou nutnou podmínkou pro obnovu důvěry zahraničních i domácích investorů v Turecko. I pro to, aby země nespadla z trajektorie oživení do víru měnových turbulencí a nezůstala po řada let uvězněna v inflační pasti.

Aktuální snahy vlády a centrální banky hodnotíme pozitivně. Další hazard s důvěrou by vyšel Turecko velice draho. Na místě je ovšem velká opatrnost, neboť znalost a respektování základních pravidel měnové a hospodářské politiky nepatří mezi silné stránky prezidenta Erdogana.