Mohlo by vás také zajímat
Finanční optimismus roste. S penězi vyjdeme letos lépe než loni, tvrdí průzkum
Libor Akrman 5. února 2026Více než polovina českých spotřebitelů očekává, že bude letos s penězi vycházet lépe než loni. Obavy z inflace klesly meziročně o 6 procentních…
Průlomová obchodní dohoda EU a Indie; Chvaletice nechat, doporučil ČEPS a CSG už je na burze aneb souhrn ekonomických událostí 4. a 5. týdne 2026
Libor Akrman 30. ledna 2026Letošní schodek rozpočtu bude 310 miliard korun; v čele Fedu Powella vystřídá Kevin Warsh; česká ekonomika roste; zlato a stříbro…
Trumpovi pád dolaru nevadí a dolar zažívá déjà vu. Povede to k změně z Buy America k Bye America?
Jan Berka 29. ledna 2026Americký dolar dál oslabuje a euro se tak v tomto týdnu poprvé od roku 2021 dostalo nad psychologickou hranici 1,2…
- ČLÁNEK
Nižší úrokové sazby v USA? Ne tak rychle, říkají trhy
Americký trh stojí před zásadní změnou. Americká centrální banka (Fed) se po téměř roce chystá poprvé snížit úrokové sazby. Trhy reagovaly na očekávání nižších sazeb růstem.Jsou to ale skutečně dobré zprávy? To záleží na tom, proč Fed sazby snižuje.
Po jednom z nejtvrdších hospodářských šoků posledního století v roce 2020 prožila americká ekonomika jedno z nejrychlejších oživení v moderní historii. To nyní může zbrzdit nárůst inflace. (Ilustrační foto) Zdroj: PxHere
Americká centrální banka má dva úkoly – udržet cenovou stabilitu a maximální zaměstnanost. V kontextu úrokových sazeb tyto dva cíle však aktuálně působí protichůdně. Inflace se stále drží nad 2procentním cílem, což by si žádalo vyšší sazby.
Naopak ale slábnoucí trh práce zvoní na poplach, aby Fed sazby začal okamžitě snižovat.
Trhy v současné době počítají se třemi sníženími do konce roku. To znamená jedno na každém zbývajícím zasedání Fedu. Základní sazbu by to dostalo z aktuálních 4,25 – 4,5 procenta do pásma 3,5–3,75 procenta.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby Fedu
Za posledních 10 let, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Abychom však chápali skutečný dopad na finanční trhy, musíme se podívat i na širší souvislosti.
Je americká ekonomika dost zdravá?
Ne všechno je totiž v rukách centrálních bankéřů. Ačkoliv Fed stanovuje základní sazbu, samotné úrokové sazby stanovuje finanční trh. Ten se však dívá na více faktorů, než jen inflaci a nezaměstnanost.
Důležitou roli sehrává také fiskální zdraví americké vlády, rostoucí deficit státního rozpočtu, obrovský dluh a politická nejistota spojená s vládou Donalda Trumpa a její obchodní politikou.
Není proto náhodou, že ačkoliv bylo zářijové snížení sazeb dlouho očekáváno, výnosy dlouhodobých amerických dluhopisů začaly klesat až ve chvíli, kdy nová ekonomická data na začátku září potvrdila ochlazení trhu práce.
Směr recese?
Nižší sazby podporují úvěrovou aktivitu a stimulují ekonomický růst. Největší přínos tradičně cítí akciové trhy. Přesněji firmy z odvětví citlivých na financování, jako je stavebnictví, reality nebo menší podniky, které mají obvykle horší možnosti financování a vyšší míru zadlužení.
Růst cen akcií v těchto segmentech vidíme už nyní. Celá teze ale stojí na tom, zda Fed zvládne tzv. „měkké přistání“. Tedy zda už není příliš pozdě na snižování sazeb a ekonomika neupadá do recese. To ukáže čas.
V opačném případě, tedy pokud tato ekonomická data představují první známky začínající recese, mohou akciové trhy čelit vážným problémům. Historicky se v takové situaci dařilo nejvíce zlatu jako konzervativní investici. Zlato si ale vedlo dobře i v případě ‚‚měkkého přistání‘‘. Není tedy náhoda, že i letos patří k nejvýnosnějším investicím.
Ačkoliv je zasedání centrální banky důležité, vyjádření bankéřů o stavu ekonomiky a také nově přicházejíc data budou důležitější. Pro vyhodnocení, který z těchto dvou scénářů je více pravděpodobný.
Prozatím to ale vypadá spíše na ‚‚měkké přistání‘‘, jelikož slabá data z trhu práce vyvažují pozitivní výsledky firem a stabilní hospodářský růst…