Zadlužení nekyne jen Čechům. Američané jsou na tom výrazně hůře

Celková výše dluhu USA je zhruba 200 bilionů dolarů, v přepočtu přibližně 4300 bilionů korun. S varováním před americkou dluhovou krizí přišel Stanley Druckenmiller, dlouholetý investiční stratég miliardáře George Sorose, jehož citovala agentura Bloomberg.

Pro srovnání, letošní celoroční HDP Česka bude zhruba 7,5 bilionu korun. Dluh USA tedy tuto hodnotu převyšuje přibližně 573krát.

Druckenmiller započítává nejen stávající dluh samotný, ale i současnou hodnotu všech plateb, které bude třeba ze zákona uskutečnit. Do roku 2040 například veškeré daně vybrané v USA na celostátní úrovni půjdou na starobní důchody.

Škodlivé tištění peněz

Podle Druckenmillera za nebezpečně kynoucí americký dluh může také tamní centrální banka, která dlouhé roky provozovala extrémně expanzivní měnovou politiku, lidově řečeno „tištění stovek miliard dolarů“. Za ně nakupovala dluh americké vlády, který stále ve velkém objemu drží, takže vytváří falešnou iluzi, jak říká Druckenmiller, že s problémem extrémního veřejného zadlužení může vládě USA pomoci.

VÍCE K TÉMATU:

Vladimír Pikora (Comfort Finance Group): Zvykli jsme si řešit problémy ekonomik tím, že tiskneme víc a víc peněz

Za inflaci mohou „autisté.“ Návody, které píší centrálním bankéřům, jsou odtržené od politické a sociální reality

Falešné zprávy centrálních bank o klesající inflaci spolehlivě vyvráceny

Centrální banka USA vlastně svým „tištěním stovek miliard“ ještě jednotlivé americké vlády vybízela k rozpočtově nezodpovědnému jednání. Nějaká forma „resetu“ se tak nyní zdá být nevyhnutelná. S nedozírnými následky pro globální ekonomiku.

Druckenmiller nevidí příliš náznaků zlepšování situace. Naopak, když se v březnu otřásal bankovní sektor v USA a padla Silicon Valley Bank, americká centrální banka hned přispěchala na pomoc. Tím zvrátila i malý progres, který do té doby učinila alespoň nějakým snížením své obří rozvahy.

Asymetrický Fed

Právě bobtnající rozvaha americké centrální banky odráží její extrémně expanzivní měnovou politiku uplynulých let. A tedy i rostoucí veřejné zadlužování.

Takováto „asymetrická odpověď“ americké centrální banky na vývoj v tamní ekonomice je podle Druckenmillera tím zásadním, co zákonodárce ve Washingtonu vede k tomu, že rostoucí veřejné zadlužení zatím nijak rázně neřeší.

Asymetrie tkví v tom, že centrální banka i na relativně malé otřesy, třeba ten zmíněný březnový bankovní, reaguje velmi agilně, poskytováním nové likvidity čili pumpováním nových podpůrných peněz.

Bankovní krize teprve na začátku?

Druckenmillera by tak nepotěšila aktuální slova Roberta Kaplana, bývalého člena vedení americké centrální banky.

Podle něj je bankovní krize v USA stále teprve na svém začátku, pročež by americká centrální banka tak měla nyní upustit od dalšího zvyšování své základní úrokové sazby.

Se snižováním objemu její rozvahy, a tedy i s tlakem na snížení tempa růstu veřejného zadlužování, by přitom bylo slučitelné spíše další zvyšování základních úrokových sazeb…