Mohlo by vás také zajímat
Protiruské sankce kousají. Rusům zdražují veškeré zboží, některé na trhu úplně chybí
František Novák 27. září 2023Na Rusko od začátku války dopadlo více než 13 tisíc omezení. Sankce běžným Rusům fakticky zdražují veškeré zboží na trhu,…
„Dívej, jak mi to tam přetéká.“ Solár na každém balkoně nás nezachrání
Vladimír Brůna 26. září 2023Investor Vladimír Brůna se zamýšlí nad budoucností českého energetického mixu a budoucích zdrojů elektřiny v České republice.
Odešel Kamil Janáček, průkopník moderní ekonomiky v Česku
Lukáš Kovanda 21. září 2023Ve věku 80 let ve středu zemřel bývalý člen bankovní rady České národní banky a dlouholetý hlavní ekonom Komerční banky…
- KOMENTÁŘ
Vyhlídky na příští zimu ovlivňují zásoby plynu. Česko patří k nejzranitelnějším v Evropě
I přes výrazné úsilí (doplnění zásobníků, nahrazení ruského plynu alternativami) se pravděpodobně minimálně třetinu ruského plynu do nadcházející zimy nahradit nepodaří. Jeho případný nedostatek se razantně promítne do naší ekonomiky.
Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun. (Ilustrační foto) Zdroj: Net4Gas
Všechny naše výhledy na rok 2022/23 leží na jednom jednoduchém, avšak zásadním předpokladu – do Evropy v nejbližších kvartálech dál poteče plyn z Ruska a další zima nebude narušená nedostatkem energií.
Pokud by tento předpoklad neplatil, znamenalo by to, že naše odhady inflace půjdou dál vzhůru a především odhady ekonomického výkonu výrazně dolů.
GRAF: Srovnání vývoje inflace a HDP v Česku
Za posledních 5 let, jde o měsíční vývoj inflace (levá osa Y) a meziroční vývoj HDP (pravá osa Y), obojí v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Až přijde příští zima
Kritická z pohledu plynu je podle většiny mezinárodních institucí včetně Evropské komise právě zima 2022/23.
I přes výrazné úsilí (doplnění zásobníků, nahrazení ruského plynu alternativami) se pravděpodobně minimálně třetinu ruského plynu do nadcházející zimy nahradit nepodaří. Pak by muselo dojít na racionalizaci spotřeby plynu.
Naše simulace s použitím input-output tabulek ukazují, že pokud by došlo k poklesu nabídky energií (elektřina a plyn) pro nekritická odvětví (vše kromě zemědělství, potravinářského průmyslu, zdravotnictví a školství) napříč celou Evropskou unií, bude Česko patřit k nejzasaženějším regionům.
VÍCE K TÉMATU:
Odklon od ruského plynu: Evropa přežije bez plynu ze Sibiře i příští zimu
Rusko zavíráním plynových kohoutků do Evropy eskaluje energetickou krizi
Jak rychle by se Evropa měla odstřihnout od ruského plynu?
Deputinovat se a decentralizovat zdroje, to jsou hlavní úkoly české energetiky
Česko nejhorší v Evropě
Čistě v důsledku nedostatku energií by přímé nebo zprostředkované omezení výroby způsobilo kumulativně pokles HDP o více než 2,3 procenta. Hůře v EU by na tom bylo už jen Chorvatsko, Estonsko a Slovensko.
Zásadní pro vyšší citlivost Česka přitom není větší závislost na dodávkách plynu z Ruska. Předpokládáme, že dodávky energií by solidárně zasáhly všechna “nekritická” odvětví napříč celou EU rovnoměrně.
Česko je citlivější kvůli relativně vyšší závislosti ekonomiky, zejména pak průmyslu na plynu.
Dopad i přes inflaci a příjmy
Celkový efekt vypnutí ruského plynu na českou ekonomiku by pak byl bezesporu výrazně vyšší. Kromě přímého a zprostředkovaného dopadu na produkci by se vypnutí plynu na české ekonomice podepsalo minimálně prostřednictvím dvou dalších kanálů.
Nedostatek energií by se odrazil v dalším nárůstu inflace a propadu reálných příjmů domácností. To by ve finále vedlo k poklesu agregátní poptávky. A kromě vyšší inflace by poptávku tlumila a vyšší nejistota a rizikové prémie na trzích – ty by zchladily zejména investiční poptávku.
Celkově by tak mohl být efekt dopadu vypnutí plynu do české ekonomiky až více než dvojnásobný (kumulativně 5-6 procent). To není daleko od odhadů ECB pro sousední německou ekonomiku, která by mohla v případě zastavení dodávek plynu vykázat v letošním roce HDP nižší přibližně o 5 procent.
