Vyhlídky na příští zimu ovlivňují zásoby plynu. Česko patří k nejzranitelnějším v Evropě

Všechny naše výhledy na rok 2022/23 leží na jednom jednoduchém, avšak zásadním předpokladu – do Evropy v nejbližších kvartálech dál poteče plyn z Ruska a další zima nebude narušená nedostatkem energií.

Pokud by tento předpoklad neplatil, znamenalo by to, že naše odhady inflace půjdou dál vzhůru a především odhady ekonomického výkonu výrazně dolů.

GRAF: Srovnání vývoje inflace a HDP v Česku
Za posledních 5 let, jde o měsíční vývoj inflace (levá osa Y) a meziroční vývoj HDP (pravá osa Y), obojí v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Až přijde příští zima

Kritická z pohledu plynu je podle většiny mezinárodních institucí včetně Evropské komise právě zima 2022/23.

I přes výrazné úsilí (doplnění zásobníků, nahrazení ruského plynu alternativami) se pravděpodobně minimálně třetinu ruského plynu do nadcházející zimy nahradit nepodaří. Pak by muselo dojít na racionalizaci spotřeby plynu.

Naše simulace s použitím input-output tabulek ukazují, že pokud by došlo k poklesu nabídky energií (elektřina a plyn) pro nekritická odvětví (vše kromě zemědělství, potravinářského průmyslu, zdravotnictví a školství) napříč celou Evropskou unií, bude Česko patřit k nejzasaženějším regionům.

VÍCE K TÉMATU:

Odklon od ruského plynu: Evropa přežije bez plynu ze Sibiře i příští zimu

Rusko zavíráním plynových kohoutků do Evropy eskaluje energetickou krizi

Jak rychle by se Evropa měla odstřihnout od ruského plynu?

Deputinovat se a decentralizovat zdroje, to jsou hlavní úkoly české energetiky

Česko nejhorší v Evropě

Čistě v důsledku nedostatku energií by přímé nebo zprostředkované omezení výroby způsobilo kumulativně pokles HDP o více než 2,3 procenta. Hůře v EU by na tom bylo už jen Chorvatsko, Estonsko a Slovensko.

Zásadní pro vyšší citlivost Česka přitom není větší závislost na dodávkách plynu z Ruska.  Předpokládáme, že dodávky energií by solidárně zasáhly všechna “nekritická” odvětví napříč celou EU rovnoměrně.

Česko je citlivější kvůli relativně vyšší závislosti ekonomiky, zejména pak průmyslu na plynu.

Dopad i přes inflaci a příjmy

Celkový efekt vypnutí ruského plynu na českou ekonomiku by pak byl bezesporu výrazně vyšší. Kromě přímého a zprostředkovaného dopadu na produkci by se vypnutí plynu na české ekonomice podepsalo minimálně prostřednictvím dvou dalších kanálů.

Nedostatek energií by se odrazil v dalším nárůstu inflace a propadu reálných příjmů domácností. To by ve finále vedlo k poklesu agregátní poptávky. A kromě vyšší inflace by poptávku tlumila a vyšší nejistota a rizikové prémie na trzích – ty by zchladily zejména investiční poptávku.

Celkově by tak mohl být efekt dopadu vypnutí plynu do české ekonomiky až více než dvojnásobný (kumulativně 5-6 procent). To není daleko od odhadů ECB pro sousední německou ekonomiku, která by mohla v případě zastavení dodávek plynu vykázat v letošním roce HDP nižší přibližně o 5 procent.