Odklon od ruského plynu: Evropa přežije bez plynu ze Sibiře i příští zimu

Pokračující konflikt na Ukrajině a narůstající počet civilních obětí i uprchlíků jsou jeho bezprostřední důsledky. Zároveň ale zintenzivňuje debata o tom, že má Západ uvalit embargo na ruský plyn i ropu.

Je to jedna z mála nevojenských možností, jak přinutit Kreml, aby začal jednat o ukončení krvavých bojů. V tomto kontextu se spekuluje o tom, zda by Evropa dokázala bez ruského plynu „přežít“ i příští zimu.

Odpověď na tuto otázku nabízí analýza prominentní poradenské společnosti Wood Mackenzie se sídlem ve skotském Edinburghu.

Možnosti Evropy, aby se na příští topnou sezonu připravila, jsou poměrně příznivé a je pravděpodobné, že by se kontinent bez ruských dodávek dokázal obejít. Z dlouhodobějšího pohledu to ale bude potřebovat mnohem „komplexnější řešení s jistými prvky improvizace“.

Právě zranitelnost Evropy v rámci energetické závislosti na nevyzpytatelném a agresivním Rusku dosud bránila tomu, aby evropští politici souhlasili s „banem“ na ruský plyn a ropu.

Ukrajina argumentuje tím, že každý den dostává Putinův režim za plyn stovky milionů eur. Pouze za 3. březen to bylo podle odhadu bruselského think tanku Bruegel v aktuálních cenách 660 milionů eur.

GRAF: Kolik EU platí Rusku za plyn?

Zdroj: Bruegel

Závislost na zemním plynu z Ruska se v jednotlivých zemích liší. Politiku výrazně ovlivňuje postoj Německa, které z Ruska importuje více než 50 procent plynu, Itálie dováží asi 40 procent.

I proto tyto země na začátku agrese Ruska nesouhlasily s většími sankcemi proti Kremlu. Německý kancléř Olaf Scholz dosud embargo na ruský plyn odmítá.

Optimismus pro další zimu

WoodMac ale tvrdí, že zásobníky plynu v Evropě jsou nyní už téměř naplněny na úroveň průměru posledních pěti let.

I proto by se EU dokázala během následujících měsíců na příští zimu bez plynu ze Sibiře připravit.

Podobný názor se objevuje i v Evropské komisi. „Z rekordně nízkých hodnot na začátku zimy se úrovně v zásobnících vrátily do pětiletého průměru, i když na spodní hranici. Zásoby by se do konce března mohly dostat do ještě komfortnější pozice,“ tvrdí hlavní analytička Kateryna Filippenko v Europe Gas Research ve WoodMac.

Dodávky LNG rostou

Optimisticky vyhlíží situaci i evropská eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová, jež pochází z Estonska.

Dodávky plynu z Východu pokračují, zvyšují se také dodávky LNG do EU. Spotřeba plynu ze zásobníků se snižuje a dosahuje asi 30 procent kapacity, uvedla 28. února, jen několik dní po útoku Ruska na Ukrajinu.

Podle eurokomisařky je nutné, aby členské země EU společně koordinovaly a garantovaly určitou úroveň skladování zemního plynu ve svých regionech a v případě nouze pomohly i sousedním zemím.

„Válka na Ukrajině není zlomovým okamžikem pouze pro bezpečnostní architekturu v Evropě, ale také pro náš energetický systém,“ zdůraznila. A dodala, že Evropa nesmí dovolit žádné třetí zemi, aby destabilizovala celý energetický trh nebo ovlivnila rozhodování o něm.

„Evropská unie se příští zimu bez ruského plynu obejde, ale musí být jednotná v přijímání obtížných rozhodnutí,“ napsali rovněž členové think tanku Bruegel. Přiznali tak, že Brusel může přistoupit k zákazu dovozu zemního plynu z Ruska v době, kdy ruské jednotky násilně dobývají ukrajinské území a zabíjejí civilisty.

Aby Evropa dokázala být nezávislá na plynu z Ruska, bude ale také podle analytiků Bruegelu nutné snížit poptávku o deset až patnáct procent, tedy o 400 terawatthodin.

Německo bez Nord Streamu 2

Německo se už připravuje na budoucí roky bez ropovodu Nord Stream 2. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že země postaví dva terminály na dovoz LNG v Brunsbüttelu a Wilhelmshavenu.

Také urychlí výstavbu nových kapacit obnovitelných zdrojů, jež by už v roce 2035 měly pokrýt sto procent poptávky po zelené energii.

Diskutuje se i možnost, že země prodlouží životnost svých tří posledních jaderných reaktorů, které se měly na konci roku odpojit od sítě. Další možností je větší využívání uhlí a uhelných elektráren.

Analytici z Bruegelu dodali, že cesta Unie bez ruského plynu nebude jednoduchá a bude vyžadovat improvizaci a podnikatelského ducha. V praxi bude třeba revidovat desítky předpisů a přehodnotit obvyklé postupy a operace. Navíc si „energetický odklon“ od Ruska vyžádá utracení velké sumy peněz.

GRAF: Jak se vyvíjí cena zemního plynu v nizozemském obchodním uzlu TTF
Za poslední tři měsíce, velkoobchodní cena plynu na MWh v eurech

Zdroj: www.theice.com

Příležitost pro modernizaci české energetiky

Volání po odklonu od ruského plynu vítají zástupci českého „alternativního“ energetického sektoru, jako jsou zástupci akumulace energie a obnovitelných zdrojů.

Politika takzvaného Green Dealu má pokračovat. Kromě podpory obnovitelných zdrojů by se Evropská unie a její členské státy měly zaměřit na zateplování budov. Také by měly padnout různé regulační a legislativní překážky, aby bylo možné rozvíjet moderní energetiku.

„Ročně odtečou z evropské ekonomiky stovky miliard eur za nákup zemního plynu nebo ropy. Namísto toho, aby za ně rozvíjel Putin svůj zbrojní průmysl, je třeba tyto prostředky investovat přímo do zelených řešení v členských státech Evropy,“ vysvětlil programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Navrhuje výraznou podporu výroby domácího biometanu, instalaci tepelných čerpadel a solárních elektráren a renovaci budov obecně. Další sdružení, jako jsou CZ Biom, Solární asociace a Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a Budovy21, souhlasí s tím, že omezení dodávek ruského plynu má energetika v EU využít nejen pro svoji modernizaci.

Měla by se zaměřit také na snížení závislosti na fosilních zdrojích obecně, protože nutnost ochrany klimatu a snižování emisí nezmizela v momentě, kdy Kreml zaútočil na Ukrajinu.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr