Spořte na penzi, vyzývá stát a chystá pro občany investiční účet. Důvod jeho uvedení ale pokulhává

Nejrozšířenější způsoby, kterými se Češi zajišťují na stáří, aby nezůstali odkázání na nedůstojné starobní důchody, jsou obecně známé. Jde o investice do vlastního bydlení a zhodnocování úspor, například v penzijním spoření.

Alternativou, kterou chce nabízet stát, má být tzv. účet dlouhodobých investic. „Jde o majetkový účet, který má pro širokou veřejnost představovat alternativu a konkurenci k existujícím produktům spoření na stáří,“ popsala ho poslancům ministryně financí Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně. S tím, že tyto investice mají dle jejích slov potenciál vyššího zhodnocení.

Je tak trochu paradoxem, že právě tato novinka, nedávno schválená poslanci v prvním čtení, má právě s penzijním pojištěním mnoho shodného. Účinnost nového nástroje se očekává od 1. ledna 2022, pojďme se tedy podívat na srovnání se stávající nabídkou, z níž si účet dlouhodobých investic bere silnou inspiraci.

Oba produkty umožňují investovat do akcií i dluhopisů, nový účet do vybraných společností, „penzijko“ pak prostřednictvím fondů.

U obou produktů vám může přispívat na stáří i váš zaměstnavatel. Shodné jsou i podmínky ukončení účasti a výběru úspor. To je možné po dosažení věkové hranice 60 let za předpokladu, že střadatel aktivně spořil alespoň pět let.

Výhoda státního příspěvku

Co už ale umí jenom penzijko, je navýšit uložené peníze (přesáhnou-li v daný měsíc 300 Kč) o státní příspěvek. A to není zrovna zanedbatelná položka. Budete-li spořit 35 let běžnou částku 1 000 korun, naspoříte 420 tisíc a stát vám dalších více než 96 tisíc Kč věnuje.

V souhrnu tato částka pak tvoří základ pro zhodnocení, které u nového penzijka (DPS – doplňkové penzijní spoření, pozn. red.) s průměrnými pěti procenty za rok znamená, že se váš původní vklad ztrojnásobí a do penze nastupujete s celkem 1,36 milionu korun navíc.

Oproti tomu „se státním příspěvkem se pro účet dlouhodobých investic nepočítá“, jak uvedl na dotaz Peak.cz Šimon Blecha z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Státní příspěvek přitom při tvorbě finančního polštáře na stáří hraje nemalou roli a je otázka, zda budou investice skrze účet dlouhodobých investic takových výnosů dosahovat právě bez bonusu ve formě státních příspěvků.

Daňové odpočty

Dalším aspektem nového účtu dlouhodobých investic jsou výhodné daňové odpočty. Ty mají být jednou z jeho hlavních výhod a zanedbatelné rozhodně nejsou. Jenomže v den, kdy novinka vejde v platnost, dojde u ní v podstatě k „dorovnání“ stejných výhod, jež jsou  přiznány i penzijnímu a životnímu pojištění.

„Daňová podpora by měla být poskytnuta za stejných podmínek jako u stávajících daňově podporovaných produktů spoření na stáří, tedy u penzijních fondů a životního pojištění,“ potvrdil Blecha srovnatelné podmínky.

Ministerstvo plánuje spojit stávající limity daňově zvýhodněných příspěvků odčitatelných od základu daně ve výši 24 tisíc Kč na životní pojištění a 24 tisíc Kč na penzijní fondy (tedy účastnické a transformované fondy) do jednoho limitu 48 tisíc Kč.

„Tento navýšený limit bude možno vedle již existujících produktů využít právě i na účet dlouhodobých investic. Při plném využití tohoto limitu může daňový poplatník dosáhnout na daňovou slevu ve výši 7 200 korun ročně (při odpovídající sazbě daně 15 procent),“ popsalo pro Peak.cz zvýhodnění ministerstvo. Současně by také stávající limit 50 tisíc korun daňově podporovaných příspěvků od zaměstnavatele nově mělo být možné využít i pro účet dlouhodobých investic.

VÍCE K TÉMATU:

Data Evropské komise: Nejlíp přežívají koronakrizi důchodci

Na důchodových účtech už je půl bilionu korun, na reformu penzí však Česko stále čeká

Volby se blíží, přidávat se prostě musí! Komu? No hádejte…

Čekání na důchodovou reformu

Z obecného hlediska jsou odborníci s plánem státu opatrní. Na jedné straně sice souhlasí s rozšířením investiční nabídky pro občany, na straně druhé jsou ale poněkud skeptičtí vzhledem k tomu, že jde o produkt, který vzniká ve „státní dílně“.

A zároveň zdůrazňují, že by stát spíše než podobný instrument měl zavést skutečnou důchodovou reformu.

„Stát chce podnítit rizikovější investování, což vzhledem k podmínkám, které na trzích obecně panují, dává smysl. Ovšem lidé, kteří jsou ochotní rizikověji investovat a mají z čeho, už tak zpravidla činí,“ podotkl již dříve Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Nemluvě o tom, že česká populace stále ještě není příliš zvyklá investovat a tato oblast je pro ni velkou neznámou. Jak vyplynulo z exkluzivního průzkumu veřejného
mínění agentury IPSOS loni v listopadu, více než čtvrtina české populace (27 procent) nedokáže ohodnotit rizika ani příležitosti a vůbec se nevyzná v možnostech investování.