Boj o technologickou nadvládu: přebírá Čína vůdčí pozici Silicon Valley?

Asi 300 kilometrů od Šanghaje po řece Jang-ce ve městě Nankingu se už pár let rozvíjí obří technologický hub. Na severu bývalého hlavního města Číny na ploše o výměře 216 kilometrů čtverečních už sídlí desítky významných firem i mnoho startupů.

Pro nové technologické firmy vzniká přes řeku další zóna, která je výsledkem snahy čínské vlády konkurovat americkému Silicon Valley. Nanking je tak v centru souboje o technologickou nadvládu ve světě mezi oběma velmocemi.

Panoramatický pohled na obchodní centrum Nankingu. Zdroj: Wikipedia.org

Ohrožení amerických technologií

Zatímco Nanking se otřásá uvítacími ceremoniály nových technologických nájemníků, americký prezident Donald Trump sepisuje 35stránkovou zprávu, která viní Čínu z „ekonomické agrese“.

Čína podle něj svou politikou ohrožuje americké technologie a představuje pro Spojené státy velké nebezpečí v oblasti kybernetických útoků a krádeží technologií či duševního vlastnictví.

Spolu s tarify na čínské zboží plánuje Trumpova vláda podrobnější zkoumání čínských investic do citlivých průmyslových odvětví a technologií. Cílem tohoto opatření je zabránit Pekingu, aby dosáhl svého cíle stát se lídrem v oblasti vývoje umělé inteligence a elektromobilů.

Pozdě bycha honit?

Trumpovy snahy se spíše minou účinkem. Důkazem toho, že čínské technologické firmy jsou na vzestupu, je například fakt, že giganti Alibaba Group nebo Tencent se už zařadili po bok amerického Applu nebo Amazonu mezi desítku nejhodnotnějších firem světa.

Navíc se tamní firmy těší důvěře investorů; rizikový kapitál už přinesl čínským startupům miliardy dolarů.

Na nováčky z Číny se upírá stejná investorská pozornost jako na jejich „souputníky“ z kalifornského Silicon Valley. Ve čtveřici startupů s nejvyšší tržní valuací jsou hned tři ze země středu. Žebříček vede čínský Ant Financial, známější jako platební systém AliPay, který je oceněn na 150 miliard dolarů.

GRAF: Objem rizikového kapitálu investovaného v Číně a USA
Za posledních pět let, v mld. USD

Pozn. Za rok 2018 jde o objem ke konci června 2018.

Zdroj: Preqin a Bloomberg

Podle not Made in China 25

Čína usiluje o možná netradiční, ale zároveň nejambicióznější průmyslovou politiku ve své historii. Posun od tradiční výroby ve prospěch technologií je v zemi nebeského draka nepřehlédnutelný.

Nejen Nanking sem směruje desítky miliard dolarů. Technologické centrum za 2,1 miliardy dolarů, které se bude věnovat výhradně výzkumu a vývoji umělé inteligence, vzniká například v Pekingu.

Po celé Číně vzniká prstenec 156 technologických zón na podporu průmyslových odvětví, které centrální vláda zařadila mezi národní priority. Města, obce i provincie v rámci vládního programu Made in China 2025 nabízejí subvencované pronájmy, daňové prázdniny i slevy na srážkách ze mzdy zaměstnanců.

Čína dravá a odhodlaná

Přestože Čína ještě Spojené státy v klíčových oblastech nedostihla a její technologičtí giganti jsou více lokální, na rozdíl třeba od společností Apple, Google nebo Microsoft, globální technologický závod už přece jen Číňané vyhrávají.

„Čína překonává USA zčásti proto, že její podnikatelé jsou hladovější a těžce pracující, což by pro západní svět mělo být alarmující,“ napsal ve sloupku pro Financial Times Mike Moritz, správce rizikového kapitálu společnosti Sequoia Capital.

Americká vláda sice podle Yashenga Huanga, profesora mezinárodního managementu na MIT Sloan School of Management, vznáší legitimní stížnosti na čínský protekcionismus i pokusy čínských firem okrást ty americké o obchodní tajemství, nicméně nejdůležitějším poučením, které by si podle něj měly Spojené státy z tohoto konfliktu odnést, je aktivní snaha čínské vlády podpořit vědu a techniku. To by USA měly dělat také.

Velký bublinový třesk

Čínský technologický sektor se začal formovat během technologické bubliny (tzv. bublina dot.com, pozn. red.) na konci devadesátých let, kdy byly mimo jiné založeny tři čínské internetové společnosti – Alibaba, Tencent a Baidu.

Z tria se postupem času stali obři, kteří světu dokazují, že jsou schopni inovovat a držet krok se světovými lídry a vytvářet si další nové příležitosti k růstu. Z jejich úspěchu už vzešla řada dalších startupů, například i zmíněný Ant Financial, nejhodnotnější světový startup, který vznikl jako sesterská společnost gigantu Alibaba.

S rostoucím  potenciálem Číny se americké a čínské podniky rizikového kapitálu probudily. Množství peněz investovaných do začínajících podniků vzrostlo z 4,2 miliardy dolarů v roce 2013 na 63,1 miliardy dolarů v roce 2017.

Idol Jack Ma

Po roce 2014 zažila Čína boom začínajících podnikatelů, líčí Kai-Fu Lee, tchajwanský podnikatel s pracovní zkušeností z Googlu i Microsoftu, který v roce 2009 založil venture kapitálovou firmu v Pekingu.

Stačil k tomu jeden oficiální projev premiéra Li Kche-čchianga, který ve své řeči vyzval občany, aby zakládali vlastní firmy a tak zbohatli. Požehnání od vrcholného člena komunistické strany způsobilo, že práce pro stát najednou ztratila na prestiži a mnoho Číňanů se chtělo stát dalším Stevem Jobsem nebo Jackem Ma, zakladatelem Alibaby.

Jack Ma, šéf a zakladatel internetového obchodu Alibaba, a šéf MOV Thomas Bach na Světovém ekonomickém fóru, kde se Alibaba stala dalším hlavním sponzorem olympiád do roku 2028. Zdroj: WEF

Technologický sektor se dostal do role hnacího motoru čínské ekonomiky. Služby v tomto odvětví v prvním čtvrtletí letošního roku rostly o 29 procent rychleji než jiná odvětví a tempo růstu HDP v první půli letošního roku překročilo 6,8 procenta.

Produktová převaha

Čína nad USA získává převahu, od produkce chytrých telefonů přes superpočítače až po raketové technologie.

Vládní úředníci totiž umí být v podpoře nových technologií důslednější než jejich americké protějšky, domnívá se tchajwanský podnikatel Lee a své tvrzení opírá o příklad vývoje autonomních vozů.

Zatímco USA pozastavily jejich testování poté, co letos v březnu došlo k smrtelné nehodě, když se autonomní vůz střetl s chodcem, v Číně k ničemu takovému nedošlo.

V systému jedné politické strany podle něj mohou začínající firmy „zařadit plnou rychlost“ pro podnikání a spolehnout se na podporu svých politiků. „Číně je jednoduše jasné, že vývoj musí pokračovat, protože jenom tak může být v budoucnu zachráněno tisíce životů,“ míní Lee.

Další krok: umělá inteligence

Čína podle Leeho brzy dožene Spojené státy i v oblasti vývoje umělé inteligence. Ve své nedávno publikované knize s názvem AI Superpowers: China, Silicon Valley and the New World Order tvrdí, že USA mají sice několik výhod, včetně těch nejlepších univerzit i lepší schopnosti přitáhnout mezinárodní talenty, ale Čína má silné podnikatele, kapitálové zdroje a bezbřehou státní podporu.

Když v roce 2016 zveřejnil americký prezident Barack Obama vládní program v oblasti výzkumu a vývoje umělé inteligence, setkal se podle Leeho jen s malou odezvou.

Zatímco čínský vládní program s rozpočtem až 150 miliard dolarů ročně, který si klade za cíl využívat do roku 2030 umělou inteligenci v řadě oblastí, od armády až po chytrá města, je realizován prakticky okamžitě.

Letecký snímek Nankingu, osmimilionové čínské metropole, která je centrem technologií. Foto: Bloomberg

Není všechno zlato, co se třpytí

Podpora rozvoje má ale v Číně i svoji odvrácenou stranu. „Kapitáni“ čínského byznysu za zavřenými dveřmi vyjadřují znepokojení právě nad zesílenou angažovaností vlády.

Centrálně plánované snahy například v ocelářském a solárním byznyse vyvolaly podobně ambiciózní expanzi, jejímž výsledkem ale byla nadměrná produkční kapacita, která se nesetkala s poptávkou, což vyústilo v řadu bankrotů firem.

„Riziko spočívá v tom, že peníze tečou do rukou oblíbenců politiků. To pak ti špatní vytlačují ty dobré,“ říká Steven Kaplan, profesor podnikání na Chicagské univerzitě.

Korupční stín nad Nankingem

Nanking, osmimilionová metropole, která byla dokonce dvakrát v dějinách Číny hlavním městem, dnes stojí ve stínu Šanghaje a Pekingu. Prestiž města utrpěla v roce 2015, kdy byl jeho tehdejší starosta odsouzen za to, že přijal na úplatcích dva miliony dolarů.

Současný starosta Nankingu se spolu s šéfem komunistické strany snaží pověst metropole napravit a vládní program Made in China 2025 je výborným prostředníkem. Oba vrcholní představitelé jsou v trvalém „prodejním režimu“.

Slibují příznivou bytovou politiku, slevy na úroky z úvěrů, subvence na kancelářské prostory i jistoty pro investory. „Pokud investujete do nově založených podniků v Nankingu, odměníme vás až pěti miliony jüanů. Pokud se investice nezdaří, můžete získat až šestimilionovou kompenzaci,“ vybízí například předseda strany.

Stejně jako americká města soutěží o to, aby společnost Amazon své druhé globální ústředí umístila právě zde, Nanking láká i další firmy na daňové úlevy a investiční pobídky k vytvoření nových pracovních míst.

Roční příjmy města z daní firem sídlících v jeho technologickém hubu dosáhly loni výše 9,5 miliardy jüanů (1,4 miliardy dolarů), z toho v roce 2018 půjde pětina právě na podnikatelské pobídky.

Podle profesora Kaplana z Chicagské univerzity čínská vláda konečně pochopila, že klíčovým faktorem vedoucím k prosperitě, ekonomickému růstu a udržení konkurenceschopnosti země je nechat lidi podnikat a poté těžit z jejich úspěchů.

„Přesto bude vždy jasné, která polovina partnerství veřejného a soukromého sektoru vládne,“ uzavírá Kaplan.