Mohlo by vás také zajímat
EU sází na jádro včetně SMR. Fantasmagorie nebo geniální tah, a vyplatí se to?
Jan Palaščák 23. dubna 2026Zatímco v 90. letech pocházela až třetina evropské elektřiny z jádra, nyní je to okolo 15 procent. Brusel i proto…
Evropské řešení pro zabavení ruského majetku a peníze pro Ukrajinu: „Vlk se nažere a koza zůstane celá“
Lukáš Kovanda 18. prosince 2025„Vlk se má nažrat a koza zůstat celá“ aneb Evropská komise se chce ruského majetku v Euroclearu zmocnit tak, aby…
Ceny bytů rostou, bitcoin padá a mír pro Ukrajinu aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne
Jan Strouhal 23. listopadu 2025Francie vyrazila proti AI; bitcoin zažívá nejhorší měsíc za pět let; ceny nových bytů stále rostou, vydražil se nejdražší komiks;…
- KOMENTÁŘ
Data Evropské komise: Nejlíp přežívají koronakrizi důchodci
Na seniory ve velké míře doléhal stres z toho, jak nebo jestli vůbec situaci v koronakrizi zvládnou, zněl jeden z argumentů současné vlády pro vyplacení příspěvku 5000 korun. Evropská data ukazují, že tím, na kom se v souvislosti s pandemií finančně podepsala tzv. koronakrize, rozhodně genrace 65+ není, upozorňuje analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Příspěvek 5000 korun, tzv. rouškovné, dostali starobní důchodci a lidé s invalidním důchodem nebo s pozůstalostní penzí. Zdroj: Pixabay
„Zaslouží si to, letos jim životní náklady rostly rychleji než zbytku obyvatel,“ uvedla loni v listopadu na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová poté, co prezident Miloš Zeman podepsal zákon o příspěvku 5000 korun pro důchodce.
Nedávno zveřejněná data Evropské komise však zpochybňují tezi české vlády, že v koronakrizi finančně trpěli a trpí nejvíc důchodci.
VÍCE K TÉMATU:
Přijde další rouškovné aneb kdy bude Česko zemí i pro mladý
Přihoď bábě, přihoď dědkovi. V covidové pomoci dává vláda přednost důchodcům před živnostníky
Konec superhrubé mzdy a „stresovné“ pro důchodce jsou další zaseklou „sekerou“ do rozpočtu
Saldo kladných a záporných odpovědí na otázku ohledně změny osobní finanční situace za posledních 12 měsíců se v březnu 2021 ve srovnání se saldem z března 2020 v EU jako celku zhoršilo nejvíc u lidí ve věku 16-29 let. A nopak nejméně u lidí nad 65 let (v následujícím grafu viz modré sloupce).
Díky tomu se právě u nejstarších respondentů nejvíc zlepšilo hodnocení jejich momentálního hospodaření v oblasti úspor (viz oranžové sloupce).
GRAF: Saldo kladných a záporných odpovědí na otázku ohledně změny osobní finanční situace za posledních 12 měsíců
Zdroj: Evropská komise
Na úspory sahali nejméně
Obdobně vyznívá i graf, který zachycuje vývoj podílu (v rámci dané věkové kategorie) těch respondentů, kteří v posledních 12 měsících snižovali své úspory nebo zvyšovali svou zadluženost.
Nejpříznivější výsledky opět vycházejí pro skupinu 65 let a více (v následujícím grafu červená čára).
GRAF: Vývoj podílu respondentů, kteří za posledních 12 měsících snižovali své úspory nebo zvyšovali svou zadluženost
Data jsou v rámci dané věkové kategorie, v procentech (únor 2020 = 100 %).
Zdroj: Evropská komise
Podle těchto čísel koronakrize finančně nejméně zranila seniory. A to i přesto, že jde o čísla za celou EU – čísla v členění podle věku respondenta za samotné Česko podle všeho zveřejněna nejsou.
Potvrzuje se tak, že pětitisícovka vyplacená před loňskými vánocemi českou vládou do rukou každého penzisty a penzistky byla zcela zbytečným gestem. Dárkem, který jen přispěl – a to cca 15 miliardami korun – k nynějšímu rychlému růstu českého veřejného dluhu…