Mohlo by vás také zajímat
Důchodců jak máku: za 50 let budou tvořit třetinu populace Česka
Libor Akrman 16. března 2023Poslední měsíce vidíme u tématu penzí velmi rozbouřenou debatu o výši valorizací penzí, kterou vládní koalice potřebuje snížit. Problematika je…
Dny volna na odstřel? Miliardy pro stát může Fiala a spol. získat zrušením státních svátků
Lukáš Kovanda 6. března 2023Česká vláda hledá cesty, jak vylepšit tristní stav veřejných financí. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy může zrušením dvou…
Matrix dostává reálnou podobu. Stát bude šmírovat, kdo co prodává přes internetové bazary
Vladimír Brůna 9. prosince 2022Platit daně je normální. Zaklekávat ale ne. Šmírovat, kdo co prodává přes internetové bazary, a pak dát kvůli tomu někomu…
- KOMENTÁŘ
Data Evropské komise: Nejlíp přežívají koronakrizi důchodci
Na seniory ve velké míře doléhal stres z toho, jak nebo jestli vůbec situaci v koronakrizi zvládnou, zněl jeden z argumentů současné vlády pro vyplacení příspěvku 5000 korun. Evropská data ukazují, že tím, na kom se v souvislosti s pandemií finančně podepsala tzv. koronakrize, rozhodně genrace 65+ není, upozorňuje analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Příspěvek 5000 korun, tzv. rouškovné, dostali starobní důchodci a lidé s invalidním důchodem nebo s pozůstalostní penzí. Zdroj: Pixabay
„Zaslouží si to, letos jim životní náklady rostly rychleji než zbytku obyvatel,“ uvedla loni v listopadu na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová poté, co prezident Miloš Zeman podepsal zákon o příspěvku 5000 korun pro důchodce.
Nedávno zveřejněná data Evropské komise však zpochybňují tezi české vlády, že v koronakrizi finančně trpěli a trpí nejvíc důchodci.
VÍCE K TÉMATU:
Přijde další rouškovné aneb kdy bude Česko zemí i pro mladý
Přihoď bábě, přihoď dědkovi. V covidové pomoci dává vláda přednost důchodcům před živnostníky
Konec superhrubé mzdy a „stresovné“ pro důchodce jsou další zaseklou „sekerou“ do rozpočtu
Saldo kladných a záporných odpovědí na otázku ohledně změny osobní finanční situace za posledních 12 měsíců se v březnu 2021 ve srovnání se saldem z března 2020 v EU jako celku zhoršilo nejvíc u lidí ve věku 16-29 let. A nopak nejméně u lidí nad 65 let (v následujícím grafu viz modré sloupce).
Díky tomu se právě u nejstarších respondentů nejvíc zlepšilo hodnocení jejich momentálního hospodaření v oblasti úspor (viz oranžové sloupce).
GRAF: Saldo kladných a záporných odpovědí na otázku ohledně změny osobní finanční situace za posledních 12 měsíců
Zdroj: Evropská komise
Na úspory sahali nejméně
Obdobně vyznívá i graf, který zachycuje vývoj podílu (v rámci dané věkové kategorie) těch respondentů, kteří v posledních 12 měsících snižovali své úspory nebo zvyšovali svou zadluženost.
Nejpříznivější výsledky opět vycházejí pro skupinu 65 let a více (v následujícím grafu červená čára).
GRAF: Vývoj podílu respondentů, kteří za posledních 12 měsících snižovali své úspory nebo zvyšovali svou zadluženost
Data jsou v rámci dané věkové kategorie, v procentech (únor 2020 = 100 %).
Zdroj: Evropská komise
Podle těchto čísel koronakrize finančně nejméně zranila seniory. A to i přesto, že jde o čísla za celou EU – čísla v členění podle věku respondenta za samotné Česko podle všeho zveřejněna nejsou.
Potvrzuje se tak, že pětitisícovka vyplacená před loňskými vánocemi českou vládou do rukou každého penzisty a penzistky byla zcela zbytečným gestem. Dárkem, který jen přispěl – a to cca 15 miliardami korun – k nynějšímu rychlému růstu českého veřejného dluhu…
