Poslední dostupná data o maloobchodních tržbách potvrdila, že navzdory klesající inflaci zatím nedochází k oživení spotřeby tuzemských domácností. To je ostatně hlavní důvod, proč jsme v tomto týdnu revidovali náš výhled na růst HDP v roce 2024 z 2,1 procenta na 1,8 procenta.
Nadále však předpokládáme, že vyšší spotřeba domácností bude hlavním tahounem české ekonomiky v příštím roce. Počítáme nejen s nižší inflací, ale také obnoveným růstem reálných mezd, což bude zásadní impuls pro oživení spotřebitelské poptávky.
V podobném směru by měl působit také celkově lepší spotřebitelský sentiment a postupné rozpouštění tzv. nad-úspor domácností. Od začátku pandemie totiž české domácnosti nadstandardně spoří.
Míra úspor v poměru k hrubým disponibilním příjmům se v posledním roce pohybuje okolo 18 procent, tedy přibližně o 6 procentních bodů (p.b.) nad dlouhodobým průměrem.
GRAF: Vývoj míry úspor
Od roku 2000 do současnosti, v % hrubého disponibilního příjmu.

Zdroj: Ekonomický výzkum ČSOB, ČSÚ
To je primárně dáno větší opatrností domácností ve světle několika negativních šoků v řadě. Pozitivní zprávou je však fakt, že v tuzemské ekonomice díky tomu existuje solidní polštář úspor. A jejich rozpouštění by tak mělo výhledově povzbudit aktuálně extrémně utlumenou spotřebu domácností.
Otazníky ČNB
S tempem rozpouštění nad-úspor je však spojeno několik otazníků, jak ve své nové studii upozorňuje i ČNB.
Za prvé, rozložení úspor napříč příjmovými skupinami je nerovnoměrné. Nad-úspory jsou koncentrované především u vysokopříjmových domácností, které se ale vyznačují nižším sklonem ke spotřebě. Jinak řečeno, oproti domácnostem s nižším příjmy rostou jejich spotřebitelské výdaje s každou dodatečnou korunou příjmu výrazně pomaleji.
Za druhé, vytvářené úspory se – v podmínkách zvýšených úrokových sazeb – ve větší míře umisťují do méně likvidních finančních aktiv (dluhopisy, podílové fondy apod.), jejichž přeměna do spotřebních výdajů může být pozvolnější.
Tyto argumenty jsou z našeho pohledu relevantní, což je také důvod, proč v příštích čtvrtletích nepočítáme se spotřebitelským boomem, ale s postupným oživením poptávky domácností.
I to by však mělo stačit, aby se česká ekonomika po letošním propadu (odhadujeme -0,4 procenta) znovu vrátila k hospodářskému růstu a výkonem konečně překonala předpandemickou úroveň…