Krize okolo Íránu dopadne na Česko hlavně růstem cen pohonných hmot, shodují se odborníci

ANKETA PEAK VOICE

Projeví se  podle vás úder USA a Izraele na Írán nějak výrazněji v české ekonomice?

Kryštof Míšek (Argos Capital)

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bombardování Íránu bude pokračovat až do dosažení stanovených cílů. Těmi je úplný konec tamního režimu. Íránský režim nyní „kope kolem sebe“, omezuje možnosti přepravy v Hormuzském průlivu a hrozí raketovými útoky na Spojené arabské emiráty, Katar a další státy regionu. Za této situace přirozeně roste riziko širšího konfliktu na Blízkém východě, což se odráží v růstu cen „černého zlata“, které je pro tuto oblast klíčovým exportním artiklem.

Ceny ropy se nyní nacházejí v rostoucím trendu, cena středomořské ropy Brent překročila 78 dolarů za barel. Pokud se bude konflikt prodlužovat, má solidně nakročeno i k dlouho nevídaným úrovním okolo 100 dolarů.

Pro českou ekonomiku je geopolitika nejčastěji „vidět“ právě skrze ceny ropy, resp. skrze zdražení pohonných hmot. Při skoku cen ropy Brent ze zhruba 73 dolarů na 100 dolarů za barel lze realisticky očekávat růst ceny benzínu o čtyři až pět a půl koruny na litr, a to během několika dnů až dvou týdnů. Pokud by zároveň oslabila koruna vůči dolaru, dopad by byl ještě silnější.

Pavel Peterka (XTB)

Jednoznačný kanál číslo jedna, kterým eskalace geopolitického napětí v Íránu ovlivní světovou ekonomiku, je ropa. Na trzích už byla nervozita znát v posledních týdnech, takže cena ropy rostla pod tlakem zvýšených rizik zásahu. Přesto lze předpokládat, že cena ropy minimálně krátkodobě poroste.

Růst cen ropy je běžně obratem reflektován v cenách pohonných hmot. Cena benzinu i nafty v České republice tak bude zdražovat. Lze čekat růst průměrných cen benzinu nad 34,5 Kč za litr a u nafty nad 34 korun za litr.

S růstem cen ropy přijde pravděpodobně i růst cen dalších energetických komodit. Vyšší ceny ropy a dalších komodit se propíše i do silnějších inflačních tlaků. Nepřímé dopady v podobě růstu přepravních nákladů se postupně propíší i do růstu cen přepravovaného zboží. Na výraznější růst inflace v ČR by ale došlo jen v případě výrazné eskalace konfliktu.

Lukáš Kovanda (Trinity Bank)

Íránský režim čelí po útoku USA a Izraele a smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chámenejího existenciálnímu ohrožení. A za takové situace, když už nemá tolik, co ztratit, stoupá pravděpodobnost, že se pokusí podniknout extrémní kroky, jichž by se jinak ještě vystříhal. Patří mezi ně položení tisíců námořních min v Hormuzském průlivu, které představuje nejúčinnější formu jeho blokády. Odminování by mohlo trvat týdny až měsíce a vyvolalo by prudký růst cen ropy na světových trzích a razantní nárůst cen pohonných hmot i u českých čerpacích stanic.

Každopádně růst ceny ropy na úroveň nad 90 dolary za barel, který vyhlíží společnost Rystad Energy už pro nejbližší dny, i bez blokády, by výrazněji zdražil pohonné hmoty v Česku, pokud by byl trvalejšího rázu. Lze totiž současně počítat s oslabením koruny, což by znamenalo vzestup korunové ceny barelu ropy Brent z páteční uzavírací hodnoty necelých 1500 korun minimálně do okolí cenové úrovně 2000 Kč. Když se kolem této úrovně ropa naposledy obchodovala, v dubnu 2024, stál benzín v Česku až 40,40 Kč/l a nafta pak až 39,30 Kč/l, plyne z dat společnosti CCS. Pohonné hmoty v Česku tak během několika dní mohou i bez blokády Hormuzského průlivu zdražit z nynější úrovně 33,60 Kč/l za benzín a rovných 33 Kč/l za naftu o nějakých šest až sedm korun na litr. Pokud na blokádu dojde, zamíří rychle výrazněji nad 40 Kč/l, potenciálně, při déle trvající blokádě, až k úrovni 50 Kč/l.