Česko dotuje Agrofert. Holding také vypadl ze seznamu největších plátců daní

Agrofert patří mezi největší příjemce dotací v České republice. V roce 2017 získal na dotacích přes dvě miliardy korun, což bylo nejvíce v jeho historii. Na daních přitom ten rok zaplatil „jen“ 739 milionů korun a nedostal se na seznam dvacítky největší plátců daní, který pravidelně sestavuje Ministerstvo financí.

V témže roce vložil Andrej Babiš Agrofert do dvou svěřenských fondů, aby předešel nařčení ze střetu zájmů. I když firmy formálně nejsou jeho majetkem, je stále beneficientem fondu. Což prakticky znamená, že zisky všech firem ve fondu mu náleží.

V polovině prosince loňského roku se začala o možný střet zájmů zajímat kvůli čerpání dotací firmami Agrofertu také Evropská komise. Bruselský penězotok byl směrem k holdingu zaškrcen a do Česka byli vysláni evropští auditoři.

Zaostřeno na dotační impérium

Ačkoli závěry unijních auditů vyznívají v neprospěch premiéra, Česko dál proplácí dotační projekty holdingu ze státního rozpočtu, aniž by mělo garanci jejich zpětného proplacení ze strany unie. Od prosince 2018 do konce června letošního roku tak šlo ze státního rozpočtu Agrofertu přes 170 milionů korun.

Andrej Babiš byl mnohými opozičními politiky nařčen, že jeho soukromý byznys byl a stále je postaven výhradně na dotacích. Naposledy tak učinil například europoslanec Alexandr Vondra v rozhovoru pro DVTV.  Premiér nikdy nezastíral, že by holding dotace nečerpal, ale kontroval, že skupina patří také mezi největší plátce daně z příjmu, tedy ty společnosti, které nejvíce přispívají do státního rozpočtu. Což, zdá se, není tak úplně pravda.

Na seznamu dvacítky firem, které Ministerstvo financí v loňském roce vyhodnotilo jako ty, které nejvíce plní státní rozpočet, totiž holding vůbec nefiguruje. Pojďme se proto podrobně podívat na to, kdo „krmí“ a kdo naopak „vyjídá“ český státní rozpočet.

Nespravedlivé, ale solidární dotace

Pokud bychom se na to podívali objektivně, jsou dotace vlastně nástrojem nespravedlivým, avšak solidárním. Podobně jako sociální systém. Nedá se totiž říci, že je spravedlivé, aby lidé s vyššími příjmy či majetkem platili více do státního rozpočtu a naopak aby ti sociálně slabší získávali ze stejného rozpočtu sociální dávky. Je to však sociálně solidární a ohleduplné.

Na dotace je však potřeba pohlížet podobně. Dotace totiž mají pomáhat oborům, které nemají tak vysokou přidanou hodnotu jako jiné, avšak jsou pro lidskou společnost nezbytné. Typicky se zde bavíme právě o zemědělství, v němž spočívá kámen úrazu celé řady kauz okolo premiéra Babiše.

Zemědělství je zkrátka obor s nízkou přidanou hodnotou, avšak pro člověka nepostradatelný. Proto do něj právě v rámci solidarity směřují dotace, které jsou brány z prostředků rozpočtu, do kterého platí daně všechny společnosti. Ty velké z oborů s vyšší přidanou hodnotou samozřejmě vydělávají více a ve výsledku také více odvádějí na daních.

Kdo „krmí“ státní rozpočet?

Daň z příjmu právnických osob pochopitelně tvoří významnou část daňových příjmů státního rozpočtu. Ministerstvo financí tak každoročně oceňuje top 20 společností, které platí nejvyšší daně. Má se jednat o jakousi formu ocenění ze strany státu za to, že se tyto společnosti nejvíce podílejí na plnění veřejných rozpočtů a jdou ostatním určitým příkladem.

Za poslední dva roky odvádělo top 20 plátců do rozpočtu zhruba 40 miliard korun ročně. Za rok 2017 se dvacítka největších plátců podílela na celkové dani z příjmů právnických osob ze 14 procent. V následující tabulce jsou seřazeni dle odvedené daně za rok 2018.

TABULKA: Dvacítka společností, které v letech 2018 a 2017 odvedly do státního rozpočtu na dani z příjmů právnických osob nejvíce peněz

Žebříček oceněných společností byl sestaven podle výše plateb provedených na účet daně z příjmů právnických osob v průběhu daného roku do veřejných rozpočtů. Jedná se o kombinaci dat Ministerstva financí a hodnot přímo z výkazů těchto společností. Nikdo totiž neví lépe, kolik přesně daná společnost odvedla na dani, než právě Ministerstvo financí.

Nejvíce na dani odvádí do rozpočtu Škoda Auto, a to dlouhodobě a s velkou rezervou. Za rok 2018 odvedla 2,5násobek toho, co skupina České spořitelny, jež v žebříčku za loňský rok zaujímá druhou pozici. V porovnání s energetickým gigantem ČEZ zaplatila Škoda Auto na daních dokonce trojnásobek.

Předních příček se také dlouhodobě drží tři největší tuzemské banky, a to již zmíněná Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB. Čtverka na trhu, společnost UniCredit Bank, není daleko za nimi.

Celkově je v oficiálním žebříčku Ministerstva financí pět bankovních společností, vedle již zmíněných v něm figuruje i Raiffeisenbank, která v roce 2018 odvedla do státního rozpočtu na dani z příjmu přes miliardu korun.

Podle výkazů odvedla za rok 2018 na dani z příjmů zhruba 836 milionů korun také Moneta Money Bank, ta se však v oficiálním žebříčku Ministerstva financí neobjevuje. Můžeme ji tam zařadit tedy alespoň pomyslně.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Míří ECB k uvolněnější měnové politice? Zřejmě ano, ale rozhodně nespěchá

Otázka po jednání ECB: jak slabé euro souvisí s ekonomickými problémy Číny?

Máme se bát? Podle MMF i ECB bude Česko první na ráně kvůli obchodním válkám

V případě bank pochopitelně není ve smyslu dotací příliš o čem mluvit. Tyto společnosti totiž téměř žádné nedostávají. Česká spořitelna patří v tomto směru k největším příjemcům, a přitom od roku 1999 spotřebovala na dotacích jen zhruba 6,9 milionu korun. To je samozřejmě vzhledem k jejím výnosům a zisku směšně nízká částka.

Stejně u ostatních velkých bank se jedná primárně o různé drobné dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí na podporu zaměstnanosti. Moneta a Raiffeisenbank neobdržely dotace vůbec žádné.

Škoda Auto suverénně vítězí

V případě společnosti Škoda Auto je již situace jiná. Ta totiž dle rozhodnutí CEDR (Centrální registr dotací) od roku 1999 spotřebovala na dotacích přes 666 milionů korun. Šlo zejména o dotace od Ministerstva školství na různé školicí programy či podporu žáků. Řádově stovky milionů korun čerpala Škoda Auto v programovém období 2007 až 2013 také ze strukturálních fondů Evropské unie. Do rozpočtu ale, jak už bylo zmíněno, jen za loňský rok odvedla na dani z příjmu přes devět miliard korun.

Dalším významným plátcem daně z příjmů právnických osob v tuzemsku je samozřejmě skupina ČEZ. Ta v posledních letech odvádí do rozpočtu na této dani přes tři miliardy korun. Na dotacích přitom od roku 1999 spotřebovala jen necelých 59 milionů korun. Největší dotace směrovala na rekonstrukci a modernizaci SCZT Dvůr Králové.

Další energetickou skupinou, která figuruje v žebříčku, je společnost E.ON. U ní stojí za zmínku pouze dotace pro E.ON Distribuce ve výši asi 18,5 milionu korun, kterou skupina čerpala na investice do obnovitelných zdrojů v letech 2011 a 2012.

Největší plátci z rozpočtu „neujídají“

Ani skupina Continental, která figuruje v první desítce firem s nejvyššími daňovými odvody, neobdržela nijak závratně vysoké dotace. Šlo řádově o nižší jednotky milionů korun od ministerstva práce. Ministerstvo průmyslu Continental podpořilo dotací ve výši 39 milionů, které směřovaly do projektů na snížení spotřeby energie a do zařízení na výrobu energie stlačeného vzduchu.

Unipetrol získal dotace pouze jednou. V roce 2001 mu na energetický audit dalo ministerstvo průmyslu 1,7 milionu korun.

V případě Hyundai Motor Manufacturing Czech stojí za zmínku pouze investiční pobídka z ledna 2008, která byla vlastně důvodem postavení závodu v tuzemsku. Mimo to získal závod dotace v hodnotě méně než dva miliony korun. Do rozpočtu přitom loni odvedl 1,4 miliardy na daních.

V případě jedné z nejcennějších českých značek – Plzeňského Prazdroje – není žádná zmínka o podpoře ve formě dotací. Naopak. Pivovar sám dlouhodobě podporuje vybrané veřejně prospěšné organizace a do rozpočtu loni poslal 1,3 miliardy korun.

Žádné dotace nezískala ani softwarová společnost Avast, která patří k nejúspěšnějším českým firmám ve světovém měřítku. Do rozpočtu odvedla na dani z příjmu v roce 2018 přes 1,3 miliardy korun a na seznamu top 20 největších plátců tak skončila na 11. místě.

O dotacích nemůže být samozřejmě řeč ani u společnosti Philip Morris ČR. Z operátorů získal dotace v hodnotě několika milionů korun pouze T-Mobile, a to na podporu rozvoje centra pro tvorbu SW a školicího střediska.

Několik různých dotací v celkové hodnotě něco málo přes milion korun získala od ministerstva práce také Česká pojišťovna. Ve většině případů šly na podporu praxe studentů. Poslední dvě společnosti v žebříčku – Česká telekomunikační infrastruktura a NET4GAS – ve svých výkazech žádné dotace nezmiňují.

Proti premiérovi Babišovi a jeho střetu zájmů proběhlo v Praze i v regionech několik demonstrací. Té poslední na pražské Letné se účastnilo přes čtvrt milionu lidí. Foto: Shutterstock

Nenasytný Agrofert

Žádná z výše zmíněných společností se tedy přijatými dotacemi ani zdaleka nepřiblížila holdingu Agrofert. Ten totiž jen v roce 2017 získal na dotacích přes dvě miliardy korun, což bylo nejvíce v jeho historii. Na daních přitom ten rok zaplatil „jen“ 739 milionů korun a na seznam top největších daňových plátců se nedostal.

Pokud bychom se tedy dívali jen na tato data, je zřejmé, že oproti Agrofertu jsou na tom top plátci daní podstatně hůře. To se samozřejmě nezdá příliš spravedlivé. Jak jsme ale výše zmínili, dotace nejsou vlastně nikdy spravedlivé.

Agrofert je zkrátka skupina působící v těžce dotovaném sektoru a ostatní společnosti, které podnikají v oborech s vyšší přidanou hodnotou, jako například automotive nebo finančnictví, jej vlastně dotují.

Rozhodně to ale neznamená, že by premiér Andrej Babiš měl zneužívat svého postavení nebo že není ve střetu zájmů. Střet zájmů je totiž jedním z nejhorších prohřešků v politice a ekonomice vůbec. A pokud se v takovém střetu zájmů nachází čelný představitel vlády, může to skončit opravdu špatně.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 

Ztrácí Saúdové ropnou nadvládu? Kdo je vítěz a kdo poražený nové dohody OPEC

Milan Jeřábek (Staropramen): Tradiční obor jako pivovarnictví se nesmí bránit technologiím

Z čela MMF do čela ECB. Co čekat od Lagardeové, která nahradí Draghiho?