Producentské státy kartelu OPEC na svém vídeňském summitu oficiálně potvrdily prodloužení dohody o omezení těžby o dalších devět měsíců.
Šlo vlastně o formální razítko na politickou dohodu mezi ruským prezidentem Putinem a saúdským princem bin Salmánem. Státníci totiž oznámili pokračující těžební škrty v rozsahu 1,2 milionu barelů denně jako hotovou věc již na víkendovém summitu G20 v Japonsku.
Ropný trh s tímto scénářem fakticky počítal, proto ani cenová reakce nebyla nikterak dramatická.
GRAF: Vývoj ceny ropy Brent
Za posledních šest měsíců, v USD za barel ropy
Zdroj: tradingeconomics.com
Jestli je však na aktuální dohodě něco fascinujícího, pak je to pozadí jejího zrodu a následná komunikace.
Rusko sílí
V obou případech se totiž potvrzuje, jak významně sílí pozice Ruska, které má v tandemu se Saúdskou Arábií klíčové slovo ohledně dalších kroků kartelu.
K reálnému rozhodování o produkčních limitech tak již dochází nejen mimo oficiální strukturu OPEC, ale dokonce pod taktovkou nečlenského státu. To je historicky zcela bezprecedentní situace.
Z pohledu Ruska navíc platí, že cena za takto dominantní pozici rozhodně není přemrštěná – zatímco Saúdové redukují vlastní produkci o téměř jeden milion barelů denně, příspěvek Ruska je necelých 300 tisíc barelů denně.
Američané jsou spokojeni
Spokojenost nad dohodou zajisté vládne také v Texasu, centru těžby břidlicové ropy ve Spojených státech. Prodloužení produkčních škrtů by totiž mělo zajistit stabilitu cen, a to minimálně ve zbytku tohoto roku.
V případě naplnění poptávkových rizik, tedy znatelného zpomalení světové ekonomiky, to pak bude zřejmě znovu OPEC, který se zhostí role „producenta poslední instance“ a odbourá případný převis ropy na trzích.
VÍCE K TÉMATU:
Proč ropa jako komodita může „cestovat časem“ jen jedním směrem?
Chystáte se na dovolenou? Dobrá zpráva pro řidiče je, že léto bude docela levné
Stane se Hongkong slabinou Pekingu v obchodním boji s USA?
Těžké dilema Saúdů
Právě neutuchající aktivita amerických producentů břidlicové ropy je však ten hlavní důvod, proč není současný modus operandi kartelu dlouhodobě udržitelný.
OPEC, respektive jeho lídr Saúdská Arábie historicky osciluje mezi dvěma operačními cíli – ochranou tržního podílu (na úkor cenového vývoje) a stabilizací cen (na úkor tržního podílu).
Protežování druhého cíle má nyní za následek prudký pokles tržního podílu kartelu, který je nejnižší od počátku devadesátých let.
GRAF: Vývoj tržního podílu OPEC
Bez dostatečného podílu na ropném trhu lze však jen stěží plnit vůdčí úlohu a usměrňovat cenový vývoj. A toho se Saúdové rozhodně nebudou chtít vzdát…