Stane se Hongkong slabinou Pekingu v obchodním boji s USA?

Hongkong má z ekonomického hlediska jedinečné postavení. Je to most i brána zároveň. Brána pro firmy z kontinentální Číny, které touží po mezinárodním kapitálu. Zároveň brána pro zahraniční firmy, které by rády obchodovaly právě s pevninskou Čínou.

Hongkong tedy vlastně přemosťuje propast, která mezi světem a pevninskou zemí středu, ekonomicky v mnoha ohledech stále poměrně uzavřenou, vždy zela. A která je od propuknutí obchodní války s USA nyní ještě propastnější. Podle mnohých nejde „jen“ o válku obchodní, ale dokonce o technologickou studenou válku.

To jedinečný význam Hongkongu ještě umocňuje. A zvyšuje také tlak, jemuž jako brána i most zároveň musí čelit.

Vedení města pod tlakem

Své politiky si lid Hongkongu nikdy nevolil. Ani když mu vládli Britové, ani nyní. V roce 2017 místní 1200členná komise, nakloněná Pekingu, zvolila do čela „zvláštní administrativní oblasti“ Carrie Lamovou.

Pod ní se při nynějších masových, až milionových protestech řádně houpe křeslo. To kvůli navrhované legislativě, která má umožnit vydávání osob podezřelých z trestného činu do pevninské Číny.

A protesty postupně nabývají věru historických proporcí. Podle organizátorů se jich v neděli účastnily takřka dva miliony lidí. To je více než čtvrtina celkového počtu obyvatel Hongkongu, který činí zhruba 7,5 milionu lidí.

Protestující neuklidnilo ani sobotní rozhodnutí Lamové, kterým pozastavila proces přijetí kontroverzní legislativy. Správkyně legislativu hájí s tím, že jinak se Hongkong stane útočištěm zločinců.

VIDEO: Protesty v Hongkongu

Zdroj: YouTube.com

Do rukou komunistické strany? Nikdy!

Obyvatelé se ale obávají mnohem spíše toho, že na pevninskou Čínu budou vydáváni i podezřelí v nejednoznačných případech, načež budou podrobeni nevyzpytatelnému pevninskému soudnictví, které má v rukou komunistická strana.

Pro mnohé obyvatele Hongkongu, uvyklé britskému institucionálnímu řádu ještě z doby koloniální, je představa komunistického soudnictví zcela nestravitelná. Žene je do ulic. Žádají Lamovou, aby spornou legislativu zcela stáhla. A navrch aby odstoupila.

Pozastavení procesu přijímání dané legislativy protestující neuklidnilo, naopak jich do ulic vyhnalo ještě více než předtím během týdne.

Za zájmy byznysu

Částečně však uklidnilo finanční trhy. Hlavní hongkongský burzovní ukazatel, Hang Seng, dnes koriguje předchozí tři ztrátové obchodní dny.

Současné protesty jsou z hlediska právě i finanční a byznysové komunity v Hongkongu zásadnější než pouliční bouře pod hlavičkou hnutí Occupy Central with Love and Peace z roku 2014. Právě to je klíčová odlišnost od nynějších a oněch pět let starých protestů.

Zájmy byznysu se při nynějších protestech spojují se zájmy občanských nebo náboženských hongkongských komunit.

Nadnárodní finanční skupiny jako HSBC nebo Standard Chartered, a stejně tak poradenské firmy takzvané „Velké čtyřky“ (EY, PwC, Deloitte, KPMG), dokonce minulý týden svým zaměstnancům umožnily režim flexibilní pracovní doby, aby se mohli k protestům připojit.

Napjaté obchodní vztahy

Při zmíněných bouřích roku 2014 ještě byznysové kruhy od protestů spíše odrazovaly, jelikož se obávaly jejich potenciálního neblahého dopadu na ekonomiku Hongkongu.

Nyní si ale tyto kruhy již zjevně uvědomují, že je pro ně potenciálně více ztrátové přijetí sporné legislativy, takže se mu snaží zabránit po boku občanské společnosti.

Proto se do nynějších protestů zapojuje právě i byznys. V roce 2014 ještě vztahy s Čínou a Spojenými státy – a obecněji se Západem – nebyly zdaleka tak napjaté jako dnes.

Dnes jde o mnohem víc. I někteří členové hongkongské výkonné rady, tedy jakési tamní „vlády“, připouštějí, že reakci byznysu podcenili.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Singer a spol.: Ekonomické krize se nyní obávat nemusíme, rozhodující bude Čína

Stane se Apple terčem obchodní války mezi USA a Čínou?

Bude dohoda mezi USA a Čínou uklidněním pro trhy? Index geopolitických rizik naznačuje, že ano

Zlatá čínská „slepice“

Hongkong dnes představuje necelé tři procenta čínské ekonomiky. Přitom v roce 1997, kdy jej Britové Číně vraceli, činil jeho hrubý domácí produkt (HDP) hned šestnáct procent toho čínského.

I tak však Hongkong zůstává pro pevninskou Čínu „slepicí, co snáší zlatá vejce“. Od roku 2012 si čínské firmy přišly na hongkongskou burzu pro kapitál v souhrnné výši 156 miliard dolarů. Na pevnině přitom v rámci primárních úpisů za stejnou dobu získaly kapitál jen ve výši 143 miliard.

Mezinárodní investoři mnohdy radši dělají byznys s Číňany právě v Hongkongu než na pevnině, protože oceňují jeho nezávislý právní řád, nezatěžující administrativu ani občanské svobody.

Cokoli, co tento pohled mezinárodních investorů nahlodává, včetně pozastavené sporné legislativy, ohrožuje pozici Hongkongu jakožto globálního finančního uzlu.

Za podpory USA

Navíc se na stranu protestujících svým způsobem staví i Spojené státy. Varovaly, že schválení zmíněné legislativy by mohlo ohrozit zvláštní obchodní status, který Hongkongu stále přisuzují.

Díky němu pro Hongkong neplatí cla, která Washington v rámci obchodní války uvaluje na kontinentální Čínu. Hongkong má díky svému zvláštnímu postavení také přístup k citlivým americkým technologiím, jež Pekingu zůstávají odepřeny.

Pokud opravdu mezi Spojenými státy a Čínou už zuří technologická studená válka, Hongkong je momentálně jejím hlavním bojištěm. Přijde-li o svůj zvláštní status, o postavení brány a mostu zároveň, přijde do značné míry i o ekonomickou moc, kterou díky němu disponuje. Kapitál se může přestěhovat třeba do Singapuru.

Slabina Pekingu?

Současně platí, že nynější milionové protesty v hongkongských ulicích oslabují Peking. Alespoň tedy reputačně.

Hongkongští protestující, často mladí lidé, dávají jasně najevo, že pevninskému soudnictví ani tamnímu právnímu pořádku nedůvěřují. Tím podrývají autoritu Pekingu. Planou.

A čím déle budou zapálení protestující v ulicích, tím spíše jiskra přeskočí i na pevninu. Není potřeba dodávat, komu by to v době technologické studené války pomohlo a komu naopak uškodilo.