Více máku než dříve. Čeští zemědělci hledají cesty, jak přežít nadprodukci i vliv predátorského Ruska

Výhled na letošní sklizeň napovídá tomu, že úroda tržních plodin bude už třetí rok po sobě kvalitní a bohatá. I když to může znít jakkoli absurdně, bohužel to není až tak dobrá zpráva, jak by se mohlo zdát.

Pokud totiž bude to samé platit i v jiných zemích a na dalších světadílech, pro české  zemědělce to není dobrá zpráva. Úspěšný rok totiž nevyhlížíme jen u nás, ale minimálně v celé Evropě.

Obilí, řepky a dalších tržních plodin tak bude více než dostatek, což pro zemědělce znamená jediné: Nemohou počítat, že se burzovní ceny komodit otočí v jejich prospěch. To prohloubí potíže, které zemědělce sužují poslední roky a můžou je dostat do existenčních problémů.

Na vině jsou i další dlouhodobé vlivy v podobě zdražování nákladů, likvidace živočišné výroby v Česku, dumpingového chování Ruska na zahraničních trzích a další.

Světová nadprodukce třetí rok po sobě

Letošní zemědělská sezóna začala nečekaně brzkým nástupem jara, které uspíšilo zemědělské práce v některých lokalitách až o měsíc. Po dubnových mrazech, ne které doplatili hlavně vinaři a ovocnáři, a malém úhrnu srážek to vypadalo, že nás letos čeká extrémní rok, který může z pohledu počasí negativně dopadnout i na pěstitele tržních plodin.

To se ovšem nenaplnilo a letos tak vyhlížíme další úrodnou sezónu. Už třetí po sobě. Ta ale nečeká jen na Čechy. Zemědělcům se v posledních letech dařilo prakticky všude ve světě, což se odrazilo v celosvětové nadprodukci. Bohužel k ní směřujeme i v letošním roce.

Zemědělci by tak neměli počítat s tím, že se burzovní ceny potravinářské pšenice, krmného ječmene, řepky a dalších tržních plodin závratně změní v jejich prospěch. Naopak je pravděpodobná stagnace cen, které se poslední dva roky drží na velice nízké úrovni. Za nízké ceny nemůže jen nadprodukce.

Predátorské Rusko

Na vině současného stavu je také predátorské chování Ruska na světovém trhu. Situace je samozřejmě komplikovanější a dopad na nepříznivý vývoj cen nemá jen nadbytečná úroda, ale i pokles živočišné výroby v Česku a také malý zájem o naše komodity na zahraničních trzích.

Konkrétně v afrických a dalších zemích, kde jsou na dovozu závislí. Svou vinu na tom nese i stále trvající konflikt v Evropě. Ukrajině se daří vyvážet obilí nejen do Evropy, ale i jinam, ale stejně tak koná i Rusko. Kvůli sankcím se nedostane na některé trhy, kde působilo dříve, ale bohužel se mu daří sankce obcházet.

Zřejmě skrze Turecko a další země se ruské obilí dostává do světa. Ruský režim navíc nasazuje praktiky z dob Sovětského svazu a ve snaze si najít nové spojence své komodity dodává za antidumpingové ceny a v některých případech údajně zcela zdarma v rámci „hospodářské pomoci“.

Dalším důvodem nedostatečného odbytu je dramatický pokles živočišné výroby. Ze soběstačnosti jsme se dostali na třetinu chovu prasat a neustále klesá i skot a drůbež.

V minulosti nebyl problém přebytky prodat na tuzemském trhu za účelem zkrmení, ale dnes nabídka převyšuje poptávku. Navíc se nůžky ještě více rozevírají, protože ti, kdo končí s živočišnou výrobou, často přecházejí právě k rostlinné výrobě.

Náklady rostou, příjmy zemědělců ne

Třetím zásadní vlivem je dlouhodobý růst nákladů během posledních let. Zemědělcům zdražila hnojiva, pracovní síla a prakticky veškeré vstupy potřebné k provozu farmy. Dopadla na ně také inflace, která se poslední dva roky držela nad desetiprocentní hranicí.

Jenže na rozdíl od jiných odvětví, kde docházelo k přehodnocení ceny výroby a služeb vzhledem k ekonomické situaci, zemědělci se ničeho podobného nedočkali.

Výjimkou byl jen rok 2022, který byl ovlivněný energetickou krizí a ruským vpádem na Ukrajinu. Burzovní ceny se drží na úrovni roku 2020 a zemědělci tak dostávají, i přes zvýšení nákladů a všeobecné zdražování, zaplaceno stejně jako před čtyřmi lety.

A to bez ohledu na to, že ceny potravin v supermarketech rostly mnohdy ještě rychleji než samotná inflace. Na pomoc od státu se nedá spoléhat. Farmáři si musí zasmluvnit ceny a šetřit náklady.

Jak z této situace ven?

Bohužel se zemědělci nemohou spoléhat na stát ani Evropskou unii. Politickým řešením by totiž bylo dojednání přístupu na nové trhy, což by usnadnilo prodej vyšších výnosů.  Bohužel vzhledem ke složité světové geopolitické situaci je tato varianta extrémně komplikovaná a velmi nepravděpodobná.

V tuto chvíli proto musí jednat hlavně samotní zemědělci. Nesmí čekat na zásah shůry v podobě pomoci od státu nebo nepředvídatelné události, která by měla dopad na světové trhy s komoditami a na jejich cenu.

Tím řešením je nalezení a zasmluvnění odběratelů jejich plodin za předem domluvenou, a hlavně pro zemědělce rozumnou cenu. Na nárůst burzovních cen v letošním roce totiž rozhodně nelze sázet.

Precizní zemědělství

Dalším pomocníkem může být využívání prvků precizního zemědělství. Telematika na stroje a polní navigace, řízení pohonných hmot a skladových zásob, docházkový systém, napojení na státní registry a spoustu dalšího. To vše šetří čas i náklady, a právě jejich úspora je pro zemědělce cestou, jak si finančně přilepšit.

K tomu pomohou i variabilní aplikace. Konkrétně v případě hrozící nadprodukce není cestou zvyšování výnosů, ale naopak úspora nákladů. Tedy strategie cílených aplikací a podpora vybraných ploch.

Například pomocí variabilního systému Agdata VARI se klientům daří uspořit až 25 procent nákladů na hnojiva. Což jsou podle velikosti farmy statisíce až miliony korun ročně.

Sázka na jiné plodiny

Poslední možností, jak bojovat s přesyceným trhem, je diverzifikace pěstovaných plodin a vsazení na víc karet v podobě dalších plodin současně. Typicky jde o mák, zeleninu nebo technické plodiny typu technického konopí, brambor a dalších.

Taková změna ovšem není vůbec jednoduchá a nese s sebou často dodatečné náklady a procesní změny v rámci podniku. Navíc je potřeba se k ní odhodlat ještě před začátkem sezóny a v současnosti je spíše bodem k zamyšlení pro příští rok.

Mimochodem z našich dat víme, že se v letošním roce pěstuje v Česku více máku a dalších plodin, než tomu bylo v minulosti. Může za to právě nadprodukce tržních plodin posledních dvou let, když části zemědělců došla trpělivost a rozhodli se situaci řešit právě změnou plodin.

Uvidíme tedy, jak se čeští zemědělci se současnou nelehkou situací popasují. Příležitosti i možností se nabízí, stejně jako nejrůznější rizika…