Česko se po roce mrazů otřepalo, avšak ovoce kvůli tomu nezlevní. Lidé přišli na chuť samosběrům

Tuzemská úroda by měla dosáhnout zhruba 132 tisíc tun, což je téměř trojnásobek loňských čísel. Ovšem žádný zázrak, jde zhruba o průměr, který by za normálních okolností nikoho nezajímal.

Plochy sadů se za posledních deset let smrskly o 40 procent. Pěstitelé to vzdávají, protože náklady rostou a výkupní ceny stagnují. Rentabilita se rozplývá v mlze dotací, dovozních tlaků a obchodních řetězců. Soběstačnost České republiky v čerstvém ovoci se pohybuje mezi 30 a 40 procenty.

Většinu ovoce proto dovážíme a jeho cenu určují velcí hráči na evropském trhu, nikoli sklizeň českých sadů. Do regálů tak míří jablka z Polska, broskve, meruňky, jahody, třešně a višně ze Španělska, švestky z Moldavska a hrušky z Nizozemska.

Jádrem letošní sklizně budou opět jablka. Odhadovaných 107 tisíc tun sice působí optimisticky oproti loňsku, kdy se urodilo jen 36 tisíc, ale opět jde pouze o návrat k dlouhodobému průměru.

Nadstandardní výsledky hlásí meruňky, téměř 2 tisíce tun, což je o 75 procent více než je pětiletý průměr. I tak tato úroda pokryje jen asi pětinu domácí spotřeby. Mírně lepší čísla vykazují i broskve, hrušky, višně a švestky. Pro spotřebitele to však neznamená levnější nákup. Nabídka českého ovoce je příliš malá na to, aby mohla hnout tržní cenou.

Fenomén samosběrů

Naději na kvalitní a dostupné ovoce ale nabízí samosběry. A ty v posledních letech zažívají tichý, ale vytrvalý comeback. Nabízejí nejen levnější ovoce, ale i zážitek, jaký supermarket nenabídne.

Borůvky v sadech pořídíte za zhruba 150 korun za kilo, zatímco v obchodě cena dosahuje i 350 korun. Maliny stojí v samosběru přibližně 150 korun, zatímco v regálech se běžně pohybují v řádu stovek korun.

Meruňky jsou na místě sklizně dostupné za 30 až 70 korun, v prodejnách často za cenu kolem sta korun. Třešně vyjdou při samosběru na 50 až 100 korun, což je výrazně méně než maloobchodní cena přesahující 150 korun. Cenový rozdíl je markantní a kvalita nesrovnatelná. Spotřebitel tak nejen ušetří, ale dostane i čerstvější produkt.

Pro pěstitele je samosběr logickým krokem. Odpadají jim náklady na sklizeň, balení a logistiku, navíc se obejdou bez zprostředkovatelů, což zvyšuje jejich marži. Zákazník si může vybrat, co mu chutná, a sám se rozhodnout, kolik si odnese. Obě strany profitují.

Sezóna samosběrů začíná obvykle v polovině června a trvá až do září. Začínají jahody, následují maliny, borůvky, třešně, ostružiny, později jablka, hrušky a švestky. Přesný kalendář závisí na počasí a lokalitě. Informace o sběru zveřejňují ovocné sady na svých webových stránkách nebo sociálních sítích. V mnoha případech je nutná předchozí rezervace.

Kdo letos vyrazí do sadu, nejen ušetří, ale i podpoří českého pěstitele. Odejde s voňavým košem ovoce, zážitkem, který regál nenabídne, a vědomím, že jeho peníze zůstaly v tuzemské ekonomice…