Proč místo digitalizace a moderních postupů v zemědělství přispěje stát nakonec na traktory?

Nečekané rozhodnutí ministerstva zemědělství na poslední chvíli přineslo potíže českým farmářům. Ti přitom v průběhu posledního roku investovali velké množství financí, času a dalších zdrojů k nákupu techniky a technologií tak, aby zvládli přechod k preciznímu zemědělství.

I když se to může zdát jako marginální problém týkající se „několika zemědělců“, opak je pravda. Úspornější nakládání s hnojivy se totiž významně promítá také do cen potravin. Navíc podle evropských i celosvětových studií pozitivně ovlivňuje životní prostředí a úzce souvisí i s lidským zdravím.

Nevhodné načasování

V posledních minimálně dvou letech jsme byli všichni ubezpečováni, že podpora digitalizace a moderních přístupů v zemědělství je prioritou. A cestou, po které se český stát chce vydat.

I proto nechápu, a rozhodně v tom nejsem sám, proč ministerstvo rozhodlo o zastavení tohoto programu, který podpořila a schválila Evropská komise. A ještě nedávno ho podporovalo rovněž samotné ministerstvo…

Stejně tak nerozumím odůvodnění tohoto rozhodnutí. A hlavně ani načasování, které přišlo v době, kdy bylo vše připraveno ke spuštění programu a finalizovalo se paragrafové nařízení vlády.

Tím spíš, když ministerstvo s předstihem komunikovalo, že dotace se po prvním roce vyhodnotí a může dojít k jejím úpravám tak, aby co nejvíce reflektovala přístup k životnímu prostředí i ekonomiku zemědělského podniku.

Opravdu se variabilní hnojení používá?

To vše se stalo v situaci, kdy čeští zemědělci vnímají přínos ve využití moderních technologií v podobě větší efektivity i lepší hospodárnosti. Jako právě v případě variabilního hnojení, které přináší úspory za hnojiva v řádech desítek i stovek tisíc při zvýšení nebo minimálně udržení stejného dlouhodobého výnosu.

Mezi argumenty k pozastavení programu se objevil názor, že většina českých zemědělců variabilní hnojení již používá dlouhodobě. S tímto tvrzením zásadně nesouhlasím a mohu se při tom opřít o zkušenosti s provozováním největší služby digitalizující české zemědělství.

Podle našich dat a zkušeností víme, že dnes pouze přibližně pět procent podniků používá komplexně technologie umožňující variabilní aplikaci hnojiv. A šetří tak nejen náklady na hnojiva, ale i životní prostředí, jehož ochranu si ministerstvo rovněž předsevzalo.

Zároveň je nutné si uvědomit, že precizní variabilní aplikace není jen sběr dat. Především se týká jejich vyhodnocení a vytváření vhodných aplikačních map. Důležitá je pak i správná aplikace na poli, která již úzce souvisí s moderní technikou, a především s jejím ovládáním.

VÍCE K TÉMATU:

Constantin Norbert Kinský: Zaměřujeme se na kombinaci správy živé přírody se správou kultury a společenského života

Kuřata, máslo, vejce, mouka aneb když si díky inflaci obchody „mastí kapsu“

I zemědělci mají své trable s „čipy“. Letošní výnosy v Evropě ovlivní hnojivová krize

V blahodárném stínu solárů. Nový trend agrovoltaiky se prosazuje nejen v Německu

Na techniku a navigaci

Podle nečekané tiskové zprávy ministerstva zemědělství z úterý 31. ledna budou prostředky z programu využity na nákup zemědělských strojů a navigací. Ministerstvo argumentuje tím, že chce zemědělcům umožnit nákup moderní techniky a zvýšit zájem o zemědělství. Nicméně tyto technologie a technika byly podporovány již v končícím Programu rozvoje venkova, tudíž se nejedná o změnu.

Zemědělci budou moci dále modernizovat techniku, ale nedostanou prostředky, aby ji mohli využívat tak, jak uvažovaná dotace zamýšlela, byť byla ze strany ministerstva zemědělství dlouhodobě a kvalitně připravována.

Na 95 procentech orné půdy v Česku tedy budou jezdit moderní stroje, které se ale k přírodě budou většinově chovat stejně jako před pěti lety. Zemědělci totiž nebudou mít finanční ani lidské zdroje na přípravu a vyhodnocení dat. Variabilní aplikace tak mnohdy v plné míře nevyužijí. A budou se přirozeně více věnovat dotované zemědělské technice jako doposud.

Nové traktory, navigace ani RTK signály totiž samy o sobě přírodě nijak neulehčí. Pouze propojením skvělé techniky a moderních systémů pracujících s velkým množstvím různorodých dat dojde k cíleným aplikacím.

Zároveň nám umožní dívat se na pole z pohledu dlouhodobého výnosového potenciálu a tím se zaměřit na vysoce produktivní místa a volit vhodná opatření pro ta s nižším potenciálem.

Digitalizace prioritou jen naoko?

Podporu robotiky vnímám pozitivně, nicméně v tuto chvíli má reálně praktické využití jen na zlomku zemědělské půdy, a především ve sklenících či vnitřních prostorech.

Podle mého názoru tak stát ukazuje, že i přes mnohé deklarace není digitalizace jeho prioritou. Zároveň opouští úsilí zemědělců v době, kdy digitalizaci věnovali ohromné množství času i peněz a byli odhodlaní přinést změnu k lepšímu nejen pro sebe, ale i pro krajinu.

Variabilnímu hnojení se Agdata věnují už více než pět let a můžeme říct, že poslední rok byl z pohledu zájmu o něj zdaleka nejintenzivnější. Z praxe ovšem víme, že přechod na precizní zemědělství je pro české farmáře nutností. Dobrá zpráva proto je, že si to uvědomují i samotní zemědělci. Tolik potřebné digitalizace se proto dočkáme, jen ale proběhne složitější cestou a za výrazně delší dobu.

A dle posledních zpráv bohužel v roce 2023 bez motivační podpory státu. Můžeme tedy jen doufat, že diskuse na ministerstvu bude v této oblasti pokračovat. A že budeme mít další příležitost vysvětlovat přínosy na základě argumentů, a nikoli domněnek.