I zemědělci mají své trable s „čipy“. Letošní výnosy v Evropě ovlivní hnojivová krize

Výrobce ve všech průmyslových odvětvích loni zasáhl nedostatek polovodičových čipů, což přidělalo vrásky nejednomu manažerovi ve firmách vyrábějících spotřební elektroniku i automobily. Tyto vrásky navíc ještě prohloubil nárůst cen energií. Jen málo se ale napsalo o tom, že trable se svými „čipy“ mají i zemědělci a farmáři.

Zemědělce napříč Evropou, včetně Česka, teď totiž trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba až na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf).

GRAF: Vývoj ceny klíčového hnojiva
Od roku 1992 do roku 2021, v USD/tunu hnojiva

Zdroj: Bloomberg

Dopad energetické krize

K výrobě hnojiv je totiž třeba plyn, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí.

Místo hnojiv se totiž loni z plynu, co byl k dispozici, ve velkém vyráběla elektřina. A to proto, že jí kvůli nepřízni počasí – v Německu málo foukalo, v Norsku málo pršelo – nevyrobily dost zelené zdroje typu větrníků či hydroelektráren. A kvůli překotnému odstavování ani elektrárny uhelné a jaderné.

Například evropští pěstitelé kukuřice či pšenice proto letos čelí vůbec poprvé „hnojivové krizi“. Hnojiva vyživující ozimé plodiny vycházející z vegetativního stadia jsou totiž výrazně dražší než kdykoli v minulosti, což sníží hektarový výnos už letošní jarní sklizně.

Výnosy budou nižší

Dražší hnojiva znamenají, že jich zemědělci použijí citelně méně. Kvůli slabší výživě plodin tak bude výnos sklizně nižší. A to zvláště přidá-li se v nejbližších týdnech a měsících nepříznivé počasí, například jarní sucha.

Pokud bude třeba v dubnu a květnu panovat nadprůměrně suché počasí, bude nepříznivý dopad na úrodu ještě znatelnější, neboť dusíkatá hnojiva pomáhají plodinám též přežít právě suché dny.

Evropská hnojivová krize tak letos přispěje prostřednictvím slabší úrody obilovin či kukuřice a dalších plodin k citelnému zdražení potravin, a to i v Česku.

Dražší potraviny příspěvkem k inflaci

Jak velké zdražení bude? V období od roku 2000 rostly zatím ceny potravin v Česku nejvýrazněji v roce 2008, o 8,1 procenta. Při tehdejší celkové inflaci 6,3 procenta.

GRAF: Vývoj potravinové inflace v Česku
Od roku 2000 do konce roku 2021, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Letošní celková inflace dle předevčírem zveřejněné prognózy ministerstva financí dosáhne celoročně průměrné úrovně 8,5 procenta. Potraviny přitom budou muset „dohánět“ to, že loni prakticky nezdražily, zatímco ve zbytku ekonomiky ceny často velmi výrazně rostly.

Stoupají třeba i ceny potravinářských obalů, například lahví nebo kartonů. Což je rovněž důsledek zdražujících energií a mezinárodní výrobní a logistické krize kvůli pandemii.

VÍCE K TÉMATU:

Ve světě letí ceny potravin vzhůru, v Česku zatím nijak dramaticky

Pohled na inflační vlnu z obou břehů Atlantiku: Američané ji snášejí hůře

Jak dlouho ještě poroste cenová hladina? Predikce jsou nejisté

Hnojivová krize

Navíc se projeví právě hnojivová krize. Dražší hnojiva zvedají ceny obilovin, tedy i mouky a nakonec třeba rohlíku. Pekárenské výrobky poměrně citelně zdražovaly už v prosinci a letos bude růst cen pokračovat. Pečivo tak může letos zdražit až o 15 procent, někteří pekaři varují až před třetinovým růstem cen.

V podobném rozsahu, až o 15 procent, zdražují či ještě podraží mléčné výrobky, jako je máslo. Řada výrobců mění své ceny až nyní v lednu.

Drahá hnojiva totiž prodražují krmivo pro zemědělský dobytek. Méně krmiva či jeho horší kvalita a výživnost, způsobené také právě slabším hnojením, přispívají k nižšímu obsahu tuku v mléce. Cena takového tuku pak tedy nutně roste, pročež zdražují právě výrobky typu másla.

Podtrženo, sečteno, nelze vyloučit, že potraviny, i ty základní jako pečivo či mléko, letos podraží nejvýrazněji v tomto miléniu, tedy za celou dobu od roku 2000. Jejich zdražení může činit celoročně v souhrnu až deset procent.