Mohlo by vás také zajímat
Čeká se na květnovou prognózu ČNB. Proč trhy zajímá, jak se postaví k tzv. neutrální sazbě?
Jan Bureš 22. dubna 2024Zdá se, že většina členů bankovní rady ČNB je přesvědčena, že finální destinace pro úrokové sazby v Česku má být…
Jak vysoká inflace vyšachovala Fed ze hry o nižší sazby
Jan Čermák 11. dubna 2024Poslední vývoj americké inflace překvapil trhy a zřejmě i americkou centrální banku Fed. Pohyb vzhůru znamená, že se oddaluje termín…
Arabské petrodolary míří do Afriky. Země Perského zálivu masivně investují do těžby kovů
František Novák, Libor Akrman 8. dubna 2024Arabští šejkové, jejichž ohromné bohatství pochází z těžby a prodeje ropy, se stále více orientují na investice do dalších sektorů…
- KOMENTÁŘ
ČNB už musí hlídat i pumpy. Dražší ropa a tedy i ceny pohonných hmot jsou proinflačním rizikem
Od minulého roku jsme si zvykli, že nás na energetickém trhu zajímá především vývoj cen plynu, potažmo na něj navázané elektřiny. Větší pozornost tak v posledních měsících poutá vývoj na globálním ropném trhu.
Ceny pohonných hmot v Polsku patří již několik týdnů k nejnižším v Evropské unii. (Ilustrační foto) Zdroj: Orlen Benzina
Ještě donedávna hrály na energetickém trhu hlavní roli ceny plynu, případně navázané ceny elektřiny. A nedalo se tomu příliš divit – Evropa prožila plynový šok, který se prostřednictvím vyšší inflace propsal do celé ekonomiky.
Na startu topné sezony je však situace na trhu s plynem relativně klidná – ať již díky extrémně teplému počasí nebo téměř kompletně naplněným plynovým zásobníkům, což tlumí obavy z opakování loňského scénáře.
Pozornost se tak v posledních měsících přenesla na ropný trh. Od července zdražila ropa Brent o 30 procent a vyšplhala se až k úrovni 95 dolarů za barel. (viz graf)
GRAF: Vývoj ceny ropy Brent
Za posledních 5 let, v USD.
Zdroj: tradingeconomics.com
Z fundamentálního pohledu přitom nic nebrání tomu, aby se růst cen ropy zastavil před magickou „stovkou.“ Stále robustní poptávka totiž naráží na utlumenou produkci, především ze strany aliance OPEC+.
Zásadní roli hraje v tomto ohledu ropná politika Saúdské Arábie, která od července – nad rámec kolektivních těžebních škrtů – dobrovolně omezuje vlastní těžbu o 1 milion barelů denně.
Pohonné hmoty zdražují
Výsledkem je napjatá tržní bilance, která se vcelku rychle propisuje do cen rafinérských produktů a následně i na totemy čerpacích stanic.
Pohonné hmoty přitom v tuzemsku zdražují nejen z titulu vyšší ceny ropy, ale také slábnoucí koruny na frontě s dolarem.
GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči dolaru za poslední rok
Zdroj: tradingeconomics.com
Jistou úlevu mohou nyní pocítit alespoň řidiči poblíž polských hranic, kteří u našich sousedů tankují litr benzinu/nafty o zhruba 8 korun levněji. Tento dárek ze strany polské vlády však zřejmě nebude mít dlouhého trvání a lze čekat, že po parlamentních volbách (15. října) se ceny pohonných hmot v Polsku opět rychle zvýší.
VÍCE K TÉMATU:
Čím ropný kartel OPEC+ zvyšuje riziko stagflace?
Rusko prohrálo energetickou válku o Evropu. Vítězem se stala hlavně Amerika
Po odklonu od ruského plynu zachránily Evropu při výrobě elektřiny vítr a slunce
Proč Saúdové nepřesvědčili trhy, že ceny ropy mají stoupat?
Proinflační riziko
Z pohledu centrálních bankéřů představuje v tuto chvíli dražší ropa důležité proinflační riziko. V aktuální prognóze naše centrální banka (ČNB) počítá s cenou okolo 75 dolarů za barel pro zbytek letošního roku.
Aktuální negativní překvapení v podobě vyšší ceny ropy je zvláště nepříjemné v situaci, kdy nejsou pevně ukotvena inflační očekávání. To naznačuje například šetření ČNB mezi nefinančními podniky.
Další vývoj cen ropy proto musí centrální banka pozorně sledovat. Zároveň to musí brát v potaz při diskuzi o načasování prvního poklesu úrokových sazeb v Česku…
